(15.40 hodin)
(pokračuje Klasnová)
V té smlouvě jsou také jednoznačně řečeny podmínky, kdy Česká spořitelna sice řekla ano, my ten projekt sKaret budeme dělat zdarma, ale bude to projekt, který právě předpokládal, že bude mnohem rozsáhlejšího charakteru, to znamená, bude to projekt, který bude zahrnovat nejenom dávky nepojistné, ale i dávky pojistné. A v té smlouvě se také hovoří, a proto jsem o tom tady v úvodu hovořila, že pokud přesáhnou náklady České spořitelny 100 mil. korun, pak Česká spořitelna může od toho projektu ustoupit, ale zároveň také může chtít i kompenzaci financí, které byly vynaloženy. Já jsem alespoň z médií slyšela, zprostředkovaně, ale předpokládám, že to byla skutečně slova zástupců České spořitelny, že ten projekt už stál 300 mil. korun.
Věřím tomu, že zatím to ještě nebylo projednáváno, že se zatím snaží najít jakási cesta mezi Českou spořitelnou a Ministerstvem práce a sociálních věcí, jak projekt sKaret ještě udržet naživu. Ale ve chvíli, kdy se karta sice stává povinnou, nicméně se stává dobrovolnou v platební funkci, tak si opravdu nemohu pomoci, ale smysl sKaret mi naprosto uniká. Je to snaha zachránit něco, co se tedy nějak od samého začátku nepovedlo, ať už odporem veřejnosti, medializací, ať už tím, že si myslím, že s projektem sKaret nejsou spokojeni ani mnozí členové koalice, takže se hledá nějaká alternativní náplň.
Úplně mi není jasné, proč by bankovní dům měl vydávat něco jako identifikační kartu. Není mi to úplně patrné. Navíc říkám, že ze zpráv z médií jsem se dozvěděla, že na karty nebude ani čtečka, takže zase bude potom problém a nějaké výdaje navíc, aby se pořizovaly čtečky.
Vítám samozřejmě zapracování připomínek ombudsmana, připomínek, které zde možná byly, a doufám, že se dále jedná i s Národní radou zdravotně postižených.
Na druhou stranu karta se stává naprosto vyprázdněnou a hledá se jí nějaké alternativní fungování. Já bych byla velmi pro a chtěla bych zde slyšet přece jen aspoň osobní názor paní ministryně, jestli si nemyslí, že skutečně ta karta v tuto chvíli už postrádá smysl. Ono je někdy i v životě potřeba říci: ano, udělal jsem chybu. A toto evidentně chyba je.
Třeba když se bavím s paní ministryní kultury na téma spojování Státní opery a Národního divadla, to podle mne také byla chyba, také tam nebyl naplněn záměr, o kterém hovořil pan ministr Besser.
Někdy je dobře říci: ano, vloudila se chybička, ta karta nebude mít žádnou výhodu, a od smlouvy ustoupit a doufat, že Česká spořitelna nebude chtít žádné finanční prostředky po státu, které jí vznikly v souvislosti s náklady na vznik sKaret. Chtěla bych slyšet ještě tuto věc. A potom možná - omlouvám se, vím, že tady bylo řečeno, že připomínkové řízení končí dnešním dnem, jenom zhruba kdy ten návrh by z Ministerstva práce a sociálních věcí měl jít před vládu a dostat se do Poslanecké sněmovny.
Doufám, že k tomu ještě pohovoří jiní kolegové. Předpokládám, že nejsem sama, koho to tady v Poslanecké sněmovně zajímá.
Děkuji paní ministryni.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Marek Benda je dalším přihlášeným do rozpravy. Paní poslankyni Klasnovou bych možná požádal, že by se mohla stát zpravodajkou tohoto bodu. Prosím, pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já nechci zpochybňovat důležitost tohoto bodu, pokud ho Sněmovna schválila, ale myslím, že je fakticky trochu zvláštní, jestli schválíme ještě bod zprávu jako první bod jednání. Já bych doporučoval, abychom tento bod přerušili do pátku do 11 hodin. I ze slov paní ministryně vyplynulo, že možná ještě v průběhu tohoto týdne poběží nějaká jednání s Českou spořitelnou, která by nám možná mohla říci další -
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím trošku hlasitěji, pane poslanče. (V sále je neustále velký hluk.)
Poslanec Marek Benda: Která by nám mohla říci další průběh, další možnosti v oblasti sKaret. Doporučuji, abychom tento bod v tuto chvíli přerušili do pátku do 11 hodin.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, rozumím. Vážení kolegové, byl tady předložen návrh, abychom přerušili tento bod do pátku.
Je tu návrh vás odhlásit. Všechny vás odhlašuji.
Vážení kolegové, budeme hlasovat o návrhu na přerušení projednávání tohoto bodu. Návrh byl do pátku do 11 hodin. Myslel se zřejmě tento pátek 11 hodin. Myslím, že tady všichni jsme a můžeme hlasovat o návrhu na přerušení.
Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 37, přihlášeno je 149, pro hlasovalo 111, proti 28. Výsledek tedy je, že přerušení bylo přijato. Tento bod jsme přerušili.
Přečtu, že tady mám omluvu pana ministra Chalupy, který se omlouvá od 18 hodin 19. března, a zároveň omluvu pana doktora Pospíšila, který se omlouvá od 16 hodin také 19. března.
Teď se můžeme pustit do dalšího bodu, který máme před sebou. Je to
2.
Návrh na volbu kandidáta na jmenování
do funkce prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu
Prosím, aby se slova ujala předsedkyně volební komise, paní poslankyně Jana Suchá.
Poslankyně Jana Suchá: Děkuji, pane předsedající. Od 20. února loňského roku, kdy skončil ve funkci pan František Dohnal, je místo prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu stále neobsazeno. Volební komise obdržela od poslaneckých klubů tyto návrhy: pan Miloslav Kala, navržen ČSSD, a pan Miloslav Vaněk, navržen TOP 09 a Starostové.
Návrh Poslanecké sněmovny, který dnes možná vytvoříme, bude následně předložen prezidentu republiky, který podle Ústavy jmenuje prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Složením slibu do rukou prezidenta republiky se prezident Nejvyššího kontrolního úřadu ujímá funkce na dobu devíti let.
Nyní bych ráda Poslaneckou sněmovnu seznámila s návrhem volební komise na způsob hlasování. Toto hlasování je poněkud atypické. Nejedná se o klasickou volbu, ale návrh Poslanecké sněmovny, kterým tato předkládá svého kandidáta ke jmenování prezidentu republiky. Způsob hlasování zvláštní zákon nestanoví, proto volební komise navrhuje hlasování tajné.
Prosím, pane předsedající, abyste otevřel rozpravu k navrženým kandidátům i ke způsobu volby. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Nejdříve otevírám rozpravu ke všemu, co tady bylo řečeno. O slovo se hlásí pan ministr Kalousek. Prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dobré odpoledne. Dovolte mi kratičkou úvahu nad volbou prezidenta NKÚ.
Je to více než rok, co se nepodařilo Poslanecké sněmovně sjednotit se, aspoň většinou, na jménu vhodného nominanta ke jmenování prezidentu republiky. Já prosím o zamyšlení, zda během tohoto roku jsme rozpravám, které jsme vedli, nezůstali něco dlužni, zda jsme všichni nevedli diskuse dominantně z pozice, čí že to bude kandidát, jaká že strana si procpe svého, v uvozovkách svého, prezidenta NKÚ na tuto pozici, a mnohem méně jsme diskuse věnovali úvaze, na základě jaké filozofie, na základě jakých kritérií a na základě jakých požadavků bychom měli tuto pozici obsazovat.
Ono to má svůj poměrně hluboký kořen v dobách opoziční smlouvy, na kterou můžeme mít každý jiný názor. Současný pan prezident ji několikrát adoroval ve svých posledních projevech. Někdo si o ní myslí něco jiného. Ale v dobách této opoziční smlouvy to má svůj hluboký základ, kdy se tenkrát ty dvě strany oné dohody, nebo mocenského kartelu, jak si přejete, dohodly, že kolegium NKÚ bude obsazováno paritně. ***