(17.40 hodin)
(pokračuje Heger)
Pokud jde o poslední bod, informování pacientů lékárníkem o tom, v jaké výši je hrazen daný přípravek zdravotní pojišťovnou, tam se sleduje zejména cíl zvýšit informovanost pacientů o úhradě ze všeobecného zdravotního pojištění. Je známo, že pacienti sledují zejména doplatky, které musí platit, nikoliv kolik jsou náklady systému zdravotního pojištění, což často vede k určité neúctě k drahým lékům a ty jsou považovány za přípravky tzv. zdarma a důsledkem je všeobecně známý fakt, že zhruba dvě tři procenta léků se ocitají v popelnicích nebo se vyhazují - a stojí to systém cca 1,5 mld.
Vzhledem k tomu, že návrh změny zákona o léčivech se týká z naprosto převažující části dvou klíčových transpozic evropských směrnic, dovoluji si vás požádat o souhlas, a to souhlas se zněním, který odešel do Senátu z Poslanecké sněmovny.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně panu navrhovateli. Chci se zeptat, zda se k návrhům chce vyjádřit zpravodaj výboru pro zdravotnictví pan poslanec Boris Šťastný. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážená paní senátorko, dovolte mi pouze stručně se vyjádřit k pozměňujícímu návrhu nebo stanovisku Senátu.
Já jsem toho názoru, že bychom měli setrvat na sněmovní verzi. A má velká prosba směřuje k vám, poslankyním a poslancům, už jenom proto, že v závěrečném hlasování ze 153 poslankyň a poslanců se hlasování zúčastnili tak, že 141 jsme tento návrh podpořili a pouze dva se zdrželi. Taktéž na výboru pro zdravotnictví byl poměrně velký konsensus.
Asi největší změna, která se objevila v senátním návrhu, se týká elektronické preskripce. Já bych chtěl moc poprosit, abychom se nedostávali do pozice nějakých tzv. neoludittů. Luditté na počátku 19. století v Anglii jako hnutí ničili stroje, protože se domnívali, že stroje lidem berou práci, a tak se snažili zabránit rozvoji anglické průmyslové revoluce. Návrh na zavedení povinné elektronické preskripce není o ničem jiném, než že využijeme stávající strojový potenciál, do kterého Státní ústav pro kontrolu léčiv a potažmo Ministerstvo zdravotnictví a stát z veřejných prostředků nainvestovaly stovky a stovky milionů korun v minulosti. A jediné, co na těch strojích děláme, je, že zpracováváme určité omezené množství receptů pro kontrolu preparátů obsahujících pseudoefedrin. Teď nově snad pár preparátů, které se týkají konopí. To je přece obrovská škoda. Je obrovská škoda, že bychom promarnili šanci, aby 75 mil. papírků, 75 mil. receptů, které se každoročně musí skenovat, přepisovat, schovávat, zaznamenávat, by se automaticky nezaznamenávalo v rámci preskripce a následně v rámci výdeje. Způsobí to obrovské úspory ve zdravotním systému, které odhadujeme nejméně na stovky milionů korun ročně. A způsobí to pro pacienty také velkou výhodu, protože budou moci daleko efektivněji využívat celého systému včetně možnosti bránit se lékovým interakcím, které mohou ovlivňovat jejich zdravotní stav, dokonce i život.
Moje velká prosba přes ocenění práce, kterou paní senátorka a ctěný Senát tomu návrhu věnovaly, směřuje k vám všem, abychom podpořili verzi, kterou jsme dlouze diskutovali na zdravotním výboru a prakticky téměř jednomyslně v této ctěné Sněmovně schválili. Děkuji vám za pozornost. (V sále je trvalý silný hluk.)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Otevírám rozpravu. Jako první v rozpravě vystoupí paní senátorka Alena Dernerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo.
Senátorka Alena Dernerová: Děkuji, pane předsedající. Paní poslankyně, vážení páni poslanci, vládo, na 4. schůzi Senátu konané 31. ledna 2013 po projednání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se Senát rozhodl vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s těmito pozměňovacími návrhy:
Za prvé: Zrušení povinné elektronické preskripce. Povinná preskripce se dostala do návrhu bez širší diskuse. Návrh byl načten v rámci jednání výboru pro zdravotnictví v Poslanecké sněmovně bez jakéhokoli předešlého projednávání a bez diskuse s odbornou veřejností a posouzení všech možných důsledků. Povinná elektronická preskripce neexistuje nikde na světě. Přestože v souvislosti s elektronickými recepty se hovoří o kontrole interakcí a vytváření lékových profilů pacientů, realita je taková, že právní základ umožňuje centrálnímu úložišti pouze předat informace o receptu od lékaře lékárníkovi, zpětně informovat lékaře o tom, zda byl recept vydán, či nikoliv, a vydaný elektronický recept vyúčtovat zdravotní pojišťovně. Návrh na povinnou elektronickou preskripci pro pacienty a lékaře tak zcela předešel legislativní úpravu sdílení údajů o předepsaných lécích mezi lékaři nebo lékaři a farmaceuty. Zavedením povinné elektronické preskripce bychom nutili pacienty a lékaře, aby se nastěhovali do stavby domu, kterému chceme postavit střechu, aniž bychom postavili nosné zdi.
Rizika povinné elektronické preskripce. Za prvé technická. Nutnost vybavit všechny lékaře počítačem -
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Promiňte, paní senátorko, já poprosím o klid v sále. Opravdu, hladina hluku se výrazně zvýšila. Prosím o klid v sále, a všechny kolegy, kteří chtějí něco diskutovat: běžte to řešit do kuloárů.
Senátorka Alena Dernerová: Já vám děkuji. Je pravda, že v Senátu tohle -
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Stále mi ten hluk připadá, že je velmi výrazný. Nechci vás vyvolávat, ale opravdu vás prosím, respektujte to, že paní senátorka chce zde sdělit své a senátní stanovisko.
Paní senátorko, prosím, pokračujte.
Senátorka Alena Dernerová: Děkuji, pane předsedající. Třetina lékařů nedisponuje než psacím strojem, tužkou, perem. Zavedení povinnosti při nezanedbatelné počítačové negramotnosti uživatelů hrozí nenaplnění záměrů navrhovatelů povinností. Reálně hrozí, že se dočkáme problémů jako s sKartou, a někdo nazývá elektronickou preskripci IZIPem dvě.
Dále ekonomická. Stovky milionů korun a další provoz, vybavení tisíců ordinací lékařů hardwarem a softwarem.
Za c) společenská: Namísto podpory jinak potřebné a účelné elektronizace se zavedení povinné e-preskripce při absenci nadstavbových prvků promění v odmítání elektronizace jako takové.
Závěrem bych k tomuto bodu připomněla: Předcházení povinnosti e-preskripce pro pacienty a lékaře před absolvováním odborné a společenské debaty o smyslu a rozsahu elektronického systému se ukazuje vpravdě škodlivé. Poučme se ze zkušeností zemí, které jsou úspěšnými průkopníky na poli elektronizace. Úspěšné zavedení e-preskripce v Dánsku, Švédsku či Izraeli bylo podmíněno podporou, a nikoliv trpnou akceptací ze strany odborné i laické veřejnosti. Bez zavedení funkcí, které chrání pacienta i lékaře před nesprávným používáním léčiv, nejen nelze povinnost e-preskripce efektivně prosadit, ale především nedává medicínský, ekonomický ani sociální smysl. (Velký hluk a neklid v sále trvá.)
Za druhé, odstranění části novelizačního bodu 165 § 83 odst. 6. Odstraněním části novelizačního bodu č. 165 navrhujeme posílit význam vztahu mezi pojišťovnou a pacientem. ***