(17.30 hodin)
(pokračuje Úlehla)
Takže já samozřejmě teď hovořím pouze za sebe, a proto doporučuji právě i z těch ohledů, že to není o tom, jestli nás bude Evropská unie trestat, já jsem také zastáncem dodržování legislativy, ale že diskvalifikujeme české firmy oproti okolním státům ze všech subdodávek, které dosud dělaly, a tím ohrozíme stovky pracovních míst. Na to jsou posudky odborné veřejnosti.
Já si vážím kolegyně Konečné. Myslím si, že naše pracovní vztahy jsou korektní, ale tohle jsem považoval za objektivní a nutné zdůraznit.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Faktická poznámka - paní kolegyně Konečná. Prosím.
Poslankyně Kateřina Konečná: Já se omlouvám. Já jsem to hlasování neměla před sebou. Kolega Úlehla má pravdu. My jsme to nakonec o jeden hlas na výboru podpořili, nicméně definitivní stanovisko Sněmovny o tomto pozměňovacím návrhu, tedy stanovisko vás všech kolegů, bylo samozřejmě negativní, a proto se to do toho návrhu zákona nedostalo. Proto jsem vás vyzývala, abyste setrvali na tom, co už jsme jednou odsouhlasili, a abychom byli zodpovědní. To je možná to správné slovo, které by se k téhle instituci mělo hodit nejlépe.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Žádnou přihlášku neregistruji, z místa se nikdo nehlásí, proto rozpravu končím. Přejete si, pane zpravodaji a pane navrhovateli, závěrečná slova? Nikoliv.
Můžeme přistoupit k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Ještě přivolám kolegy z předsálí, kteří se chtějí zúčastnit hlasování. Opakuji, že budeme nejdříve hlasovat podle § 97 odst. 4. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 780/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 780/4."
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 305 přihlášeno 173, pro 97, proti 34. Konstatuji, že návrh byl přijat. Takže jsme přijali zákon ve znění Senátu. Tím končím projednávání tohoto bodu.
Přistoupíme k projednávání bodu s pořadovým číslem
7.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech
a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 783/4/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 783/5. Vítám mezi námi senátorku Alenu Dernerovou.
Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu vyjádřil pan ministr zdravotnictví Leoš Heger. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstva zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Uvedený návrh zákona byl po projednání Senátem 31. 1. letošního roku vrácen zpět Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.
Uplatněné pozměňovací návrhy obsažené v senátním usnesení číslo 85 se týkají čtyř okruhů problémů. Jednak je to vývoz krevní plazmy a dovoz transfuzních přípravků a lidské krve a zjednodušení registračního řízení u tradičních léčivých přípravků. Tyto dvě oblasti pokládám za jakési technicko-legislativní záležitosti, jejichž výklad by tady zabral spoustu času, a nebudu se k nim vyjadřovat. Další dva pozměňovací návrhy se týkají zavedení povinnosti e-preskripce na veškeré léčivé přípravky a zavedení povinnosti lékárníka informovat pacienta o výši doplatku z veřejného zdravotního pojištění na vydávaný léčivý přípravek. Tyto dva pozměňovací návrhy si dovolím okomentovat a avizuji, že s verzí, kterou předkládá Senát, vyslovím v závěru nesouhlas.
Pokud jde tedy o elektronickou preskripci, tak pokud odmyslíme záležitosti, které se týkají averze, která vznikla z aféry IZIP, anebo pokud odmyslíme vyjádření různých odborných uskupení a profesních komor na téma, že jsou lékaři, kteří nejsou schopni provozovat svou ordinaci s počítačem - což já pokládám za velmi nešťastné stanovisko profesních organizací -, tak je k tomu potřeba říct, že tyto body upravují problematiku elektronické preskripce a jejího plošného zavedení a vystavování elektronického receptu po dohodě s pacientem. Tato možnost byla zavedena již od 1. 1. 2008, avšak s ohledem na potřebu vybudování technického zázemí v podobě centrálního úložiště byla elektronická preskripce prakticky možná až od roku 2010 a po určitých diskrepancích a diskusích s Úřadem pro ochranu osobních dat byla definitivně tato preskripce uvolněna v roce 2010.
Ta preskripce má celou řadu pozitiv, jak pokud jde o předepisujícího lékaře, tak vydávajícího lékárníka, tak pokud jde o pacienta. Já bych zde jenom shrnul, že primárním cílem elektronické preskripce je modernizace poskytování zdravotních služeb, která je s ohledem na současný stav vědy a techniky v dané oblasti nezbytným předpokladem pro další efektivní fungování systému zdravotnictví. Záměrem elektronizace je zavedení systému, který umožní odpovídající kontrolu předepisovaných a vydávaných léčivých přípravků ve vztahu k pacientovi, a nikoliv pouze ex post, nýbrž ještě před provedením preskripce, případně výdeje. Vzhledem k tomu, že je stále více záznamů o pacientově zdravotním stavu v elektronické podobě, je preskripce prováděná elektronickou formou logickým krokem, který byl již dávno zaveden v řadě zemí.
Navrhovaná účinnost od 1. 1. 2015 poskytuje podle mého názoru dostatečný čas pro veškeré potřebné přípravy technických i personálních předpokladů realizace. ***