(10.20 hodin)
(pokračuje Braný)
A poté jsem upozorňoval na to, že Ministerstvo financí a my tady budeme, i když si to nepřeji, znova pod tlakem dělat v rozpočtovém určení daní další úpravy, protože tak jak směřuje ekonomický vývoj, výtěžnost bude podstatně nižší a projeví se to u měst, jako je Olomouc, Ostrava, ale i u všech velkých měst a středně velkých. A ta vlajková loď, jak říká pan kolega Gazdík, kterou vybojovali a doplula do přístavu, bude zase rozkymácena a nebude to až takové velké vítězství, to, co jsme dosáhli v srpnu minulého roku.
Takže tolik k rekapitulaci, o čem jsem tu hovořil, a teď bych si dovolil pokračovat.
Ve smyslu výše uvedeného, kde se zejména opírá o to, že Ministerstvo financí je schopno propady u malých obcí vykrýt, lze tedy na předložený poslanecký návrh novely o rozpočtovém určení daní pohlížet jako na nepříliš promyšlený a nesený spíše populistickými záměry. Ostatně není známo, že by byl vypracován či alespoň konzultován například se Svazem měst a obcí. Skutečný problém se ovšem rýsuje nikoliv u těch 57 obcí, ale u všech obcí a měst. Jde o to, že když vláda, resp. Ministerstvo financí připravovalo onu novelu zákona o rozpočtovém určení daní schválenou Poslaneckou sněmovnou a Senátem v polovině loňského roku, vycházelo se z odhadu daňových příjmů. V minulých letech přitom byly tyto odhady výrazně nadhodnoceny a skutečný objem sdílených daní byl o přibližně 15 miliard nižší. Méně tak dostaly obce a kraje. A zcela obdobný vývoj hrozí i v roce letošním. Ministerstvo financí sice počítá s tím, že si obce díky reformě letos přilepší až 12 miliard korun. Podle některých expertů, z počátku letošního roku jsou to údaje, však bude skutečnost radikálně skromnější, neboť příjem obcí ze sdílených daní může růst desetkrát méně, než se původně plánovalo, a to se týká i velké čtyřky měst, tedy Prahy, Brna, Ostravy, Plzně.
Příčinou je to, že loňské ministerské prognózy daňových příjmů pro letošní rok jsou příliš optimistické. V roce 2012 se na tzv. sdílených daních, jejichž výnos mezi sebe obce a kraje rozdělují, oproti plánu vybralo přibližně o 25 miliard méně, než s čím počítal státní rozpočet. Letos sice se zvýšila DPH, takže by se na daních mělo teoreticky vybrat víc. Českou republiku však čeká v roce 2013 mírná recese, takže výnosy, které si obecní rozpočty mezi sebe rozdělí, se ve skutečnosti zlepšit nemusí. Jinými slovy, místo 12 miliard korun to letos může být pro obce a města jen pouhých 5-6 miliard, nejčernější odhady hovoří dokonce jen o jedné miliardě. A pokud vláda letos drasticky omezí dotace ze státního rozpočtu do územních rozpočtů, vyvolá to tlak obcí na další novelizaci zákona o rozpočtovém určení daní. Na druhé straně ovšem pro malé obce jsou základní dotace nikoliv ze státního rozpočtu, ale z programu Obnovy venkova, kde letos pro rok 2013 není téměř žádné krácení.
Tedy problém, který sice v této chvíli není akutní, nicméně tlak na jeho řešení může akcelerovat, je to, že ani stávající znění zákona o rozpočtovém určení daní negarantuje ze strany státu obcím určitou výši jejich příjmů, a to bez ohledu na to, jaký bude vývoj ekonomiky, a tedy i vývoj inkasa sdílených daní. Taková garance by všem jistě byla pro obecní rozpočty žádoucí. Nelze tedy vyloučit již v letošním roce snahy o další novelu stávajícího zákona o rozpočtovém určení daní.
Doufám, že nebude inspirace Ministerstva financí v prvorepublikovém zákonném opatření, kdy jsme zde svědky toho, že se zvyšuje možnost poplatků - psi, odpady, za ubytování apod. -, které jsme tu nedávno projednávali a ještě projednávat budeme, a říká se, ano, to je možnost obcí, jak si přilepšit, když se rozhodnou touto cestou svůj rozpočet. Ale za prvé republiky platilo, že obce, město, které nešlo na maximum v těchto poplatcích, mohlo zapomenout na jakoukoliv státní dotaci. Byly tam nějaké výjimky. Na jakoukoliv státní dotaci muselo nejdříve utáhnout šroub, lidově řečeno, svým občanům tam, kde mohlo. A doufám, že tato úprava nás nečeká v nejbližší době, protože rozpočtové určení by se mělo řešit úplně jiným systémem.
Přijetí navrhované novely zákona o rozpočtovém určení daní, které tu máme před sebou, ale neklade žádné nové nároky na státní rozpočet. Jde v podstatě o to, že to, co Ministerstvo financí již dnes činí, nepřesně řečeno tedy kroky k odstranění tvrdosti zákona, se s tiskem číslo 844 věcně naprosto shodují, i když by to chtělo ještě jasněji formulovat z hlediska toho návrhu, který je tady předložen.
Závěrem bych řekl, že je zřejmé, že žádný zákon nemůže upravit veškeré podmínky optimálně. Proto také existuje institut zmírnění tvrdosti zákona a právě zmíněný postup Ministerstva financí je de facto uplatněním tohoto institutu. Potud by asi vše bylo v pořádku, i když je otázkou, v jaké míře a jak dlouho hodlá Ministerstvo financí uplatňovat tento postup. Toto lze ovšem jistě vcelku dobře ohlídat například pravidelnou kontrolní činností Poslanecké sněmovny, konkrétně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, resp. jeho podvýboru pro územní rozvoj a financování veřejné správy.
Nakolik jsem odpůrcem určité dílčí novely, která i nezapadá do systému, který máme zatím dnes platný a který jenom vede k tomu, že je tento zákon stále jenom novelizován a znepřehledňován, tak nebudu doporučovat, abychom se dále zaobírali touto dílčí novelou, ale spíše uděláme vše pro to, aby Ministerstvo financí se zamýšlelo, jak vyřešit rozpočtové určení daní, až skončí výjimka, která je v rozpočtovém určení daní, a to je zejména výjimka, která se váže na zavedení druhého pilíře důchodové reformy.
Takže nepodporuji tento návrh a připojuji se k návrhu na zamítnutí v prvém čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Já se zeptám, jestli je nějaká další přihláška do rozpravy. Pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím. A já ještě oznámím omluvu pana poslance Josefa Tancoše. Omlouvá se ze zdravotních důvodů od 10.30 dnes.
Teď pan poslanec Vilímec má slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, nejprve učiním formálně návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení. Text toho zákona je skutečně neaplikovatelný a nevyužitelný. Pro rozpočtové určení daní mít prázdný nosič novely zákona o rozpočtovém určení daní a zahájit tím další dlouhou debatu o změnách rozpočtového určení daní nepovažuji ani za rozumné ani za moudré. Myslím, že si to nepřeje ani Svaz měst a obcí ani Sdružení místních samospráv.
Já jsem se také již při schvalování zákona 295, tehdy poslední novely zákona o rozpočtovém určení daní, setkal nejen se zástupci sdružení obcí, ale i přímo se starosty těch několika postižených obcí, v uvozovkách. Je třeba si uvědomit, že právě i jednání s těmito starosty vedlo v minulém roce k tomu, že rozpočtový výbor upravil ten návrh a poté Poslanecká sněmovna ten vládní návrh zákona, že limitace se proti původně nastavenému číslu tři hektary na jednoho obyvatele zvýšila na deset hektarů na jednoho obyvatele. ***