(15.30 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Jinými slovy vás také prosím, jsem ten poslední, kdo by si troufl říct, že tam je riziko nulové, ale prosím vás, abyste zvažovali jeho míru. V minulosti tato Sněmovna přijímala garance za reálná rizika. Toto je pouze opravdu jenom hypotetické, virtuální, podle mého názoru nereálné riziko. Ale nemohu si dovolit říct, že je nulové. Proto si vás dovoluji poprosit o schválení. V případě vašeho nesouhlasu nakonec vládě nezbude nic jiného, než realizovat dluhopisový program, protože si neumí představit, že by zůstala černým pasažérem na lodi těch, kteří přispívají ke globálnímu řešení této krize, a bylo by to neskonale dražší. Prosím vás o váš souhlas s levnějším a efektivnějším řešením.
Hovořil jsem s panem premiérem Singerem - promiňte, snad to nebylo freudovské přeřeknutí. Hovořil jsem s panem guvernérem Singerem včera i dnes ráno. Jeho povinností zákonnou a především morální je tady vystoupit a sdělit vám svůj názor. Prosím, abyste ho dnes omluvili. Za prvé je zaneprázdněn, za druhé jsme oba dva přesvědčeni, že jeho vystoupení bude mnohem efektivnější před závěrečným hlasováním v rámci třetího čtení, takže jeho jménem si dovoluji přislíbit, že ve třetím čtení před hlasováním pan guvernér Singer předstoupí před Poslaneckou sněmovnu, aby sdělil své stanovisko.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, bylo tedy připomenuto, že jsme teprve v prvém čtení tohoto návrhu na poskytnutí státní záruky. Já bych teď ještě požádal zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Václava Votavu, který se k tomu, ještě než začne obecná rozprava, vyjádřil jako zpravodaj. Prosím, pane poslanče, máte slovo v úvodu.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jedná se vlastně o státní záruku, která se poskytuje na jistinu půjček v souhrnné výši 2 mld. 530 mil. eur a úroky spojené s poskytnutím půjček podle smlouvy o půjčce mezi Českou národní bankou a Mezinárodním měnovým fondem. Poskytnutí této státní záruky umožňuje § 73 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a to pouze tedy zvláštním zákonem. Proto tento zákon také máme zde na stole.
Je třeba říci možná zajímavý údaj. Celkový objem dosud nesplacených státních záruk je ve výši 186,4 mld. korun se splatností do roku 2022. To jenom pro vaši informaci, jak to vypadá s nesplacenými státními zárukami.
Poskytnuté půjčky budou mít přímý dopad na výdaje státního rozpočtu s ohledem na kompenzace požadované Českou národní bankou. To jsou vlastně náklady ušlé příležitosti, transakční náklady, náklady na zajištění kurzového rizika. K výraznému zatížení výdajové stránky rozpočtu by také došlo v případě, že Mezinárodní měnový fond půjčky České národní banky nesplatí. Slyšeli jsme zde ale vyjádření pana ministra, že v podstatě tato skutečnost ani nemůže nastat a nikdy v historii Mezinárodního měnového fondu taková skutečnost nenastala.
Navrhuje se, aby úplata za poskytnutí státní záruky v tomto případě nebyla požadována. Jenom bych chtěl ve své krátké zpravodajské zprávě vyjádřit trošku smutek nad tím, že Česká národní banka není solidární s vlastní zemí neposkytnout půjčku bez státních garancí, a dokonce se ještě dožaduje kompenzace ušlých výnosů, což je docela zvláštní u instituce, jejímž cílem není maximalizovat zisk, ale zajišťovat měnovou stabilitu. Ale to je můj osobní názor. Přesto doporučuji zákon propustit do druhého čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla zpráva zpravodaje. Otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil pan poslanec Vojtěch Filip, takže dávám slovo nejdřív jemu, neb mě o to požádal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, paní a pánové, přece jenom k té důvodové zprávě, kterou tady řekl pan ministr financí Kalousek, musím říct, že tak velký optimista jako on zase nejsem. Za prvé bych chtěl vědět více k důvodům, které vedly Českou národní banku k odmítnutí poskytnutí takové půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu, a potom bych chtěl vědět, jakým způsobem se vyvíjí jednání s Mezinárodním měnovým fondem na vrácení bilaterální půjčky, která není z roku 2007 ani z roku 2008, ale je z roku 2009.
Vážené kolegyně a kolegové, půjčka byla poskytnuta 20. dubna 2009 usnesením vlády č. 500 a týká se 1,03 mld. eur se splatností do pěti let z devizových rezerv České národní banky. Devizové rezervy skutečně tenkrát byly větší a tehdy klub KSČM navrhoval, jak je i využít na úhradu státního dluhu a řešení některých problémů, které tady v době krize Topolánkovy vlády, v době, kdy Topolánkova vláda byla již v demisi, a přesto udělala takový krok, byly. A navíc samozřejmě, protože tam nešlo o to, že by vláda nějak vynechala rozpočtovou suverenitu Poslanecké sněmovny, respektive Parlamentu České republiky, o které tady tak hezky pan ministr financí mluvil, protože kdyby pravděpodobně nešlo o záruku, tak se to zase ani nedozvíme, protože tato záležitost mimo jiné měla vliv i na to, jakým způsobem se potom rozhodovalo o tom, zda budou, nebo nebudou mimořádné volby. Myslím si, že to byl jeden z nejlépe utajených kroků vlády České republiky. Usnesení jsem dlouho nemohl získat.
Je pravda, že pro dnešní jednání, i když tady není guvernér České národní banky, pravděpodobně z pana ministra financí další informace nedostaneme, ale v každém případě to tenkrát bylo tak, že předseda vlády měl za povinnost o usnesení informovat pouze předsedu Poslanecké sněmovny a předsedu Senátu, nikoliv aby předložil takovou záležitost, která se týká jistě změny devizových rezerv České národní banky, alespoň rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny. V tomto ohledu také doporučení, protože nic jiného nemohl pan předseda vlády Topolánek udělat, než doporučit guvernérovi České národní banky uzavřít dohodu s Mezinárodním měnovým fondem podle usnesení 21, to znamená uzavřít půjčku na 1,03 mld. eur. V současné ekonomické situaci se mi to zdá poměrně riskantní operace a samozřejmě bude dalšími kroky české vlády poměrně zhoršovat kroky, které mohou vést ke zlepšení situace, ke zlepšení i ratingu České republiky, pokud jde o získávání dalších úvěrů.
Rozumím tomu, že si vláda na to nechce půjčit, to udělali jenom Maďaři, blbě to tam dopadlo, takže v tomto ohledu bych ale nějaké doplňující informace chtěl vědět již nyní, jestli náhodou nenavrhnu takové usnesení, že bychom to vrátili minimálně vládě k přepracování ke změně důvodové zprávy, pokud nebude dostatečně rozšířena. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, teď tady máme řadu přihlášených do obecné rozpravy. Na prvním místě je pan poslanec Vít Bárta, pak se připraví poslanec Michal Doktor. Prosím pana poslance Bártu jako druhého do rozpravy. ***