(12.30 hodin)
Poslanec Michal Babák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, náš návrh zákona, novela zákona o rozpočtovém určení daní, sněmovní tisk 844, reaguje na novelu zákona, která proběhla v roce 2012, a to je nová novela zákona o rozpočtovém určení daní, kde bohužel vládní zákonodárci nemysleli v konečném důsledku zhruba na padesát obcí, které jsou menší, víceméně horské. Tou vládní novelou zákona tyto horské obce, je to padesát horských obcí, přicházejí minimálně o 20 % rozpočtu. Z tohoto důvodu jsme velmi rychle systémově zareagovali a udělali novelu zákona, která napravuje tuto část, to znamená, že systémově vrací z tohoto rozpočtu 20 % těchto peněz, o které přišly tyto obce.
Vzhledem k tomu, že tato novela zákona byla připravovaná již v minulém roce, proto souhlasím absolutně s vetem, kdy bychom rádi posunuli účinnosti tohoto zákona, a samozřejmě tím pádem ten zákon nejeli podle takzvané devadesátky, ale klasicky do druhého, respektive třetího čtení, kde bychom posunuli účinnost tohoto zákona.
Rád bych se přimluvil za těchto padesát obcí, které opravdu s tím mají momentálně velký problém. Rád bych napříč politickým spektrem chtěl vyjádřit podporu tomuto zákonu a propuštění do druhého čtení, kde bychom mohli v rámci například rozpočtového výboru řešit debatou v podstatě o tomto zákonu, jakým způsobem to podpořit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Babákovi. Prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj, kterým je pan poslanec Vladislav Vilímec. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, návrh zákona podaný poslanci a poslankyněmi Michalem Babákem, Davidem Kádnerem a Kateřinou Klasnovou se snaží formou doplnění přechodného ustanovení obsaženého v článku 2 zákona číslo 295/2012 Sb. zavést povinnost Ministerstva financí dorovnání poklesu veškerých příjmů u obcí do tří tisíc obyvatel v těch případech, kdy dojde k poklesu příjmů o 20 % z důvodu omezení kritéria výměry katastrálního území obce z propočtu rozpočtového určení daní.
Vláda k tomuto návrhu vydala stanovisko, které je obsaženo ve sněmovním tisku 844/1. Nechci rozebírat detailně text poslaneckého návrhu novely zákona, ale nade vši pochybnost se jedná o text neaplikovatelný, a to z více důvodů. Ony důvody popisuje poměrně podrobně vládní stanovisko a jsou koneckonců, když se podíváte na návrh zákona, evidentní na první pohled.
Zákon 295/2012 Sb., to je ten zákon, na který odkazoval pan Babák, již nabyl účinnosti, ale především text používá termínů, které nejsou zcela domyšlené v kontextu platného znění zákona o rozpočtovém určení daní. Týká se to například termínu "veškeré příjmy". Tam není jasno, jestli jsou to příjmy takzvaných sdílených daňových výnosů, anebo veškeré příjmy obcí. Chybí specifikace období, za něž by se zjišťoval vůbec pokles těchto veškerých příjmů. Text vykazuje také vady legislativně technické, nehledě na to, že měnit ustanovení zákona prostřednictvím změny jeho novely není vůbec vhodné.
Navrhovatelé, ano, obsahově reagují na skutečnost, že limitací celkově započitatelné výměry katastru na deset hektarů na jednoho obyvatele dochází v 57 identifikovatelných případech ke snížení, nebo pravděpodobně dojde ke snížení, daňových příjmů oproti autonomnímu vývoji. Navrhovatelé ale chybně předpokládají, a pan poslanec Babák to zde zopakoval, že takzvané sdílené daňové příjmy poklesnou o více než 20 % u všech těchto 57 obcí. To je samozřejmě chybná úvaha. Skutečný problém snížení daňových příjmů se dotýká maximálně do dvaceti z těchto 57 obcí. To znamená maximálně 20 obcí podle propočtu Ministerstva financí by mělo ty daňové výnosy, ne veškeré, ty daňové výnosy nižší - nebo ten pokles by byl vyšší než 20 %, nikoliv všech těch 57 obcí. Jedná se o obce velmi malé, svou sídelní strukturou atypické, kterým bylo - a to chci podtrhnout - navýšeno rozpočtové určení daní velmi výrazně na základě novely zákona číslo 377/2007 Sb., to znamená v minulém volebním období. Je třeba si uvědomit, že i po účinnosti poslední novely zákona číslo 295 příjmy těchto 57 obcí jsou výrazně vyšší, než je průměrná hodnota v odpovídajících velikostních skupinách obcí.
Ministerstvo financí a potažmo i rozpočtový výbor si byly vědomy při schvalování onoho zákona 295, že dojde k určitým dopadům v rozpočtu těchto několika obcí. Proto již vláda navýšila v kapitole Všeobecná pokladní správa na rok 2013 další prostředky pro řešení aktuálních problémů samospráv na 90 milionů korun. Na podnět rozpočtového výboru bylo 20 milionů korun z této částky přímo určeno jako nová položka k řešení problémů vzniklých v souvislosti s novelou zákona o rozpočtovém určení daní.
Rozpočtový výbor ještě ve spolupráci s Ministerstvem financí odsouhlasí i metodiku, podle které se bude postupovat tak, aby nedošlo u těchto obcí k neřešitelným rozpočtovým problémům. Období takové pomoci však musí být časově podmíněné, jinak by nedošlo k narovnání podmínek financování obcí a stále by zde existovaly obce, kterým by trvale v té či oné podobě byly kompenzovány dopady daňových výnosů.
Jako zpravodaj avizuji, že z věcných, ale i z čistě legislativních důvodů podám návrh na zamítnutí sněmovního tisku již v prvním čtení.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji a otvírám obecnou rozpravu. Mám tam přihlášku pana poslance Votavy, kterému dávám slovo. Po něm vystoupí pan ministr financí Kalousek.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo.
Musím říci, že chápu smysl této novely, kdy by se měl kompenzovat výpadek příjmů, který vznikl u některých obcí vlivem přijaté novely rozpočtového určení daní. Je třeba také si poctivě říci, že se jedná většinou o obce, které měly velký katastr, a právě v roce 2007, když bylo do rozpočtového určení daní zahrnuto kritérium velikosti katastru, tak se jim navýšil, někdy i násobně navýšil rozpočet nebo daňové příjmy. Jedná se asi o 378 obcí, aspoň to se udává, které novým rozpočtovým určením daní přišly o část svých daňových příjmů. Asi 50 obcí zaznamená výrazné snížení, někdy třeba až o čtyři tisíce korun na obyvatele. Někdy je to i polovina až 60 % ztráty daňových příjmů. Týká se to také především jihočeských obcí, obcí v Plzeňském kraji - dohromady asi 40 % z těch, dá se říci postižených, obcí.
Pan zpravodaj tady již zmínil, že rozpočtový výbor na základě pozměňovacího návrhu řešil určitou kompenzaci těch obcí, které jsou nejvíce postiženy, a to 20 miliony korun, které byly dány do kapitoly Všeobecné pokladní správy na jejich řešení. ***