(10.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Pro mě je ale Palach připomenutí toho, že to takhle prostě nejde. Že není možné touhle metodou reagovat i na těžké chvíle v českých dějinách. Tak vám říkám tu svou důvodovou zprávu. Pro mě v tomhle je Palach někdo, kdo jde proti této nebezpečné tendenci moderních dějin. A jestli poslouží připomínání si Palacha tomu, abychom si tohle uvědomili a nedovolili to opakovat, pak to má smysl. A proto já to podpořím. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. A faktická poznámka - pan poslanec Jan Bureš. Prosím.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji. My jsme se trošičku posunuli v tom, co jsem poslouchal od pana místopředsedy Zaorálka, od roku 1968 až do těch velmi tragických dob, kdy tady vznikl protektorát. Já se ale musím ohradit, protože mě ta historie také trošku zajímá, byť jako amatéra, laika, proti tomu, co tady pan místopředseda říkal.
Pro Kristovy drahé rány, přece tady byla spousta lidí, kteří byli takzvaně kolaboranti nebo pracovali pro protektorátní vládu a zároveň to byli lidé, kteří aktivně pracovali v odboji! Vědomě. A dokonce za ni nasazovali život! Tady stačí přece připomenout jenom jedno jediné jméno: generál Alois Eliáš. Byl předseda protektorátní vlády, který za svoji spolupráci s Edvardem Benešem a celou vládou zaplatil svým životem, když sem přišel Reinhard Heidrich. Toho přece nemůžete dávat na stejnou misku vah jako ty, kteří ohýbali hřbet před nacisty a tvrdili, že jsou zároveň i odbojáři.
A pokud tuto paralelu přeneseme i ve vztahu k Janu Palachovi, tak pro mě osobně je Jan Palach symbolem boje za svobodu. Pro mě je on symbolem toho člověka, který chtěl, abychom byli svobodní, abychom se mohli svobodně vyjadřovat, abychom mohli svobodně myslet, abychom také mohli svobodně vyznávat své politické, ale i náboženské přesvědčení. To je pro mě symbol!
A souhlasím v tomhle směru s panem kolegou Jandákem, že Jan Palach skutečně nepotřebuje důvodovou zprávu. A jestli je pro klub KSČM zástupným důvodem, aby tuto novelu nepodpořil, jenom to, že zde existuje důvodová zpráva, tak nezlobte se na mě - to je pro mě jakoby velmi farizejské, to je pro mě skutečně velmi, velmi slabou výmluvou.
Děkuji. (Výrazný potlesk poslankyně Černochové.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka. Další faktická poznámka - pan poslanec Kováčik. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní předsedkyně, paní a pánové, zajisté jste si všimli, že ze strany poslanců a poslankyň KSČM nepadl žádný návrh ani na vrácení k přepracování ani na zamítnutí. Ani nepadne takový návrh. My jsme vás jenom požádali, abyste věci, které jsou evidentně jinak, aspoň z našeho pohledu, v té důvodově zprávě upravili. Koneckonců jsme teprve v prvním čtení. Hlasování k zákonu bude až ve třetím čtení. Nabízíme ruku, jestli jste pochopili, podanou ruku, protože i my si odkazu Jana Palacha přece vážíme. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Já se zeptám, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Paní kolegyně Černochová chce vystoupit v rozpravě, nebo se závěrečným slovem? (Poslankyně Černochová: Se závěrečným slovem.) Se závěrečným slovem. Tak ještě předtím se ale zeptám - do rozpravy. Pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, členové vlády, paní a pánové, čeho jsme tu svědky? Výzva k tomu, aby k tomu nikdo nediskutoval, k tomu, abychom to schválili. V pořádku. S čím nemohu souhlasit? Abychom nediskutovali. A s čím nemohu souhlasit? Aby byla důvodová zpráva jednostranná. Přece Poslanecká sněmovna tady není kvůli tomu, aby svým způsobem glajchšaltovala, jak tady říkal pan místopředseda Zaorálek, historický výzkum, nebo dokonce úlohu osobnosti v dějinách.
Jsem přesvědčen, že ten prostý požadavek různého pohledu na tu situaci je bytostně důležitý pro nás jako pro poslance českého Parlamentu. Nebojme se diskutovat a nebojme se říkat si nahlas jednotlivé názory. Proč bychom nemohli mít různý pohled? Nebo chceme, abychom glajchšaltovali společnost jedním pohledem, který tady byl odhlasován, a nebude smět být dál historický výzkum? Já se zeptám vás. Vzpomeneme 6. března nebo 1. nebo 2. dubna letošního roku desetiletí upálení 19letého Zdeňka Adamce z Humpolce, který se upálil na Václavském náměstí, a 21letého Romana Mášla z Prachatic, který se upálil v Plzni kvůli tomu, že jsme vstoupili do válečného konfliktu a že ten vývoj v České republice se jim nelíbí? Nebo nám to bude úplně jedno?
Víte, ten jednostranný pohled, který je v důvodové zprávě, je totiž důvodem k tomu, abychom se zamysleli nad tím, jestli my sami nechceme některými zákony, které nemají jiné materiální věci než ocenění určité historické události, jestli my se na ně máme dívat jenom jedním pohledem. Nebylo by vhodné, kdyby v té důvodové zprávě bylo napsáno také to, co tady bylo řečeno? Abychom se na to nedívali jako na věc, o které se nediskutuje? Ano, jestliže si zakážeme sami sobě diskusi, nedostaneme se dál. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Nehlásí. Obecnou rozpravu končím a jsme u závěrečných slov. Prosím paní poslankyni Janu Černochovu - se závěrečným slovem jménem navrhovatelů.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní předsedkyně. Vzhledem k tomu, že o důvodové zprávě k tomuto návrhu toho bylo tolik řečeno, nevím, sáhněte si do svědomí, kolegyně a kolegové, kdo z vás tu důvodovou zprávu kromě klubu KSČM opravdu četl. A přesto se k tomu tady tímto způsobem vyjadřujete.
Já vám ji přečtu. Není dlouhá. V obecné části se popisuje, kolik je v současné chvíli významných dnů v České republice. Pak tam stojí ve druhém odstavci: "Významné dny jsou dny pracovními, a nemají tedy na rozdíl od státních svátků přímý dopad na standardní život občanů. Jejich význam je tak především symbolický, připomenutím hodnot a historických událostí, které tvoří základní principy demokratického právního státu. Zařazení dne památky Jana Palacha mezi významné dny ČR je projevem úcty k heroickému činu mladého studenta v boji proti totalitnímu režimu a za národní suverenitu cizí mocností okupovaného státu. Tyto dva významy činu Jana Palacha, které mimo jiné vedly k takzvanému Palachovu týdnu a následně k revolučním událostem roku 1989, jsou předními hodnotami naší demokracie i naší národní suverenity a právem by tak měly náležet v podobě Dne památky Jana Palacha do výčtu významným dnů České republiky."
Dále v důvodové zprávě stojí, že návrh zákona nemá žádný dopad na náš státní rozpočet, že je v souladu s mezinárodními smlouvami a ústavním pořádkem. A dále ve zvláštní části, v článku 1, který je zároveň kromě účinnosti, která je zmíněna v článku 2, jediným, stojí: "K dosavadním významný dnům ČR by měl být nepochybně zařazen i 16. leden. V roce 1969 protestoval student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach (1948 až 1969) za cenu nasazení vlastního života proti sílící skepsi a letargii, které zachvátily společnost po okupaci Československa v srpnu 1968. Pro svůj burcující a v Evropě zcela ojedinělý čin zvolil Jan Palach formu sebeupálení. Zemřel o tři dny později. Palachův pohřeb se stal jednou z posledních velkých akcí, při níž Čechoslováci masovou účastí jednoznačně deklarovali absolutní nesouhlas s dobovou politickou realitou." ***