(12.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
S kým spolupracovali? Jak je možné, že je tam propuštěno tolik zločinců? Jak je možné, že se vlastník fondu Trend, pan Vlastník se jmenuje, že jo, že se vrátí 14 dní předtím, než jsou Vánoce, aby snědl vánoční salát ve vězení - to by soudný člověk zřejmě neudělal -, protože se před ním rozevřou nebesa a 1. ledna se doví, že je amnestovaný! A tomu my máme věřit, že to je všechno náhoda, jak nám bylo řečeno? On se náhodou po osmi letech útěku vrátí do Prahy, protože se mu zachce sedět ve vězení na Vánoce. A 1. ledna se mu sdělí, že je svobodný. Tady si někdo dělá z občanů obrovskou legraci! Mně to připadá, že tady opravdu někdo zešílel, jestli si myslí, že tohle mohou lidé spolknout.
Tady se přece musíme ptát, a já jsem se na to ptal už v případě prezidentských milostí, kde jsem měl celou řadu podezření kolem toho, jak se udělují, a nebudu se k tomu vracet, dokonce jsem tady kvůli tomu podal i návrh zákona, kterým by se změnila Ústava, aby byla nějaká kontrola nad milostmi. Policie to velmi podezřele přestala šetřit. A teď tady máme tohle! Milosti, to je příštipkaření. Chápete, po jednom to pouštět. Máme tady velkorysý způsob - abolice! Prostě to pustíme všechno, najednou! A je to venku! Zázračná metoda!
Víte, jsou vazby, o kterých se veřejně mluvilo, existují na to odposlechy, takže si to můžete všichni najít. Viděl jsem to na iDnes a dalších serverech. Jsou to rozhovory mezi panem Berkou a Větrovcem a právními poradci prezidenta republiky. Jména si můžete všichni dosadit! Pan Větrovec, o kterém se říká, že byl šéfem, dokonce jednomu z poradců pana prezidenta poskytoval zdarma řidiče a auto! To je maličkost zřejmě. To je vazba jako bejk, přátelé, poskytovat někomu auto a řidiče. To není jenom tak, že se náhodou někde potkali. Takovéto vazby máme mezi poradci prezidenta republiky a klíčovými muži tohoto gangu, šéfy té pirátské lodě, která přepadávala slušné podniky v této zemi.
Já se divím tomu klidnému tónu, se kterým nám tady pan Blažek četl, jak ty kauzy všechny, tak nějak se tam trošku motá, ale v zásadě je to všechno v pořádku. Právní řád funguje. Já vám říkám, že v této zemi po tomhle, co se stalo, je naprosto podkopána důvěra v jakýkoli právní řád. Zeptejte se okradených občanů, co vám řeknou o jejich právu na spravedlivý proces! Nepřijali jsme tady v České republice nějakou listinu práv, kde prostě garantujeme lidem, že se jim tohle nemůže stát? Že takhle dokonce někdo je okrade, vezme jim všechno a oni se nebudou mít kde dovolat? A zločinci se jim budou zítra vysmívat? Najdete nějakou jinou zemi v Evropě, ke které se hlásíme, kde by se tohle stalo? V případě kauza Lexa versus Slovensko. Tam šlo o jediného člověka. Ale tady jde o celou masu lidí, o celou masu obětí! O miliardové škody! Vždyť to bylo vyčísleno Nejvyšším státním zastupitelstvím na 150 kauz. Osmnáct je jich na vrchním státním zastupitelství. To znamená, že to jsou ty velké miliardové kauzy, celkem 150 kauz. A vyčíslení škod je od 0,5 miliardy po jednu. To znamená, ono to dělá 150, 200 miliard, jen to foukne! O takové peníze jde. A co s tím bude dál? Když oběti - nevím, co udělá Ústavní soud, kde byly podány dvě žádosti. I statečný soudce Kydalka si řekl "tohle přece v normálním státě nejde" a podal také ústavní stížnost. Nevím, jak to tam dopadne, ale oběti se podle mě obrátí i na Evropský soud pro lidská práva, pokud neuspějí tady v Česku.
Tohle je porušení, pošlapání základních principů právního řádu. Kdo bude ty škody jednou platit? Pravděpodobně tahle vláda ne, která to podepsala. Já jsem pochopil, jak ta vláda postupuje. Když jsem včera viděl, jak pan Kalousek vyhlašuje dluhopisy na církevní restituce, tak mi došlo, jak se to dělá. Jak se to dělá, aby mu rozpočet vycházel. Udělá dluhopisy na církevní restituce a splácet se to bude někdy za deset let, až pan Kalousek bude v důchodu. Takže tady je to stejné! Tady se vytvoří desítky miliard škod a budou z toho spory třeba u Evropského soudu pro lidská práva a Česká republika to bude léta platit. Ale ti pánové, kteří to dneska podepsali, kde jim bude zítra konec? Nakonec pan prezident, ten už to balí, že jo. To je takové jeho závěrečné adieu! Rozhodl se, že udělá tečku za svými slavnými 90. lety, rozhodl se, že tady řekne definitivně ještě jednou svůj názor na údajné tunely a řekne to, co mi připadá jako jeho osobní filozofie.
Mně připadá, že osobní filozofie těch, kteří podepsali tuto amnestii, mi připomíná Raskolnikova z Dostojevského Zločinu a trestu. To je ta filozofie Raskolnikova, kdy on obdivuje Napoleona a říká: Právo žít mají jenom ti silní! A takové ty špinavé Lizavety, co se nedokážou postarat, sekyrou do hlavy, ty jsou určeny k porážkám. Takže tahle filozofie síly. Jako tihle piráti na moři, kteří dokážou přepadávat a vydělat si peníze touhle dobrodružnou metodou, ti v této amnestii dostávají vítr do plachet. A tisíce obětí, chudáků, ty tady dneska mají oči pro pláč. A pan premiér říká, že to je estráda. A že on nemohl nic jiného, než to podepsat. Mně to připadá urážlivé, opravdu. Na to, co se tady stalo, mluvit, že tohle jednání Sněmovny je jenom folklór, když prokazatelně tady dochází k něčemu, co nemá obdoby za dvacet let.
Já se prostě domnívám, že u žádného hlasování o nedůvěře vlády jsem neměl takový pocit, že tady jde o víc než jenom o jednu vládu. Tady jde skutečně o demokratický systém toho státu. Tady jde o to, že demokracie, která není schopna stíhat zločince takového kalibru, taková demokracie není lepší než totalita. Ta prostě selhává ve svém základním smyslu a významu. Lidé, kteří se nemůžou dovolat svých práv, ještě se jim řekne: Nemůžete nic dělat, to víte, amnestie. Takoví lidi řeknou: Na takový stát kašlem! V této zemi, přátelé, máme pocit, že se lidé velmi špatně identifikují se státem jako s něčím, co jim pozitivně je schopno pomoci. To znamená, místo abychom se snažili bránit tomu, že tady existuje taková propast mezi lidmi a státem, nedůvěra ve stát, tak tady někdo udělá čin, kterým i tu křehkou důvěru vlastní úplně rozbije. A vytvoří pocit úplného nihilismu, relativismu. Prostě stát, to je někdo, kdo postupuje proti nám. Stát se spikne se zločinci! Stát je jedna ruka s organizovaným zločinem! To jsou poselství této amnestie! Protože, opakuji, v civilizovaném světě takováto amnestie je nemyslitelná. Ona pošlapává principy ochrany obyvatel před zločinem. A ty základní principy, které jsem tady zmínil na začátku, že totiž stát už staletí podle teoretiků, jako byl John Locke a další, tady vznikl proto, aby chránil vlastnictví a majetek. A to není zrovna sociálně demokratická teze, protože to není levá teze. To je prostě něco, na čem jsme se tady měli shodnout. Ale já věřím tomu, že v téhle věci to není jenom levá strana sněmovny, ale myslím si, že i tady je celá řada lidí, kteří sedí napravo a kteří si uvědomují, že je to vážné. Jsem přesvědčen, že i mezi stranami, jako je ODS a TOP, a mezi všemi vládními stranami musí být poslanci, kteří si uvědomují, že tohle není legrace a že s tímhle nelze souhlasit.
Proto na vás apeluji, abychom tady přestali vést klasický ideologický boj, protože tady jde o principy, které by nás naopak měly spojovat. Myslím si, že tady jde o základy státu, na kterých by se dokonce mohla i levice dohodnout s pravicí. Souhlasím s tím, že není možné takto plundrovat vlastnictví. Že není možné dovolit takového loupeže, není možné dovolit takovéto pirátství. A naším úkolem je v tomto občany chránit. A chtěl by si dovolit - vím, že tohle téma dneska je hlasování nedůvěry vládě - ale já bych si chtěl dovolit, ale nevím, jak to dopadne. Chtěl bych navrhnout, abychom tady hlasovali také usnesení, a to usnesení přečtu už teď: "Poslanecká sněmovna vyslovuje zásadní nesouhlas s článkem II rozhodnutí prezidenta o amnestii ze dne 1. 1. 2013." A druhý bod: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby se urychleně zabývala dopady a důsledky článku II na oběti trestných činů, které budou poškozené zastavením trestního stíhání."
To tady říkám proto, protože mi nejde jenom o hlasování nedůvěře vlády, ale o to, že v této zemi v této chvíli vypukl velký chaos. Na mě se obracela celá řada postižených, kteří vlastně nevědí, co je čeká. Ta situace je nepřehledná. Nikdo neví, co bude. ***