(12.10 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Já jsem si tady dokonce přinesl trestní zákoník, akorát jsem ho nechal tam, kdyby mi ho pan poslanec Hamáček hodil, tak bych mu byl vděčný.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Poprosil bych pana ministra.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji za spolupráci. Stálo mi to prostě za studium, trestní zákoník, který jsme schválili ve Sněmovně. Jak je to tedy s tím, když si vezmeme trestné činy proti majetku a hospodářskou kriminalitu? Jaké jsou v této zemi nejtěžší tresty za majetkovou kriminalitu a hospodářské činy?
Řeknu vám, přátelé, listoval jsem tím horem dolem, a když si vezmu krádež - za škodu velkého rozsahu, což je pět milionů až miliardy až nekonečno, pět až deset let. Zpronevěra - velký rozsah, pět až deset let. Podvody - dva až osm a pět až deset let taky. Podvody pět až deset let. Další. Legalizace výnosů z trestné činnosti, tady je maximum osm. Porušení povinnosti při správě cizího majetku, tady ten trest není tak vysoký. Porušení povinnosti při správě, opět tady je maximum osm. Ještě vám tady najdu: Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby na pět až deset let u škod velkého rozsahu. Zneužití informace a postavení v obchodním styku - pět až deset let u škody velkého rozsahu. Pletichy při zadávání veřejné zakázky - maximum tři až deset let. Pletichy při veřejné dražbě - tři léta až deset let. Toto jsou nejtěžší trestné činy proti majetku v hospodářské kriminalitě.
Všimněte si - víte, co je na nich zajímavé? Že nikde, přátelé, nikde nenajdete větší trest než deset let. Máte to tady, můžete si to zkontrolovat. (Ukazuje trestní zákoník.) Toto je nejvyšší sazba v České republice. Kdybyste vytunelovali celý tento stát, všechno, co lze vytunelovat, nedostanete více než deset let. V Americe by to bylo doživotí. Tady nedostanete více než deset let.
Jestliže amnestie v článku II má limit těch deset let, tak jsou tam všechny nejvážnější hospodářské činy, kriminalita na majetku, která tu byla spáchána. Všechny tam jsou! Všichni Pitrové, všichni Chvalovští, rozumíte, všichni tam jsou. Tam nemůže nikdo chybět! Protože žádné těžší trestné činy proti majetku hospodářské v této zemi už být nemohou. Je to lež, pokud říkal Hrad, že tam ty nejtěžší činy nejsou! Jsou tam! Ne náhodou jsou tam všechna slavná jména, protože už žádná slavnější nejsou. Tady si prostě někdo rozhodl, že pustí z kriminálu nebo osvobodí před kriminálem a zaručí beztrestnost největším zločincům, kteří se provinili v tom základním, co má chránit stát.
Přátelé, teď tady nejde o levici a pravici. Já tady dneska vůbec nebudu mluvit jako sociální demokrat. Já jsem kdysi přednášel politickou filozofii, já jsem studoval Johna Locka a všechny ty velké obhájce majetku vlastnictví. John Locke to říkal jasně. Státy vznikají proto a proto lidé respektují vlády, protože mají za úkol ochránit vlastnictví. To je z hlediska celé teorie státu, práva jedna ze základních funkcí státu. A dokonce když mluvíme o demokracii a říkáme, že demokracie má větší smysl než totalita, tak víte, proč má demokracie větší smysl než totalita? To vám řeknu definici. Protože v demokracii jsou korupce a trestné činy proti majetku a hospodářství stíhány a potrestány. A pokud se to tak, přátelé, neděje, pokud jsou ti zločinci propouštěni, tak ta demokracie nemá větší cenu než totalita. Nemá! Protože to je její základní výsada, že v ní se to trestá a stíhá.
A já tady dokonce chráním podnikatele kapitalistické, protože tady v tom, o čem budu mluvit, zjistíte, byly tunelovány podniky, fungující podniky lidí, kteří je vybudovali a zaměstnávali v nich stovky lidí. Já tady jsou na straně podnikatelů! Já tady mluvím na straně kapitalismu! Toho, co je jeho pilířem. Jeho pilířem jsou ti, kteří tady zaměstnávali stovky lidí a mají fungující firmy. A tady přijde gang, a já vám to tady podrobně popíšu, ne jako pan Blažek, to byly pohádky, co tady povídal. Já vám to povím reálně, jak funguje tento typ zločinu. Protože to je daleko zajímavější než řeči pana Blažka. Možná vás to dokonce zaujme, protože zjistíte, že to je opravdu velmi sugestivní, co to je tzv. korupční podvod. Tady došlo k tomu, že byly ničeny fungující podniky se stovkami zaměstnanců! Pilíře kapitalismu! Škoda, že tady pravice není lépe zastoupena. Já tady mluvím v zájmu pravicové politiky. V zájmu politiky, která měla chránit vlastnictví! Já tady mluvím v zájmu politiky, která chtěla a měla bránit pilíře kapitalistické výroby. Fungující podniky! A tady je někdo začal sprostě tunelovat, přepadat, likvidovat. Já jsem si dal tu práci, že jsem mluvil s těmi lidmi, které to potkalo. Manažery, které to potkalo. A mohu vám říct, že se tam naskytl opravdu neskutečný obraz toho, co se tu odehrávalo. Jsou to ty nejtěžší činy proti majetku a proti vlastnictví. Nejtěžší zločiny hospodářské kriminality!
A tyto pan prezident s podpisem pana premiéra osvobodil. Ty všechny on pustil. A dokonce ještě jim budou vracet majetek. Chápete, to je legalizace výnosů trestné činnosti. To je proti všem mezinárodním úmluvám. To je proti mezinárodní úmluvě o praní špinavých peněz. To všechno v této zemi neplatí! Tady vám prostě vybrakujou podnik, jako když piráti kdysi na moři připluli, přepadli slušnou loď, úplně ji zplundrovali, zničili a nechali tu trosku někde plavat bez osádky, ta byla pobita. Tohle se tady dělo!
Jak nám to tady pan Blažek tak pěkně líčil ty kauzy, on vůbec nevylíčil ty tragédie, které se tam odehrály. Zřejmě ho to vůbec nezajímá. Jaký to je pravicový politik, kterého nezajímá, že mu tady někdo likviduje pilíře politiky, kapitalismu, pilíře, podniky, které fungovaly? A on tady klidně říká - vždyť to vlastně bylo nějaké zdržování mezi soudy a zastupiteli, trvalo to příliš dlouho, tak jsme to zastavili. (Potlesk zleva.)
Amnestie byla, přátelé, chybná nejenom v tom bodě II. Aby bylo pro pořádek, tak vám řeknu ještě pro úvod tohle, protože tohle všechno je pouze úvod. Pro úvod vám řeknu, že normální amnestie byla ta, kterou udělal slovenský prezident: těch 500, 600, bagatelní činy, to je normální. Kdyby se tohle stalo v Česku, tak nikdo ani nekecne. A nejsme tady. A na téhle amnestii bylo těch vad víc.
Článek I, v podstatě, když to zjednoduším, to bylo propuštění recidivistů. Recidivistů, kteří budou dále páchat trestnou činnost. Velká část z toho, pustí-li se stovky recidivistů mezi obyvatele, velmi sporná věc. Článek III, to byly dva roky nepodmíněně za korupci. Celá řada kauz. Rozumíte? Tenhle stát a vláda, která říkala, že bude bojovat proti korupci, tady prostě pustila celou řadu korupčníků a dala jim pardon.
Budiž. To všechno je sporné. Nicméně mám-li říct, co je opravdu nejvážnější, to je skutečně to, co se odehrálo kolem článku II, a na to se budu soustředit zejména.
Už jsem tady řekl, že první problém článku II, že nebyla pravda, že se týkal nějakých méně významných, nebo ne těch nejtěžších hospodářských činů a trestných činů proti majetku. Naopak. Byly to ty nejtěžší.
Druhá věc, kterou řeknu. Připadá mi naprosto nepřijatelné to, jakým způsobem argumentoval Pražský hrad. To byla věc, se kterou jsem si dal také práci. Ta argumentace byla naprosto zavádějící, nepřesná a scestná. Nikde v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva nenajdete žádné doporučení toho, že by měla existovat nějaká hranice trestního stíhání, po které je možné trestní stíhání zastavit, protože trvá příliš dlouho. A neexistuje žádné doporučení v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, které by něco takového nějakému státu doporučovalo. Pravý opak je pravdou. Existuje celá série judikátů tohoto Evropského soudu pro lidská práva, kde na všechny podobné dotazy dokonce už od roku, co jsem našel v roce 1978 ve sporu König versus Bundesrepublik Deutschland, poprvé sděluje to, co se potom opakuje všude: že ke každému případu je třeba přistupovat individuálně, je třeba posuzovat okolnosti a není možné vytvářet žádné paušální pravidlo.
A takhle vám můžu tady číst sérii judikátů od roku 1987, aspoň já jsem schopen to číst od roku 1978 až do úplně nedávna, kdy dokonce v kauze Scordino proti Itálii byl požádán Evropský soud pro lidská práva, aby se pokusil stanovit přípustnou délku trvání pro jednotlivé procedury. Víte, co odpověděl úplně nedávno tento Evropský soud? Že nic takového stanovit nelze. Že v každé kauze je třeba postupovat individuálně a není možné stanovit žádné paušální pravidlo. ***