(17.40 hodin)
(pokračuje Babák)
Co se týče posledního pozměňovacího návrhu, tam bych se rád na chvíli zastavil, kdy bychom rádi převedli stejně a podobně jako pan poslanec Dobeš 800 milionů korun do sportu, a to ze stejných kapitol, jak pravděpodobně je domluveno s koalicí, to znamená z kapitoly státního dluhy a z kapitoly všeobecné pokladní správy, nicméně rád bych se u toho zastavil z toho důvodu, že počítáme s tím, že těch 800 milionů korun, a je to i v návrhu hlasovací procedury, že je identický návrh právě s pozměňovacím návrhem A1 pana Dobeše, který vlastně vzešel v tuto chvíli z rozpočtového výboru, nicméně já s tím nesouhlasím, že je identický. Já si myslím, že náš pozměňovací návrh je transparentnější, protože návrh z rozpočtového výboru, který byl řekněme vypracován jako jakýsi obchod za vládního poslance, tak tento návrh jde - v podstatě celých 800 milionů - do sportu, kdežto my chceme polovinu, to znamená 400 milionů korun, alokovat přímo na náklady spojené například s výstavbou sportu, což si myslíme, že je daleko transparentnější než to dávat pouze bohapustě na sport. Proto bych poprosil, pokud je to samozřejmě už koaličně vyjednáno, aby i koaliční poslanci zapřemýšleli nad tímto návrhem pozměňovacího návrhu našeho a popř. podpořili náš transparentnější návrh.
A na závěr bych už jen z technických důvodů se vyjádřil vzhledem k tomu, že mám slovo, že bych rád opravil svoje hlasování při hlasování číslo 279, což byl zákon o přestupcích, že jsem bohužel nebyl přihlášen, ale chtěl jsem hlasovat pro. Nezpochybňuji samozřejmě po této době hlasování, nicméně jen pro stenozáznam.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď bych měl posledního přihlášeného do rozpravy a to je pan poslanec Jiří Šlégr. A ještě se tady hlásí Vojtěch Filip a pak Milan Urban z místa. Takže prosím, nebude poslední Jiří Šlégr. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Šlégr: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, blíží se Vánoce, a tak tu máme opět Ježíška, který na sebe v této zemi bere v poslední době podobu ministra financí. Aby snad nedošlo k nějakému omylu, že by poslední svátky v roce mohly mít pohanský charakter, ministr financí Kalousek rozdal některé dárky s jistým časovým předstihem, tedy už na podzim, zato na dlouhá léta dopředu.
Církevní restituce jsou ve schválené podobě naprosto přesnou ukázkou, jak jsou si někteří občané, chcete-li restituenti, rovní a jiní rovnější. A jelikož náš nejlepší ministr financí zatím stále nevymyslel ekonomické perpetuum mobile, tak je třeba hledat ty, kteří jeho skvostné, luxusní a zajisté zcela spravedlivé dárky zaplatí. Nebojte, kolegové poslanci, vy to nebudete. Nebojte, kamarádi a sponzoři knížecí strany ani jejích koaličních partnerů, vy také ne. Nebojte, velké nadnárodní korporace, ani vás se to netýká, a představitelé římskokatolické církve, vás už vůbec ne!
Mezi zaměstnanci je stále dostatek plátců, jejichž kůže je již pořádně sedřená, ale některé zbytky na odírání se jistě najdou. Nečasova vláda, a to je mi nesmírně líto, navazuje z pohledu své asociální (politiky) na vládu Topolánkovu a ostatně i Fischerovu. Vláda předstírá péči o veřejné finance, ve skutečnosti však zbaběle zvyšuje dluhy na takovou úroveň, aby příští vládě znemožnila hospodářskou obnovu země. V posledních měsících jsme byli svědky dalšího vládního panoptika, kdy kvůli navýšení DPH museli být dokonce vyměněni někteří poslanci nejsilnější vládnoucí strany.
A jak v současnosti výběr jedné z klíčových daní vypadá? Přes neustálé zvyšování sazby DPH ve výsledné realitě nula od nuly pojde. Je to jako podle kopíráku. V letošním roce se za prvních deset měsíců celostátně vybralo na DPH 243 miliard korun, avšak stejná částka byla vybrána i za stejné období loňského roku, přestože tehdy byla dolní sazba o čtyři procentní body nižší. Zvýšení DPH tedy nefunguje, přírůstek je nula. Výkazy měsíčního plnění státního rozpočtu Ministerstva financí ČR nabízejí stále stejné cifry. Celé to divadlo s DPH mělo odvést pozornost od církevních restitucí a penzijní reformy. Penzijní reforma má především zajistit hezké stáří správcům fondů. Schodek státního rozpočtu přes všechny mantry a ujištění tzv. vlády rozpočtové odpovědnosti nijak podstatně neklesá. Navíc brzy naskočí miliardy, které budeme muset Evropské unii kvůli neschopnosti Ministerstva financí vracet. A zapomenout nesmíme ani na finanční náhrady, které byly slíbeny církvím. Ve schodku státního rozpočtu tak přibude dalších 59 miliard korun. Za nehorázné je třeba označit tvrzení ministra Kalouska, že započtení těchto 59 miliard do schodku státního rozpočtu je nepodstatná účetní operace, přestože letos se ještě nic neplatí. Oficiální zpráva Ministerstva financí tvrdí, že - cituji: "daná skutečnost má v roce 2012 nulový dopad do veřejného dluhu, protože fakticky se kompenzace bude splácet po dobu 30 let". Že to není dluh? To je prostě lež! To je zvýšení státního dluhu jako vyšité! Slib plnění znamená přijetí závazků, které se neliší od dluhu, budeme platit i s úroky, jako bychom si ty peníze vypůjčili. Je jedno, že jsme si vypůjčili na dar, nikoliv na něco, co bychom mohli sami užívat formou státních služeb. Ministerské sdělení o fiskálním pohledu je proto stejně seriózní jako kousek podvodníka, který vám za zády zadluží dům. Za rohem už se rozcvičuje exekutor, ale vy máte být uklidněni tvrzením, že se nic neděje, protože do konce roku nemusíte nic platit.
Za této krizové ekonomické situace navíc česká vláda škrtí investice. Investuje čím dál méně. V tak zoufalé situaci jsme snad ještě nebyli. Nečasova koalice nejenže neinvestuje do výstavby a údržby infrastruktury, ale ona hubí celý sektor stavebnictví. To samé se děje u nemocnic, škol, kultury a bohužel také sportu, o kterém budu hovořit podrobněji. Když podříznete investice, okamžitě se vám to negativně projeví na nezaměstnanosti. Jestliže rušíte například nemocnice, tak o práci přijdou nejenom doktoři a zdravotní sestry, na nemocnici je navázána spousta dalších dodavatelů, kteří rovněž mohou zavřít krám, a další lidé jsou rázem bez práce. Nechápu, proč česká vláda nepoužije osvědčené zahraniční modely, jako jsou například korporátní daně pro velké nadnárodní firmy. Tito giganti do žádných daňových rájů neutečou, v mnoha případech ani utéci nemohou, ale vůči nim se vládní koalice opět projevuje jako pověstný Ježíšek rozdávající dárky v řádu desítek miliard korun. Já to vlastně chápu - při pohledu na předvolební kampaně některých stran až moc dobře a jako člověku, který nosí v srdci tuto zem, je mi z toho smutno.
Co by dle mého také nemělo zapadnout, je, že ministr financí Kalousek již tradičně sestavil státní rozpočet na krajně optimistických virtuálních číslech. Upravená prognóza jeho úřadu počítá s mírně rostoucí ekonomikou, ale tomu zatím nic nenasvědčuje. Nejlepší ministr financí starého kontinentu zatvrzele u znává mantru, že příště bude líp. Když se ministr Kalousek v roce 2009 ve své předpovědi sekl o neuvěřitelných 10 % HDP, byla to bomba. Jakmile rozdíl mezi sny a skutečností dosáhne desetiny celoroční produkce zboží a služeb ČR, tedy bezmála 400 miliard korun, jsme na světové špici a těžko hledáme soupeře. Letošní výpadek také není špatný, byť je pouhou polovinou slavného roku 2009. I tak představuje slušný profesionální výkon. Státní rozpočet čekal nominální růst HDP o 2,5 %, tedy o 200 mld. korun, ale místo toho je tu minus 1 % nejméně. A co bude příště? Správně. Příště bude líp. ***