(17.50 hodin)
(pokračuje Šlégr)
V závěru svého vystoupení bych se rád věnoval tématu, které mě vlastně přivedlo do politiky, a to sportu. Z tohoto hlediska je návrh státního rozpočtu jedním slovem skandální. Proti letošnímu roku je totiž v této oblasti rozpočet o neuvěřitelných 25,6 % nižší, v absolutní částce to činí 777 mil. korun. Znamená to, že celkový rozpočet na sport činí pouhé necelé 2,3 mld. korun. Dochází tedy k tomu, na co jsem vloni upozorňoval, a sice že 800 mil. navíc do sportu, které nesystémově načetl ministr Kalousek, není ničím garantováno, a tudíž o ně mohou sportovci přijít.
Zde však vůbec nejde o šetření na pravém místě. Naopak, jde o naprosto stupidní mechanické škrtání, které nemá absolutně žádnou logiku. Současný objem sportovního trhu České republiky je více než 70 mld. korun. Pouze daň z přidané hodnoty tak ze sportu dosahuje 15 mld. Připočítejme k tomu, že zhruba 1 % všech zaměstnanců pracuje v sektoru sportu a logicky také tito zaměstnanci přispívají nemalým dílem do příjmů státního rozpočtu. Z toho jednoznačně vyplývá, že sportovní prostředí je čistým plátcem a že má navíc i značný potenciál růstu, tedy že je možné díky sportu zvýšit rozpočtové příjmy.
Premiér Nečas sice hovoří o prorůstových opatřeních, ovšem rozpočet jeho vládního kolegy Kalouska je v praxi neobsahuje, naopak škrtí i ty oblasti, ze kterých lze poměrně snadno získat velké částky. Sport je toho typickým příkladem. V porovnání s Evropskou unií je ve sportu u nás zaměstnána zhruba pětina zaměstnanců a také obrat je podstatně nižší, to znamená, že zde máme velký potenciál. Každé zvýšení podpory sportu spustí lavinu příjmů do státního rozpočtu. Porostou nákupy sportovního vybavení, bude vyšší zájem o trenéry a s tím související další obslužný personál, vzroste počet sportovišť, výroba nebo alespoň dovoz sportovního oblečení a doplňků nabere na obrátkách.
Ano, vím, že je zde načten pozměňovací návrh, který 800 mil. korun sportu vrací, a já ho samozřejmě podpořím. Nicméně opakuji, že tento postup je nesystémový a neřeší lepší budoucnost českého sportu.
Bohužel, struktura státního rozpočtu ukazuje, že ministr Kalousek a s ním vlastně celá Nečasova vláda o prorůstových opatřeních pouze mluví, ale ve skutečnosti nic nedělají, nebo v horším případě ekonomický rozvoj země brzdí. Je zcela mimo jakoukoliv pochybnost, že by si občané naší země zasloužili lepší vládu.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych dal slovo nejdřív - pan poslanec Dobeš chce reagovat fakticky na průběh rozpravy. Tak dvě minuty.
Poslanec Josef Dobeš: Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem čekal, až se sem dostaví pan Michal Babák, abych rychle reagoval na jeho vystoupení.
Ten jeho návrh nejenže je identický, ale on je falzifikát, protože já v rámci diskuse se sportovním prostředím jsem do všech jednot a klubů posílal tento pozměňovací návrh, abych diskutoval se sportovním prostředím, jestli takto je to správně a je to potřebné. Michal Babák je předsedou jednoty v Blansku, a proto i on ten pozměňovací návrh dostal, takže vyměnil košilku a lehce ho upravil. To jsem chtěl jenom k tomu dodat.
A co z toho už nebylo možné vyčíst a co je netransparentní, je to, jak poslat 300 mil. jednotám. Je to jednoduché. Je potřeba to rozdělit na činnost, aby děti mohly chodit do hal, do tělocvičen a mohla je jednota pronajmout a mohla zaplatit trenéry, kteří tam budou, část peněz dát do údržby majetku, který jednoty vlastní, a nejmenší část dát na investice. Tolik netransparentnost části návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Babák chce nyní reagovat na toto vystoupení, také fakticky. Takže opět dvě minuty.
Poslanec Michal Babák: Děkuji za slovo. Také krátce zareaguji na mého předřečníka. Já sice jsem předsedou klubu, ne jednoty, ale klubu, a bohužel jsem nedostal tento návrh na stůl. Je samozřejmé, že jsem řešil tento náš pozměňovací návrh, který byl vykomunikován, předpokládám, s Ministerstvem financí, přes váš pozměňovací návrh tak, aby byl v souladu s koaliční dohodou. Já se za to nestydím.
Ale na rozdíl od pozměňovacího návrhu pana Dobeše já jsem nevyhandloval tento pozměňovací návrh za hlas vládě, za hlas pro církevní restituce a za hlas pro daňový balíček. Já jsem pouze chtěl sportovcům poslat peníze. Já jsem neudělal žádný obchod, žádný handl za to, že jsem se prodal vládě a poskytl svůj hlas na to, aby byly schváleny církevní restituce.
Děkuji. (Potlesk z levé a střední části sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Vojtěcha Filipa.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Členové vlády, paní a pánové, já nechci opakovat své vystoupení z prvního ani z druhého čtení, ale jediné, co je a co z těch jednotlivých vystoupení tady je zřejmé, je to, že jsme opět svědky toho, že vláda požádala Poslaneckou sněmovnu jako rozpočtového suveréna o to, aby jí schválila návrh zákona o státním rozpočtu, který nestojí na reálných číslech vývoje ekonomiky, a to je evidentní. Rozpor mezi tvrzením České národní banky a Ministerstva financí je jasný. To je jeden moment.
Druhý moment je ten, že státní rozpočet - říkáte nejdůležitější zákon státu na ten rok - by měl vyjadřovat jakési programové prohlášení. No, to už vůbec není pravda, protože jedna věc jsou hezké sliby, podpora školství, podpora zdravotnictví, podpora vědy a výzkumu, a když se podíváme na jednotlivé kapitoly, tak se tady hádáme, promiňte mi, o drobných. To je druhá záležitost.
Čili rozpor mezi slovy a činy, to znamená mezi vyhlášením vládní koalice, jak to budou prostě skvěle dělat, a realitou, která tvrdě dopadne v rozpočtových záležitostech na jednotlivé segmenty života české společnosti, je jasný. Ten, kdo umí číst čísla, si v tom jasně přečte, že něco jiného jsou slova a něco jiného budou reálné procesy, které budou ve společnosti probíhat.
Třetí věc je, že samozřejmě si tady účetní operací upravíme, nakolik bude dluh za schválený zákon o církevních restitucích zaúčtován tam, aby nebyl zaúčtován jinde. To znamená, že dnes si účetně jakoby uděláme dluh a řekneme "ale to schválil ten Parlament", a ve státním závěrečném účtu se nám něco objeví, kde se bude říkat "ale neprojevilo se to v cash flow".
Takže si lžeme do vlastní kapsy. A jestli si, vážené paní kolegyně, páni kolegové, chcete lhát sami sobě, tak to učiňte. Já si lhát nechci a zákon o státním rozpočtu jako mnoho dalších v této Sněmovně, kteří reálně uvažují, nepodpořím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď požádám pana poslance Milana Urbana, který se přihlásil o slovo.
Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, já vás určitě dlouho nezdržím. Chtěl bych se vyjádřit k doprovodnému usnesení, které jsem předložil k hlasování v souvislosti se státním rozpočtem.
Doprovodné usnesení se týká toho, že v příštím roce, pokud bude úspěšná aukce na dalšího operátora v uvozovkách, tak stát obdrží sedm, osm, devět, deset a možná více miliard korun, a já navrhuji v doprovodném usnesení, aby tyto prostředky byly vázány, neboli měly jakousi mašličku a mohly být tyto prostředky do budoucna využity pouze na rozvoj informačních technologií v České republice.
Protože cítím nevůli zvláště rozpočtového výboru a možná ministra financí, která se projevuje v různých výtkách k detailu tohoto usnesení, dovolte mi, abych to napravil a abych uvedl ten návrh do podoby, aby byl skutečně přesvědčivě hlasovatelný. To znamená, že začnu tím, že v prvním slově, kdy Sněmovna ukládá, tak Sněmovna ukládat samozřejmě nemůže, tak bude slovo "doporučuje". Pak tam budou ještě drobné úpravy. ***