(16.20 hodin)
Poslanec Jiří Krátký: Každé budování, zejména však budování státu, vyžaduje dlouhodobých cílů a stoprocentního úsilí v přítomnosti. Jediná půda, z níž mohou vyrůstat dlouhodobé cíle i stoprocentní přičinlivost občanů, je právní jistota. (Hluk v sále - řečník vyčkává.) Je to také půda, z níž se rodí občanský cit a obětavá vůle pracovat pro stát.
Kdo má děravou střechu, postaví si novou jedině tehdy, když má jistotu, že mu zůstane jeho střecha za rok, za dvacet let, stále. Kdyby v našem zemědělství byla taková chaotická nejistota, jaká byla vnesena po válce do průmyslu, rovnal by se hektarový výnos v Československu ruskému a místo nadbytku obilí bychom hladověli a měli ho nedostatek. (Hluk v sále trvá.)
Pane předsedající... Já přece jenom požádám i pana premiéra, jsem rád, že sem přišel, ale pokud to nebude poslouchat on, tak to mezi námi asi ztrácí smysl, abych to četl. (Ohlas v sále.) Já mu to předám potom.
V průmyslu, v živnostech bude u nás tak dlouho nezaměstnanost, pokud se podnikatelé nebudou cítit při své práci tak bezpečni jako sedlák na své půdě. Jediné, co může vytvořit tento stav, je právní jistota, která je vyšším produktem jistoty politické. Právní jistota znamená více než dobře fungující soudnictví - znamená trvalost právního stavu. Tato jistota začíná u tvorby zákonů, je v jejich zpracování, v jejich počtu a jejich trvalosti a obecnosti.
Jsou určitá přirozená pravidla, jež platí nad zákony, protože jsou založena na lidové povaze. Jedním z nich je zkušenost, že čím více zákonů, tím méně právního řádu a jistoty. Čím větší rychlost ve výrobě zákonů, tím kratší jejich trvání a tím větší chaos. Nejosudnější mezi nimi jsou nouzové zákony a nařízení výjimečná. (Řečník opět vyčkává pro hluk v sále.)
Ačkoli kapitolu o právní jistotě uvádím na místě posledním, protože v rámci soukromých možností mám poslední vliv na dosažení tohoto stavu, je to přece jen základní složka v budování státu. Míra nezaměstnanosti ve státě je přímo úměrná míře právní jistoty nebo nejistoty. Nezaměstnanost, bída, bankroty jsou pokuty, jež moderní lidstvo platí za porušení této hlubší právní jistoty, jež znamená nejen řádné soudnictví, ale hlavně bezpečnost před politickou demagogií, konfiskacemi, sabotáží apod.
Právní nejistota vytváří ovzduší, v němž i nejpilnějšímu a nejvynalézavějšímu pracovníku klesnou ruce a řekne si: "Nač? Proč? Marnost nad marnost!"
Absolutní právní jistotu potřebuje zejména každá činnost investiční, protože tato činnost znamená oběti v přítomnosti přinášené v důvěře v budoucnost.
Nedomnívejme se, že právní jistota slouží pouze jedné vrstvě obyvatelstva a že na ni mají zájem jedině podnikatelé. Právní jistota a trvalost právního státu (dle písemného podkladu: stavu) jest jedinou cestou, jak spolehlivě a trvale zvýšit příjmy milionů lidí pracujících za mzdu.
Podle statistik státního (dle písemného podkladu: sociálního) pojištění je roční průměr příjmů lidí pracujících u nás za mzdu asi - a jsme v roce 1936 - 5 tisíc korun, čili deset stokorun týdně (dle písemného podkladu: 100 Kč týdně). Naším cílem by mělo být do čtyř let zvýšit tento roční průměr na 10 tisíc Kč ročně. Mám tím na mysli skutečné zvýšení životní úrovně, tedy zvýšení spotřeby, a ne pouhé nominální zvýšení mezd, když finanční, celní a obchodní politikou byly ceny zboží napřed vyhnány do výše. Takové zvýšení mezd nezáleží ani na dobrém srdci podnikatelů ani na síle tlaku, jaký se na ně vykonává. Aby takové zvýšení mezd mohlo nastat, musí se vyrábět a vydělávat ustavičně. Rozhoduje o něm výkonnost dílen, obchodu a dopravy. A o těchto rozhoduje výše investic.
Já si myslím, že tato část by mohla stačit. Pro ty, kteří jste přišli pozdě, citoval jsem z Jana Antonína Bati, rok 1936 - Budeme stát pro 40 milionů lidí. Tuto publikaci je možno stáhnout na internetu. Ti, kteří jste ze Zlínska, ji možná znáte. Možná že si ji nechcete pamatovat. Já bych si dovolil vás požádat, abychom se opravdu po těch dvaceti letech chaosu, zmatku, bince a já nevím čeho všeho už vrátili konečně k tomu, po čem volali naši moudří předkové, kteří byli autoritami, a ne nějací - nebudu to radši komentovat.
Pane premiére. (Obrací se směrem k místu určenému premiérovi, ten momentálně hovoří s poslanci na jiném místě v sále.)
Pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího, já vím, že váš zájem o takové materiály asi není velký, ale přesto si vám ho dovolím předat na váš stůl. Přeji vám úspěšné jednání. (Řečník předává dokument na místo určené premiérovi. Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Z místa se ještě hlásí do rozpravy pan poslanec Zemek.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji pěkný podvečer. Zazněla tady spousta příspěvků, spousta názorů. Já si nemohu v tuto chvíli odpustit drobnou reminiscenci. Mně to trošku připomíná situaci z druhé poloviny devadesátých let. Je tady určitá podobnost. Tehdy zde také byla pravicová koalice, která vládla-nevládla. Také zde byla ekonomická situace velmi špatná. Tehdejší vládní koalice předložila také soubor opatření. Shodou okolností tomu také říkali balíček. Jak to dopadlo, víme všichni. Já to tady nebudu rozebírat. Ale dovolil bych si tady použít komentář tehdejšího vůdce opozice, který právě ten soubor opatření okomentoval - a ono se to dobře hodí i na dnešní situaci. Takže, dámy a pánové z vládní koalice, ty vaše balíčky připomínají situaci, kdy rolník má kozu, hodlá ji krmit jako králíka a čeká, že bude dojit jako kráva. A ono to tak nefunguje.
Nemusím podotýkat, že nebudu hlasovat pro tento balíček.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Protože žádnou další přihlášku do rozpravy nevidím, rozpravu končím. Táži se pana ministra, eventuálně pana zpravodaje, jestli si přejí závěrečná slova. Ne.
Protože zákon byl Senátem zamítnut, přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Takže prosím o nastavení kvóra. Děkuji.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodku veřejných rozpočtů podle sněmovního tisku 801/3."
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 288, přihlášeno 193, pro 102, proti 88. Konstatuji, že návrh zákona byl přijat. Tímto končím projednávání tohoto bodu. (Potlesk v řadách koalice.)
Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je
103.
Vládní návrh nového zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2013
/sněmovní tisk 857/ - třetí čtení
Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal místo zpravodajů ministr financí pan Miroslav Kalousek a zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Suchánek. Pozměňovací návrhy k předloženému návrhu zákona jsou uvedeny ve sněmovním tisku 857/3.
Před otevřením rozpravy poprosím pana zpravodaje rozpočtového výboru, pana poslance Suchánka, aby přednesl návrh postupu při hlasování. Ještě před tím se hlásí s přednostním právem pan ministr Kalousek. Prosím, pane ministře.***