(16.10 hodin)
(pokračuje Bárta)
Přidám ještě jeden, o kterém si nejsem jist, že tady zazněl. Na začátku roku 2011 jsem podporoval zvýšení DPH s nadějí, že peníze utržené ze zvýšení DPH půjdou na důchodovou reformu. A já si myslím, že z tohoto hlediska opět je zapotřebí si připomenout nejenom hříchy pravé, ale i levé strany toho hřiště, a je zapotřebí připomenout sliby třináctých důchodů, které tady v roce 2010 jednoznačně zaznívaly. Problém nicméně je ten, že ta pravá strana zapomněla na to, že výběr z daní měl jít čistě na důchodovou reformu, a dokonce zapomněly TOP 09 a ODS na vlastní volební program s tím, že žádná mezigenerační solidarita, která mimochodem byla součástí dohodnuté důchodové reformy, se do dnešních dnů neuskutečnila. Naopak. Opakovaná snaha pozměňovacích návrhů Věcí veřejných na zavedení mezigenerační solidarity, která by mimochodem zmenšila počet lidí, důchodců, kteří se ocitnou v zásadní ekonomické, velmi obtížně řešitelné situaci díky snížené valorizaci důchodů, která mimochodem, když k tomu připočteme to, že právě ono zvýšení DPH přineslo 3,5procentní inflaci, po očištění dejme tomu, i kdyby to bylo 1,6 % nebo 2 %, to je celkem jedno, přesto ten kumulativní negativní efekt se nám vrací jako bumerang i z této nikoliv druhé, ale spíše třetí, či dokonce čtvrté strany.
Dámy a pánové, dovoluji si nyní v rámci této debaty apelovat na to, abyste nepodporovali zvýšení DPH, a pana premiéra a pana ministra financí se vší pokorou prosím o to, aby přijali můj symbolický dárek oné basy plzeňského piva, které vyjadřuje, jak české Vánoce za německé ceny se mohou díky všem reformám a pseudoreformám naplnit. (Pokládá basu piv do vládní lavice.)
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic VV.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Zgarba. (O slovo se hlásí ministr Kalousek.) Velmi se omlouvám, pan ministr Kalousek s přednostním právem.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Pane poslanče, já bych si to klidně vzal. Zvlášť v předvánočním čase je běžné, že si kolegové dávají dárky, ale já vážně nevím, jak by to v tomto justičním čase posoudil soudce Šott, tak já si to prostě netroufnu.
(Ozývají se hlasy ze sálu: Tak to rozdejte!)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pan kolega Zgarba jako další přihlášený, připraví se pan poslanec Krátký.
Poslanec Petr Zgarba: Dobrý podvečer, kolegyně a kolegové. Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vládo, nebo pane ministře, také přeji příjemný večer.
Já vás chci ubezpečit, že nehodlám v tuto podvečerní hodinu a v adventní čas vás dlouho zdržovat a unavovat proslovy. Chci hovořit ke kapitole ministra zemědělství a tady k panu ministrovi financí na téma zhoršování postavení českých zemědělců v evropské konkurenci.
V balíčku, který budeme za chvíli schvalovat, je jedním z nástrojů na úspory v rámci vládních výdajů postupné rušení zelené nafty. Vláda si tímto opatřením slibuje, že ušetří 1,7 mld. Kč , ale pravděpodobně si neuvědomuje, že přisypává do částečně poškozeného soukolí v rámci evropského potravinářského komplexu písek. Fakt je, že čeští zemědělci čím dál méně vyrábějí vepřového masa, mléka, hovězího, pěstuje se méně brambor na polích v České republice. Abych tu úvahu zkrátil, tak veškeré prvovýrobní procesy, které jsou náročné na naftu a vyžadují vysokou kvalifikaci, intenzitu a velkou snahu od prvovýrobců v zemědělství, budou tímto opatřením výrazně poškozovány. Alternativa, kterou zrušením zelené nafty nabídneme českým zemědělcům, je přímé přesměrovávání ať už na národní, či evropské dotace, to je úplně jedno, a cesta do extenzity. To zcela jistě pro české potravinářství a zemědělství a posléze pro českého občana není žádoucí. Domnívám se, že v koutku duše si to nepřeje ani vláda.
Pokud máme někde ušetřit 1,7 mld. Kč, tak si myslím, že je v silách ministra zemědělství, aby se podíval do organizačních složek státu, probral jejich výdaje a ušetřil řekněme jednu miliardu. Dalších 0,7 mld. je možné po dohodě ministra financí a ministra zemědělství ušetřit a je jedno, jestli je to kofinancování evropských podpor, či na národních dotacích, takzvaných bio-eko dotacích, na mulčovacích dotacích, zkrátka na pracích a podporách v zemědělství, kde se poskytují peníze za žádnou tržní produkci.
Pokud to myslí vážně současná vláda s agropotravinářským komplexem, tak zcela jistě když ne při dnešním hlasování, tak věřím tomu, že se k tomu v budoucnu, a to v průběhu příštího roku, protože ještě v příštím roce bude platit částečná vratka spotřební daně, vrátíme a změníme to, protože zcela vážně přesměrováváme podnikatele, kteří chtějí být samostatní, kteří si na své živobytí chtějí vydělat, směřujeme je do extenzity a do závislosti na dotacích. To nemůže být přání ani občana a zcela jistě nikoho z nás.
Děkuji za slovo, toť vše.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Krátký. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jiří Krátký: Děkuji. Příjemné odpoledne nám všem, co jsme tady vydrželi. Dovoluji si k tomuto materiálu, který tady byl předložen, říci něco ze své osobní zkušenosti a něco citovat.
Můj osobní názor na daňové zákony předkládané pár dní před koncem roku v tempech, jak byly poslední změny předkládány, nepovažuji za diletantství, ale za sabotáž. A pokud je člověk v tak strašné depresi jako podnikatel, který by se měl rozhodovat, co vlastně bude dělat, s kým to bude dělat, za kolik to bude dělat, tak jsem se obrátil k takovým nezpochybnitelným autoritám, jako je určitě pro většinu z nás Jan Antonín Baťa.
Já bych vás, dámy a pánové, poprosil sám, abyste se zklidnili, protože budu citovat z jeho knihy Budeme stát pro 40 milionů lidí. Je to v roce 1936 a jedna z posledních kapitol se jmenuje Právní jistota. Já si dovolím přečíst pár odstavců z této části:
Každé budování, zejména však budování státu, vyžaduje dlouhodobých cílů a stoprocentního úsilí v přítomnosti... (V sále je velký hluk, zdá se, že nikdo neposlouchá. Řečník se obrací na předsedajícího.)
Pane kolego, že si nevážíme navzájem sami sebe, tomu se nedivím. Diletantů je tady hromada. Ale neumět si poslechnout moudra Bati, považuji za vrchol drzosti!
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Pane kolego, já se omlouvám. Pokusím se zjednat větší klid v jednacím sále. Ten ruch je způsoben vracejícími se poslanci.
Kolegové, buďme tak ohleduplní a ztišme se na poslední příspěvek v rozpravě... (Bez odezvy.)
Opravdu vás naléhavě žádám, zaujměte svá místa a vyslechněme poslední příspěvek do rozpravy. (Intenzita hluku se snížila jen nepatrně.)
Prosím, pane kolego. ***