(15.50 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Věřím, že se to snad změní po oněch opatřeních, která jsou avizována na podporu hospodářského růstu, ale zatím o tom nevíme prakticky nic, nebo alespoň já o tom nevím nic. Zprostředkovaně pak tyto úvěry mají nezanedbatelný vliv na úroveň zaměstnanosti, výši příjmů občanů a v konečném důsledku i na výši příjmů veřejných rozpočtů. Jakékoliv zásahy do systému stavebního spoření je proto třeba hodnotit v celém tomto kontextu.
Jednou z hlavních navrhovaných změn je otevření systému, kdy stavební spoření budou nově moci poskytovat také běžné banky. Vláda se tak opět vydává cestou experimentů, tak jako v mnoha jiných oblastech, které nemají v Evropě obdobu. Pokud je mi známo, tak stavební spoření, jak je dnes koncipováno v České republice, funguje obdobně v Evropě více než šedesát let. Mám na mysli především Evropu střední, přiznám se, že neznám situaci ve Španělsku nebo v Řecku, ale v centrální Evropě, myslím pokud jde o Německo nebo Rakousko, určitý přehled mám. Funguje tedy více než šedesát let jako specializovaný finanční produkt nabízený specializovanými bankami v rámci uzavřeného systému, kde úspory klientů slouží jako zdroj pro poskytování nízkoúročených úvěrů určených primárně na řešení bytových potřeb.
Právě ty omezené možnosti stavebních spořitelen nakládat s vklady činí systém stavebního spoření relativně bezpečným a stabilním proti běžným bankovním institucím, které mohou prostředky svých klientů investovat do mnohem rizikovějších oblastí. Tady nesdílím argument, který tady byl použit myslím panem ministrem financí, který hovořil o tom, že vlastně ta úprava by stabilizovala celý ten systém. To nakonec ukázala i finanční krize, ve které stavební spoření jako systém obstálo velmi dobře právě díky tomu, že není závislé na vývoji finančních trhů. Navíc v dobách, kdy dochází ke zpomalování ekonomiky a banky jsou v poskytování úvěrů opatrné, stavební spoření udržuje relativně stabilní úroveň investic do bydlení. Stavební spořitelny prostě aktivně vyhledávají možnosti poskytování úvěrů na rozumné projekty.
Pokud tedy předložený návrh počítá s rozšířením okruhu subjektů oprávněných nabízet stavební spoření i na univerzální banky, zásadním způsobem mění charakter stavebního spoření jako uzavřeného systému na běžný finanční produkt, který bude součástí produktové nabídky bank. Tady si ale kladu otázku, zda banky, které na rozdíl od stavebních spořitelen nebudou nějak limitovány, pokud jde o nakládání s vklady klientů, budou motivovány k poskytování levných úvěrů na bydlení českým občanům. Já tam tu motivaci nevidím. Naopak se obávám, že vklady na stavební spoření budou bankám sloužit - mohou bankám sloužit, abych to zjemnil, jako zdroj pro jiné výnosnější produkty, například pro spotřebitelské úvěry nebo pro investice v zahraničí.
Na další problém upozornila už Legislativní rada vlády. Tím, že banky na rozdíl od stavebních spořitelen budou s vklady na stavební spoření moci nakládat neomezeně, návrh zakládá nerovné postavení stavebních spořitelen a bank. To by znamenalo narušení hospodářské soutěže, které je v rozporu se základní Listinou práv a svobod i s právem Evropské unie. Pokud vím, tak kvůli tomu se dokonce Evropská asociace stavebních spořitelen obrátila na Evropskou komisi s žádostí o vydání směrnice definující základní podmínky systému stavebního spoření v rámci Evropské unie. Nechci předjímat stanovisko Evropské komise, ale troufám si odhadovat, že směr, který stavebnímu spoření vytyčila česká vláda v tomto návrhu, Evropa následovat nebude.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Václav Votava. Připraví se pan kolega Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, v krátké době za sebou nám vláda předkládá opět novelu zákona o stavebním spoření. Minule jsme snižovali státní příspěvek na limit dva tisíce korun. Jistě si na to všichni vzpomenete. Nyní přichází především s účelovostí a státní podporu ke stavebnímu spoření má dostat pouze ten, kdo ji použije buď na bydlení, nebo na řešení penze, na penzijní připojištění. To má platit od roku 2014.
Možná je dobré si pro pořádek připomenout vývoj stavebního spoření. Stavební spoření v České republice je co do počtu smluv třetí největší v Evropě, a to po Německu a Rakousku, a to i když u nás bohužel zájem o uzavření nových smluv poklesl. Je to určitě také tím, že neustále se mění parametry stavebního spoření a je zde určitá nejistota. Smlouvy poklesly tedy meziročně o více než 100 tis. Pokles je i co do výše poskytnutých úvěrů. Meziročně je to o 17,5 %. I tak je uzavřeno více než 4,5 mil. smluv a spořitelnami byly poskytnuty úvěry za 48 mld. Kč. Spořitelny mají také rozpůjčováno zhruba 68 % svých vkladů a v systému spoření je dnes více než 400 mld. Kč.
To, že klesá zájem o stavební spoření, lze připočíst jednak nižšímu výnosu ze stavebního spoření, a to po předchozí změně zákona, jak jsem již zmínil, tedy snížení státní podpory, zdanění úroků ze stavebního spoření, ale pokles zájmu o stavební spoření je určitě dán i nejistotou a obavou, jak to bude se stavebním spořením vypadat v budoucnosti.
Vláda svoji fiskální politiku zakládá především na jednoduchých škrtech, a tak se předmětem jejího zájmu samozřejmě stává bohužel i stavební spoření, konkrétně snižování státní podpory, státního příspěvku, který je financován ze státního rozpočtu. Předchozím opatřením došlo ke snížení tohoto příspěvku z 3 tis. Kč na 2 tis. Kč. Přitom řada lidí uzavírala smlouvy a vstupovala do stavebního spoření s tím, řada z vás si to určitě také pamatuje nebo měla takové spoření, že státní příspěvek byl 4 500 Kč. Během krátké doby tedy došlo ke snížení tohoto příspěvku ze 4 500 na současných 2 000 a to bohužel nemusí být konečné číslo.
Je třeba si uvědomit, že státní podpora zlevňuje stavebním spořitelnám zdroje a díky tomu mohou také stavební spořitelny svým klientům, spořitelům, nabízet nižší úročení úvěrů. I když úvěrům ze stavebního spoření v současné době konkurují hypotéky - úroky u hypoték jsou v současné době na historickém minimu, otázka je, jak to bude s úroky u hypoték v budoucnosti, to je jiná otázka, naproti tomu výhodou úvěru ze stavebního spoření je to, že úroková sazba je pevná po celou dobu splatnosti úvěru a je obsažena již ve smlouvě, kterou klient se stavební spořitelnou uzavírá. Ten, kdo uzavře smlouvu o stavebním spoření a bude chtít v budoucnosti čerpat úvěr, třeba za šest let, tak ví, jaký pevný úrok bude po celou tu dobu mít. Výše státní podpory tedy významně ovlivňuje cenu zdrojů spořitelen pro poskytování úvěrů.
Předložená novela nově zavádí povinnost prokázat účelové použití státní podpory při ukončení smlouvy bez použití úvěru. Tato povinnost se bude vztahovat i na dříve uzavřené smlouvy pro část podpory, na kterou vznikne nárok počínaje rokem 2014. To už tady ve svém úvodním slovu také pan ministr řekl a zdůvodňoval. ***