(15.40 hodin)
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji, za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, návrh novely zákona o stavebním spoření je zakotven v programovém prohlášení vlády. Naplňujeme tedy jeden z těchto cílů předložením tohoto zákona.
Kromě řady technických úprav, kterými reagujeme na poznatky z praxe, obsahuje tento návrh dvě zásadní koncepční změny. Dovolte, abych je krátce představil.
Tou první koncepční změnou je účelové vázání státního příspěvku, který je poskytnut na tento produkt, a to tak, že státní příspěvek, na který vznikne nárok po 1. 1. 2014, bude už poskytnut, bude-li použit na daný účel, to znamená na účel spojený s bydlením, popřípadě - a tady se ten účel rozšiřuje - může ho použít klient stavební spořitelny také na zajištění vlastního stáří. V takovém případě se mu celá částka i se státním příspěvkem převede do třetího pilíře. V případě čerpání na jakýkoliv jiný účel na státní příspěvek ztrácí nárok, neboť pak to používá docela běžný bankovní produkt pro libovolné použití, tak jak je to bohužel dnes. Týkat se to bude smluv uzavřených jak po 1. 1. 2014, tak před. Je to plně v souladu s nálezem Ústavního soudu. V tomto případě nehrozí výtka retroaktivity.
Druhá koncepční změna je takzvané produktové pojetí stavebního spoření. Podle současného správního řádu mohou tento produkt poskytovat pouze stavební spořitelny. Schválením tohoto zákona umožníme poskytovat toto stavební spoření i univerzálním bankám, nikoliv jen specializovaným stavebním spořitelnám, tak jak je tomu dnes. Má to svoji hlubokou logiku. Nejenom že bude posíleno konkurenční prostředí, ale především se odstraní značné riziko, které existuje ve stabilitě systému stavebního spoření. Ten, jak jistě víte, je kriticky závislý na státní podpoře, která tvoří hlavní část generovaného zhodnocení vkladu. Případná, jakákoliv případná budoucí změna státní podpory, ale ne jenom to, například zvýšení úrokových sazeb nebo prudké výkyvy na trhu s nemovitostmi, kde je uložena převážná část aktiv stavebních spořitelen, může vyvolat problémy s likviditou, což může vyústit v narušení stability sektoru, resp. následně i celého finančního trhu. Touto navrženou koncepční změnou bude umožněno začlenit produkt stavebního spoření do univerzálního bankovnictví, které disponuje dostatečnou kapacitou, nutnou ke kompenzaci případných výkyvů v rámci tohoto produktu. (Trvalý silný hluk v sále.)
Trh samozřejmě potřebuje nějaký čas na to, aby se na to adaptoval. To znamená, univerzální banky budou moci žádat o povolení tohoto produktu nejdříve k 1. lednu 2015, abychom eliminovali argumenty a námitky, které v průběhu zpracování tohoto zákona vznikly, že to je jednostranná diskriminace. Tedy recipročně bude umožněno požádat stavebním spořitelnám o univerzální bankovní licenci. Stavební spořitelny naopak, budou-li mít na to kapacitu, mohou požádat o univerzální bankovní licenci a nenabízet pouze stavební spoření.
Tolik zásadní změny. Návrh byl zpracováván v úzké součinnosti s Českou národní bankou jako s regulátorem, má podporu České národní banky. Nepředpokládáme přímé dopady na státní rozpočet, protože případné vyšší nároky, které mohou vyplynout z umožnění převodu prostředků do třetího pilíře, budou kompenzovány snížením výdajů na státní podporu tím, že ta státní podpora už bude účelově vázána, takže předpokládáme víceméně neutrální dopad a mnohem efektivnější využití státní podpory, neboť už je zacílena na dva účely - problémy související s bydlením a starosti a odpovědnost s vlastním stářím. Na nic jiného státní příspěvek poskytován nebude, pokud vyjádříte svoji vůli tento zákon schválit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Zpravodajem pro první čtení je pan poslanec Josef Cogan. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Cogan: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkladatel poměrně zevrubně odůvodnil tento návrh. Já si jenom dovolím doplnit ho v některých místech.
Tak jak bylo řečeno, návrh vychází z programového prohlášení vlády. Hlavními cíli navrhované právní úpravy je zejména zajistit účelové využití prostředků ze státního rozpočtu, tak aby směřovaly pouze na financování bytových potřeb, případně na zajištění ve stáří. Vznikne tak bližší věcný soulad názvu produktu, což je stavební spoření, s reálným využitím těchto prostředků.
Druhým principem je posílit konkurenci v sektoru a posílit tak jeho stabilitu tím, že bude rozšířen okruh subjektů oprávněných poskytovat stavební spoření i na univerzální banky. Zde se tedy jedná o liberalizaci produktu stavebního spoření. Zároveň zde dojde k omezení likvidního rizika, a to zejména v případě vkladů po vázací lhůtě.
Dalším takovým cílem je zpřesnit úpravu výkonu státní správy, státní kontroly Ministerstva financí, nad čerpáním prostředků v případě stavebního spoření.
Jinak účinnost zákona je navržena dnem 1. ledna 2014 a návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Navrhuji a doporučuji propustit zákon do druhého čtení a přikázat k projednání rozpočtovému výboru, tak jak navrhuje organizační výbor.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane poslanče. K tomuto bodu otevírám obecnou rozpravu. Jako první je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Paroubek, připraví se pan kolega Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, projednáváme návrh zákona, který přináší poměrně zásadní změny v systému stavebního spoření, tak jak jsme na něj byli léta zvyklí. Protože návrh v podobě, v jaké byl předložen, nepokládám za úplně šťastný, dovolte, abych uvedl své výhrady.
Alespoň v úvodu uvedu také to, co si myslím, že je v tom návrhu užitečné, a myslím si, že je škoda, že k tomu už nebylo přistoupeno někdy v minulosti - to znamená v podstatě omezení té podpory, finanční podpory ze strany státu, pro stavební spoření na účely bytové, případně na účely zajištění ve stáří. To si myslím, že je rozumné a to bych podporoval.
Stavební spoření se za devatenáct let své existence vyvinulo v oblíbený finanční produkt, který má v současnosti nezastupitelnou úlohu při financování bydlení (hluk v sále se stupňuje), především pak při financování modernizací a rekonstrukcí bytů nebo domů.
Pane předsedající, já bych požádal přece jenom... je tady takový hluk, že neslyším sám sebe, a i když jsem na ledasco zvyklý, tak se nechci překřikovat.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Omlouvám se. Vážení kolegové, skutečně, ztište hluk v sále. Nejenom že to velmi omezuje řečníka, ale také ho to nutí zvyšovat hlas, což je potom nepříjemné pro nás pro všechny. Pokud máte někdo jiné problémy k řešení, přeneste je mimo jednací síň.
Poslanec Jiří Paroubek: Kromě toho si myslím, že je to opravdu smutné, pokud se někdo nezajímá o problematiku, která se týká čtyř a půl milionu jeho spoluobčanů. Do tohoto systému je skutečně v České republice zapojeno v tuto chvíli toto množství lidí a každý rok je ze stavebního spoření poskytována až třetina celkového objemu poskytnutých úvěrů na bydlení.
Tyto úvěry přitom mají zásadní význam pro rozvoj stavební výroby v oblasti bytové výstavby a představují významný zdroj zakázek pro malé a střední stavební firmy, na které současná krize ve stavebnictví dopadá nejvíce. Pokud je mi známo, vláda zatím neuvažuje s nějakou formou podpory bytové výstavby. ***