(10.00 hodin)
(pokračuje Váňa)
Zcela byla destabilizována aktivní politika zaměstnanosti. A tak z úřadů práce se staly pouhopouhé výplatny série určitých různých dávek. Systém letité práce v terénu, systém letité zavedené dlouhodobě pěstované aktivní politiky zaměstnanosti byl důsledně rozprášen. Cílem a cílovým efektem bylo, že pro celou řadu občanů sociálně potřebných se maximálně snížil přístup k sociálním dávkám a sociální dávky se v konečném důsledku velmi výrazně krátily. Celá řada zařízení, která pořizují a nabízejí sociální služby pro občany, doslova začala bojovat s jakýmsi smrticím efektem svého přežití. Všade jsme slyšeli, že nejsou peníze. Všade slyšíme, že nejsou peníze na opravu, nejsou peníze na údržbu, nejsou peníze na kvalitní zajištění sociálních služeb, chybějí peníze na nákup kvalitních a účinných zdravotnických pomůcek a prostředků. Nejsou peníze pro seniory, nejsou peníze pro postižené občany či pro občany sociálně potřebné. Dennodenně poskytovatelé těchto služeb jsou konfrontováni s velmi krutou finanční realitou, která se ale neustále zhoršuje, zkrátka je horší a horší.
Co se týče zdravotnictví, tak tady se vládní reformy ve skutečnosti promítly do jakéhosi zvýšeného tlaku na rušení nemocnic okresních formátů, zvyšuje se tlak na snížení počtu zdravotnických lůžek, a tak nemocnice mají velmi vážné, vleklé a dlouhodobé problémy, problémy s udržením svého provozu, svého běžného financování. Nemocnice mají velmi vážné problémy se zajištěním kvalitní zdravotní péče pro naše spoluobčany. Vůbec nemluvím o navýšení platů zdravotníků, sester, lékařů, záchranářů či pomocného obslužného zdravotního personálu. A tak je zdravotní personál tlačen do jakéhosi pomyslného kouta, aby se stále menším objemem peněz zajišťoval větší četnost služeb ve vyšší kvalitě, čili jednoduše se dá říci, že zde platí heslo a princip "za stejný objem peněz více muziky".
A tak, dámy a pánové, je to situace, která je v konečném důsledku dlouhodobě neudržitelná. Je dlouhodobě neudržitelná z toho důvodu, že vše odskáče obyčejný člověk, vše odskáče člověk, občan, který je bez známostí, bez konexí, bez protekce, bez peněz a který přijde jako řadový občan v naivním, bláhovém domnění, že jako řadový občan je přece spravedlivé, aby měl kvalitní zdravotnickou péči, aby o něj v důchodu bylo seriózním a korektním způsobem postaráno. Nejhůře na tom jsou nemocní, chronicky nemocní občané, lidé s vrozenými tělesnými vadami a nejhůře jsou na tom naši senioři. Obecně se lidem neustále zdražují léky, snižují se doplatky od pojišťoven na úhradu léků. A tak, pane premiére, už dnes je řada lidí, kteří nemají dost peněz, aby si udrželi svůj standard v udržení své zdravotnické péče. Prostě nemají peníze na to, aby platili při návštěvě u lékaře, aby platili za léky, aby platili za recepty, aby platili za lékařské úkony, aby si platili za zdravotnické pomůcky či za komplikované operace. Už dnes je realita taková, že lidem nejsou nabízeny žádné lázně, žádná rehabilitace, žádné ozdravné pobyty.
Pojďme se tedy, pane premiére, společně podívat, co je nového v oblasti důchodů, v oblasti důchodové reformy, jak jsou tedy na tom naši důchodci. To celé je jeden velký podvod na lidech. To je jeden velký byznys se stářím lidí. A proč? Stručně lze říci, že chudí a středněpříjmoví občané budou ze svých příjmů přispívat na růst důchodů pro ty bohaté. Ano, tak ten systém je nastaven. Chudý bude chudnout, aby bohatý bohatl. Tak je nastavena filozofie důchodové reformy. Podle malé Drábkovy penzijní reformy budou mít nižší důchody ti důchodci, kteří dnes vydělávají 25 tisíc korun. Ano, podle této malé Drábkovy penzijní reformy ti občané, kteří dnes vydělávají 25 tisíc korun, budou mít nižší důchody. A to proto, aby se ti bohatší mohli ještě více rozšoupnout. (Veselost v sále.) To je legrace. Kolegům to připadá jako náramná sranda. Mně to jako legrace nepřipadá. Ti lidé, kteří mají 35 tisíc korun, zůstanou na stejném. Ti ani nezchudnou ani nezbohatnou. A ti lidé, kteří mají příjem okolo 40 tisíc korun, těm se důchod znatelně výrazně zvýší. Takže, kolegyně a kolegové, taková je filozofie Drábkovy malé důchodové reformy. Bohatí bohatnou a na to jejich bohatnutí jim přispějí nedobrovolně lidé nejchudší a ti ze středněpříjmových skupin občanů.
A co velká Drábkova reforma? To je jeden sprostý velký kšeft. To je jeden velký kšeft a přihrání miliard pro majitele soukromých penzijních fondů, kde ročně zmizí ze státního důchodového účtu 30 mld. korun. Ano, slyšíte dobře, ročně zmizí ze státního důchodového účtu 30 mld. korun. 30 mld. korun se pošle do kapes majitelům penzijních fondů. Ano, jde o vytunelování státního důchodového účtu. Majitelé soukromých fondů budou celou agendu vykonávat dráž, než ji dosud vykonával a obhospodařoval stát. Těchto chybějících 30 mld. ročně, které budou vyvedeny na účty soukromých penzijních společností, zaplatíme my občané, a to nedobrovolně v podobě zvýšených sazeb daně z přidané hodnoty. Tím se nám zdraží včetně jídla, služeb, dopravy, energie, bydlení, zkrátka se zdraží úplně vše. A to je pravá příčina, proč tady vede opozice debatu s pravicí. Protože pravice říká: Musíme zvýšit nepřímé daně. Nepřímá daň je daň z přidané hodnoty. Musíme těm, kteří už dnes padají na pusu, ještě víc šlápnout na krk, aby to měli ještě horší, aby životní úroveň měli ještě nižší, aby ještě více večer doma obraceli korunku, aby se jim žilo ještě hůře. Protože ti, kteří se dnes mají dobře, se musí mít ještě lépe. Takže to je rozdíl mezi pravicí a levicí. ***