(15.10 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Musím se proto ptát, co zatím udělala a co chce dělat vláda, která rok co rok dál zadlužuje republiku. Co dělá tato vláda pro to, aby se i česká ekonomika obdobně, jako tomu je už u některých sousedů a řady dalších zemí, dostala ze stagnace a nastoupila do růstové fáze. Je všeobecně známo, že tato vláda neprováděla dosud žádná významná prorůstová opatření. Namísto toho formou nepříliš inteligentních a často velmi asociálních škrtů podvazuje funkčnost veřejné správy, omezuje veřejné služby a oslabuje domácí koupěschopnou poptávku. Namísto rozumné podpory investic a spotřeby vláda svými pseudoúspornými kroky a nekonečnými ideologickými kampaněmi přivedla občany i řadu zaměstnavatelů k rozhodnutím omezit spotřebu i tam, kde by tato spotřeba mohla a měla napomáhat ke stabilizaci ekonomiky a kde by měla přinášet i příjmy do veřejných rozpočtů a do pojistného systému.
Dámy a pánové, není žádným tajemstvím, že v korupčním a klientelistickém systému mizí ročně desítky miliard z veřejných zdrojů a z prostředků občanů. Jen na nelegální výrobě a prodeji pančovaného lihu, jak naposledy přiznal ministr financí, ztrácí stát nejméně 1 mld. daňového příjmu ročně. Ztráty s touto nelegální výrobou a distribucí jsou samozřejmě daleko, daleko vyšší. O těžkých zdravotních následcích nemluvě. Bohužel, přestože mnozí to vědí už dlouho a přestože ministr vnitra ve sledování této kriminální činnosti byl i soukromě zaangažován před nástupem do funkce, teprve desítky smrtelných případů vládu rozhoupaly k nějaké aktivitě. Kolik miliard odtéká v podvodech s pohonnými hmotami? Kolik se jich utápí každoročně v předražených, podivných a někdy i zcela nesmyslných marnotratných veřejných zakázkách? Celkové ztráty podle expertních odhadů převyšují významně roční schodek státního rozpočtu.
Je náhoda, že z ukradeného, z daňových úniků a škod způsobených státu, regionům a obcím se tak mizivě málo vrací poté, co jsou zjištěny a vyšetřovány. Ano, mám na mysli například pověstné drahé a málo funkční úseky dálnic. Pro Pražany až neuvěřitelně drahé tunely Blanka a Opencard. Pro pojištěnce zadarmo drahý a nedávno zrušený dvoumiliardový projekt nynějších europoslanců za Občanskou demokratickou stranu Cabrnocha a Ouzkého IZIP. Je náhoda, že nově příchozí ministři mají tak často nové nápady, tak často vyměňují odborné úředníky a nahrazují je stranickými a spřátelenými osobami? Je náhoda, že se vypisují a proplácejí zakázky pochybné kvality a občané se stávají pokusnými králíky jednou pánů Cabrnocha a Ouzkého, jindy nějakého pražského primátora, nějakého ministra dopravy a podobně? Je náhoda, že ministrovi práce a sociálních věcí blízkého a jím plně podporovaného náměstka odvádí policie z ministerstva pro podezření z korupce či dávání úplatků v souvislosti s tvorbou a realizací stomilionových zakázek?
Vyzývám tuto vládu, ať konečně přizná občanům, ať jim premiér otevřeně řekne: Promiňte, ale kvalitního státního rozpočtu se nedočkáte, tak jako se nikdy nedočkáte řádného vyšetření, natož náhrady škod a návratu promrhaných miliard v mnoha tučných zakázkách. Nedočkáte se, protože naši straničtí kmotři, sponzoři, klienti si přece přišli na své a nějací občané jim do toho nemají co mluvit.
Tato vláda, jak už jsme se mnohokrát názorně přesvědčili i na chování a jednání jejích členů a premiéra, přes původní sliby a proklamace nijak významně nečelila a nechce čelit korupci, rozsáhlým daňovým únikům a vysávání státního rozpočtu prostřednictvím nejrůznějších a někdy i velmi podivných zakázek. Místopředsedkyně vlády pro korupci umí velmi zasvěceně a dojímavě vysvětlovat, proč vláda ani ona nepodpoří žádný zákon o prokazování legality nabytí velkých majetků a příjmů. Bez kousku studu ona a další ministři občanům vysvětlují, jak je nepřípustné a prý nedemokratické požadovat po rychlokvašených zbohatlících a multimilionářích doklady o způsobu nabytí majetku a příjmů a žádat od nich podání majetkových přiznání pro daňové účely. Zato proti šacování peněženek a proti detailní úřední evidenci příjmů a kontrole skrovného majetku lidí sociálně slabých nemají místopředsedkyně vlády pro korupci ani celá vláda sebemenší námitky.
Dámy a pánové, měřítka, kterými můžeme posuzovat vládu, její vztah k potřebám občanů i ekonomiky stejně jako její přístupy k rozpočtu, jsou v základu jednoduchá. Stačí si odpovědět na to, jak kabinet naplňuje to, co původně označoval jako své priority. Je snad méně korupce, velké hospodářské kriminality a daňových úniků, než bylo v době, kdy kabinet nastupoval? Zasloužil se premiér výběrem ministrů o to, aby resorty byly spravovány kvalifikovaně a řádně osobami odborně zdatnými a nezkompromitovanými? Žije se dnes českým občanům lépe, nebo alespoň tak jako v době, kdy vládní koalice přebírala odpovědnost za český stát? Obávám se, že zatím jsme od vlády vždy jen slyšeli, že nezodpovědná není ona, ale čeští občané. Takřka ze všech médií se neustále line nekonečné žvanění vládních a provládních ideologů o tom, že to ne vláda a její kmotři a klienti, ale že prý všichni ostatní občané si žili a žijí nad poměry a že se musejí i ti nejchudší dál uskrovňovat a méně spotřebovávat.
Vládní koalice, premiér, ministři a s nimi spojení lobbisté a finančníci sice neříkají, že dobře už bylo, ani netvrdí jako ještě donedávna prezident republiky, že prý žijeme ve skvělé době největšího blahobytu, neustále ale vytvářejí kouřovou clonu nad otevřeným rozkrádáním a promrháváním veřejných zdrojů, nad okrádáním řadových občanů. Čím jiným je připravený, či posuzovaný návrh zákona o státním rozpočtu a návrhy souvisejících předpisů než pokračováním strategie vytunelované země, pokračováním vládní taktiky založené na nekompetentnosti, na zneužívání moci a funkcí, neuvěřitelném dojení státního rozpočtu nejrůznějšími megazakázkami? Z předloženého návrhu, který je založen na dalším omezování veřejných služeb a na dalším obírání a omezování zaměstnanců, důchodců, zdravotně postižených, nemocných, jako by přímo čišela tímto kabinetem a jeho jednotlivými ministry významná zásada: díky za každé nové ráno.
Dámy a pánové, s plnou odpovědností proto ve shodě s míněním expertů i sociálních partnerů zastávám názor, že přístupy vlády nesměřují k řešení vážných ekonomických a sociálních problémů českého státu. Jsem přesvědčen, že negramotnou ekonomickou a sociální politikou současné vlády se tyto problémy konzervují, nebo ještě prohlubují. Vláda, která se slovy deklarovala jako protikorupční a odpovědná, se stala neuvěřitelně rychle směšnou, když činy svých členů a samého premiéra demonstrovala v praxi pravý opak. Přesto letošní rok ještě posunul meze možného a představitelného. Právě v posledním roce se zdá, jako by premiér s pomocí celé koalice už zcela záměrně usiloval o metu nejhoršího, nejméně odborně zdatného, nejvíce chaotického a zároveň nejasociálnějšího kabinetu v celé dvacetileté historii českého státu. ***