(15.20 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Ekonomika země se těžce vyrovnává s krizí. Po zkušenostech z předchozích let mnozí právem upozorňují na to, že recepty současného ministra financí nevedou k překonání ekonomické stagnace a propadu, ale k prodlužování vážných dopadů ekonomické krize. Oficiální statistiky vypovídají o půl milionu nezaměstnaných a o nárůstu chudoby, do které už upadá na 10 % obyvatel. Skutečný počet lidí bez práce v aktivním věku už však přesahuje 700 tisíc.
Co v této situaci dělala v uplynulém období vláda Petra Nečase a pravicové strany sdružené v koalici? Rozhodně nic, co by podpořilo ekonomický růst. A jak se odbory i podnikatelé shodují, ani na rok 2013 kabinet nepřipravuje prorůstový rozpočet. Namísto prorůstových opatření tato vláda tupých škrtů dál prosazuje i zcela nesmyslné, ekonomicky negramotné nápady, jak ušetřit na provozu státu, na veřejných službách, na nemocných, sociálně slabých, na rodinách s dětmi a důchodcích. A co více, znovu to zdůrazňuji, vláda strany koalice a jim nakloněná média den co den strašily a straší občany, že prý už současná moderní ekonomika nemá na to, aby zajistila standardní zdravotní péči, všeobecnou dostupnost vzdělání, potřebné výdaje na veřejné služby, standardní sociální péči a na ochranu majetku, života a bezpečnosti občanů.
Ano, v odborné veřejnosti, ale i v politickém zákulisí, se mluví o slabých manažerských schopnostech předsedy vlády, o tom, že není schopen do svého kabinetu vybrat lidi nezkompromitované a v řadě případů ani lidi odborně způsobilé kvalifikovaně řídit jednotlivé resorty. Mezi podstatné výhrady je nutné zahrnout i to, že ministr financí neumí či nechce sestavit prorůstový rozpočet.
Jestliže jsme si už bezmála zvykli na praxi arogantní papalášské sebejistoty a na demonstrace neomylnosti premiéra, ministra financí a některých dalších, jestliže jsme už tolikrát od nich vyslechli, že ten či onen pochybný, ekonomicky sporný nebo sociálně krutý či manažersky hloupý návrh a postoj vlády je něčím, přes co nejede vlak, abych citoval oblíbené klišé premiéra Nečase a dalších neomylných, pak se musím ptát, jak dlouho ještě bude občany a republiku zkoušet vláda, která neumí vést demokratickou diskusi a která vlastní setrvání, stranické a koaliční kšefty, zájmy kmotrů a finančních spekulantů a velkých sponzorů staví nad zájmy republiky a dolních deseti milionů občanů této země.
Dovolím si položit zde na půdě sněmovny otázku, nad kterou ať si přítomní odpovědí podle svého svědomí. Skutečně máme věřit této vládě cynickou papalášskou pohádku o protikorupčním vládnutí? Skutečně jí máme věřit, že hlavním důvodem ekonomických a sociálních problémů České republiky nejsou mnohamiliardové tunely rozkrádání, korupce, klientelismus, nenasytnost těch nahoře a předražování veřejných zakázek? Chceme skutečně přistoupit na zvrácenou argumentaci vlády, že ne její neschopnost a nenasytnost jejích kmotrů a klientů, ale údajná rozmařilost důchodců, rodin s dětmi a zdravotně postižených je příčinou stagnace a úpadku českého státu?
Dámy a pánové, je dost dobrých důvodů odmítnout nejen přístupy této vlády k sestavování státního rozpočtu. Je více než dost důvodů pro to, aby zcela nedůvěryhodná a v očích veřejnosti množstvím afér zkompromitovaná vláda, která je předkládá, odešla. Proto jako poslanec odpovědný svým voličům a republice prohlašuji se vším důrazem: To, co vláda předkládá, i to, jakým způsobem řídí stát, není pro republiku a občany dobré. Je namístě ptát se premiéra, proč za této situace dál setrvává ve funkci a proč z pozice, ve které nemá ani důvěru veřejnosti ani dostatek schopností a sil vyrovnat se s vládnutím, neodejde.
Mnohým je už opravdu jasné, že to, co prožíváme, není pouhá krize, ale další z mnoha debaklů prý nejlepšího ze špatných režimů, který prokázal vehnat svět do dvou světových a mnoha lokálních válek a také vytvořil až neuvěřitelné sociální rozdíly. Ano, to co se dnes děje, zákonitě vyplývá z podstaty kapitalismu. Kapitalismus současného typu, prohlásil nedávno respektovaný komentátor a zpravodaj Jan Petránek, je odsouzený k zániku. K tomu pak ještě dodal: Stejně tak, jako když lidé rozhodli v roce 1989 o pádu socialismu, nyní se blíží ke konci kapitalismus.
Ano, i diktatura neviditelné ruky trhu začíná být pro mnohé přežitá. Logicky pak hledají cestu k civilizaci s lidskou tváří. Letošní výročí 17. listopadu 1989 připomínalo skutečně cokoli, jen ne oslavy. "V listopadu 1989 jsme nestávkovali za kapitalismus," zaznělo např. v Brně na demonstraci Hnutí za přímou demokracii, "ale za svobodu a sociální spravedlnost. Stávkovali jsme za konec vlády jedné strany proto, aby byla vystřídána vládou lidu. Vláda stranických mafií a kapitalistických elit není to, co jsme chtěli." Na uvedenou demonstraci dorazili někteří účastníci i s transparenty. Na jednom z nich stálo: Vlastizrádci. Následovaly tváře Alexandra Vondry, Karolíny Peake, Miroslava Kalouska, Petra Nečase, Marka Bendy a Karla Schwarzenberga. Ano, i to je postoj podvedených občanů, který je nutné plně respektovat.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Paní poslankyně Ivana Levá je další přihlášenou do rozpravy. Prosím. Faktická poznámka, pardon, omlouvám se panu poslanci Bémovi. Pan kolega Pavel Bém faktická poznámka.
Poslanec Pavel Bém: Děkuji, paní předsedkyně. Já se strašně omlouvám, dámy a pánové, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Dovolte kratičký komentář. Já vím, že bych mohl reagovat na každou větu, kterou pan poslanec Grebeníček řekl. Nechci tak učinit, protože bych tím rozpoutal další a další debatu a to je to poslední, co bych rád, a musím se přiznat, že se toho ještě navíc bojím. Ale dovolte, abych reagoval na jednu větu, kterou pan poslanec řekl, jeho slovy. On řekl - v uvozovkách cituji: "Neuvěřitelně předražené projekty Opencard a Blanka nějakého pražského primátora."
Já při své vztahovačnosti bych si mohl myslet, že pan Grebeníček mluví o mně. A protože už jsem si zvykl, že od sdělovacích prostředků i od opozice a částečně i od pozice mám vytetovaný na čele takový ten úžasný geometrický obrazec a koneckonců jsem se naučil s ním žít, tak, pane poslanče, já bych vás rád poprosil, že se v něčem přece jenom mýlíte.
Začnu stručně o projektu Opencard. Projekt Opencard - bez ohledu na veškerou mediální kritiku, realizaci tehdy na začátku schválila celá politická reprezentace hlavního města Prahy včetně Komunistické strany Čech a Moravy. Za prvé. Na vaši obranu musím říct, že tehdy provoz kartového centra stál přibližně 4,5 milionu korun ročně. Položím vám otázku: Víte, kolik stojí dnes? Desetkrát tolik! Jinými slovy, někdejší provoz Opencard, kdybyste náhodou při mé vztahovačnosti myslel na mě nebo na nás, byl neskutečně levný oproti tomu, co se děje dnes.
Projekt výstavby tunelu Blanka, vysoutěžený v transparentním výběrovém řízení s cenou, která byla schválena všemi odvolacími orgány včetně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Za mého působení ve funkci nebyla navýšena tato cena ani o jednu jedinou korunu víceprací!
Čili to vše, co se čte, nebo dočítáme v novinách, je neuvěřitelná mystifikace. Prosím vás, už na půdě Poslanecké sněmovny to nikdy neříkejte. Já vás o to velmi žádám.
Děkuji za pozornost. ***