(14.50 hodin)
(pokračuje Semelová)
Navíc nemá vláda žádný program boje proti nezaměstnanosti, a to podle strategie EU i u nás měla být již v roce 2010 plná zaměstnanost.
Co se týká spravedlivé odměny za práci, o tom nemůže být vůbec řeč. Stačí se podívat na mzdový vývoj. Nejrychleji rostou nejvyšší mzdy a platy a nejméně nejnižší příjmy, u nichž dochází i k poklesu. Rozdíly ve mzdách jsou až stonásobné. Dvě třetiny zaměstnanců mají platy nižší, než je průměr. Dostávají 16 až 20 tisíc hrubého. Zákonem stanovená minimální mzda je 8 tisíc měsíčně hrubého a tato minimální mzda se již pět let nevalorizuje.
Z čeho mají tito lidé zaplatit všechno to vaše zdražování? Meziročně vzrostly ceny zemního plynu o 14 %, elektřiny o 4,2 %, vodného o 12 %, stočného o 10,5 %, tepla a teplé vody o 8,6 %. K tomu se zvedlo regulované nájemné o 10,9 %, téměř o 10 % ceny pohonných hmot, prudce vzrostly výdaje rodin na zdraví a zdravotní péči, ceny mnohých potravin. Přitom právě bydlení a potraviny tradičně představují ve výdajích domácností v průměru prakticky polovinu všech výdajů. V domácnostech seniorů pak dokonce většinu jejich příjmů.
Právě senioři a rodiny s dětmi patří mezi nejohroženější skupiny. Většina důchodců má tak nízké důchody, že absolutně nemohou na všechny výdaje stačit. A rodinám s dětmi se ke všem platbám ještě zvýšily poplatky v mateřských školách, školních družinách a jídelnách, základních uměleckých školách, zvýšila se i cena za výuku cizích jazyků a za ubytování na internátech.
Ministerstvo práce a sociálních věcí má také uspořit 1,3 miliardy na nemocenských dávkách a 4,9 miliardy na dávkách v hmotné nouzi. Jenže právě hmotná nouze je naléhavým problémem stále většího počtu lidí. Dvě třetiny českých domácností vycházejí podle Českého statistického úřadu se svými příjmy se značnými potížemi. Více než jeden milion osob žije s příjmem pod hranicí příjmové chudoby. Mnozí nejsou schopni, a upozorňuji, že ne vlastní vinou, platit včas své účty za bydlení a další položky. Zadluženost domácností již překročila jeden bilion korun a dále roste a exekutoři sklízejí úrodu. Soudy již nařizují bezmála jeden milion exekucí ročně.
Každý týden přicházejí nové statistické údaje, které dokazují prohlubování ekonomické krize a zhoršování situace sociálně slabších. Vláda to neřeší. Namísto reálného a zodpovědného státního rozpočtu to řeší různými balíčky a uspěchanými opatřeními v průběhu roku, které stav ještě prohlubují a vedou do bludného kruhu. Stojí nás to miliardy a nepřináší to žádná reálná zlepšení, pouze problémy a chaos. Navíc společně s bezpočetným množstvím novel zákonů, vyhlášek a zákonů nových se pro obyvatelstvo vytváří nepřehledná džungle předpisů a nařízení, které není v lidských silách všechny pojmout.
Nedivím se proto, že podle před týdnem zveřejněného průzkumu agentury STEM je s vládou spokojeno pouze jedno procento dotázaných, 7 % je pak spokojeno spíše a nespokojeno je 92 % občanů. Tento výsledek potvrzuje hlasy o tom, že současná pravicová vláda ve skutečnosti pracuje jen pro jedno procento nejbohatších.
Přispívá k tomu i předložený návrh rozpočtu, v němž chybí zásadní řešení sociálních problémů, které by mělo spočívat v růstu ekonomiky a v odstranění nezaměstnanosti. Postrádám i racionální propopulační politiku státu a účinnou podporu mladým rodinám. Opatření vlády a návrh státního rozpočtu, tak jak je předložen, znamenají další zhoršení situace sociálně slabších občanů této země, další rozevírání nůžek a vyostřování rozporů.
Z uvedených důvodů předložených návrh zákona o státním rozpočtu nemohu podpořit. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dále prosím o slovo pana poslance Jiřího Šlégra, dalším přihlášeným je pan poslanec Grebeníček. Pan kolega Šlégr má slovo, prosím.
Poslanec Jiří Šlégr: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, ministr financí Kalousek předložil na středečním zasedání vlády další verzi návrhu státního rozpočtu na rok 2013. Základním parametrem, pro ministra Kalouska zřejmě nejdůležitějším, je zachování schodku státního rozpočtu na hodnotě těžko uvěřitelných 100 miliard korun. Jen pro připomenutí - poslední návrh ze začátku listopadu měl deficit jen něco málo pod 100 miliard. Ale hlavní rozdíl mezi návrhy, které mezi sebou dělí pouze pár dnů a odsouhlasení zdražovacího balíčku, je 36 miliard. Co nám tím ministr financí chtěl říci? Pro mne jako sportovce je to jasné - to není fér hra. Nový rozpočet počítá se snížením výdajů a také i příjmů o 4,1 miliardy, předchozí snižoval výdaje o 40 miliard. Ptám se: Jak se tak velký rozdíl dá rozumně a seriózně vysvětlit? Ministr Kalousek neustále opakuje, že musí udržet deficit pod 3 % HDP, i současně navržený deficit je pod úrovní 2,9 % HDP. Prosím, vnímejte, že to je přání ministra Kalouska, vůbec nikdo to po nás nechce. Nejsme v situaci Řecka, nemáme problémy se státním dluhem.
Opusťme ale tuto mantru ministra financí a podívejme se na rozpočet detailněji.
Do předpokládaných příjmů návrhu státního rozpočtu na rok 2013 byl promítnut nižší očekávaný daňový výběr a výběr pojistného na sociální zabezpečení. Ministr se odvolává na aktualizované predikce základních makroekonomických ukazatelů, tedy růst či spíše stagnaci a propad HDP, inflaci, nezaměstnanost a další ukazatele. Na základě těchto údajů ministr financí ponížil příjmy rozpočtu o 4,1 miliardy. Já mám poměrně přesnou představu o proporcích, ostatně se takový cit, zvláště u sportu, kterému jsem se celý život aktivně věnoval, předpokládá. Tedy ony 4,1 miliardy představují necelou jednu pracovní směnu výkonu celého národního hospodářství, přesně sedm hodin. Nebo také nějaké tři desetiny procenta rozpočtu. Přirovnám-li k rodinným financím, pak jde v případě měsíčního rodinného čistého příjmu 20 tisíc korun o snížení o celých 75 korun. Pociťujete ve svých vlastních financích rozdíl mezi 20 tisíci korunami a 19 925 korunami? Nedokážu si vůbec představit, při výkyvech, které způsobuje počasí, nově uzavřené kontrakty, ale třeba i změny ve vývoji zaměstnanosti, jak lze tuto částku v tak titěrné hodnotě skutečně odpovědně stanovit.
Nicméně pokud se podíváme na absolutní hodnoty jednotlivých položek rozpočtu, budeme šokováni.
Příjmová část rozpočtu je podle mého názoru v absolutních číslech vysvětlena alespoň relativně rozumně. Hovoří se o zvýšení příjmů od státního podniku Lesy České republiky o 2 miliardy korun, nebo se počítá se snížením výdajů spojených se státním dluhem díky našemu příznivému ratingu o další 2 miliardy korun. Co se mi však nelíbí, je to, že další 3,3 miliardy korun chce rezort financí ušetřit snížením mandatorních výdajů v sociální oblasti. Už teď jsou dávky pro nejpotřebnější nemorální.
Očekává se ode mne, že se zaměřím na kapitolu rozpočtu věnovanou sportu. Ano, současná podoba rozpočtu je pro mne nepřijatelná. Oproti roku 2012 je rozpočet na sport snížen o 25,6 %, v absolutní částce pak o 777 milionů korun. ***