(14.40 hodin)
(pokračuje Babák)
Deklarovaný boj s nárůstem byrokracie, který si vláda dala dokonce do programového prohlášení vlády, opět jde naprázdno. Nelze akceptovat navýšení úředníků o tisíc na Ministerstvu financí, to znamená v konečném důsledku o 1,2 miliardy větší zátěž na tento rozpočet.
Příležitost k úsporám je také ve fondu hmotných národních rezerv. V této kapitole se nakupují suroviny na uzavřené burze, ve které není zastoupení hlavních firem, které s danými surovinami obchodují na českém trhu.
Dále vidíme velké rezervy, dokonce bych řekl, že ty kapitoly jsou nafouknuty k prasknutí, a to je kapitola všeobecné pokladní správy a kapitola státního dluhu. Když se podíváme do krátké historie, tak tyto kapitoly byly přerozpočtovány v roce 2009 o 19 miliard, v roce 2010 o 53 miliard a v roce 2011 dokonce o 48 miliard korun.
Dále bych upozornil na rezervy, které se nacházejí na účtech českých lesů, státního podniku, kde v tuto chvíli máme 16 miliard korun, a Ministerstvo financí pro rok 2013 chce pouze z těchto rezerv do státního rozpočtu převést 6 miliard korun.
Dohromady to máme zhruba 20 až 25 miliard korun, které jsou k dispozici na těchto kapitolách, které jsem uvedl. To znamená, že v žádném případě nemuselo dojít ke zvyšování daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod.
Je to, jak již jsem říkal, tyto rezervy jsou nachystány na to, aby pokryly neschopnost vybírat daně. Protože když se podíváme například do roku 2009, kdy od rozpočtu k závěrečnému účtu byl rozdíl 140 miliard, v roce 2010 byl rozdíl 22 miliard a v roce 2011 dokonce 43 miliard korun.
Proto bychom rádi navrhli usnesení, aby se státní vládní novela státního rozpočtu vrátila k přepracování, a to do 21. 12. 2012. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano. Prosím paní poslankyni Martu Semelovou.
Poslankyně Marta Semelová: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2013 vychází z chybných ekonomických předpokladů, není podložen žádným programem růstu ekonomiky a zaměstnanosti, nejsou v něm stanoveny konkrétní cíle a úkoly v sociální oblasti, jako například zvyšování počtu nových pracovních příležitostí, růst minimální mzdy, pomoc rodinám s dětmi a seniorům, zabezpečení sociálního bydlení pro potřebné atd. Vychází z balíčku daňových změn a jsou zde navrhována opatření, která naopak způsobí další pokles spotřeby domácností a zhoršení situace jednotlivých občanů i celých rodin. To koneckonců potvrdil i premiér Nečas, když poté, co vláda jednomyslně předložený návrh přijala, zdůraznil, že rozpočet je úsporný. Jenže na kom se šetří? Opět na těch, kteří jsou na tom dost bídně už dnes. Mladé rodiny s dětmi, senioři, nezaměstnaní, zdravotně postižení, lidé v hmotné nouzi, studenti - ti všichni mají zaplatit rozkrádání státu ve velkém po schválení daru církvi, který budou splácet ještě naše děti a vnoučata. Mají zaplatit pochybné projekty a nezodpovědné pokusy, jako je sKarta, soukromé fondy, kam se vyvádějí prostředky na důchody, soukromé agentury, které jsou placeny ze státního rozpočtu, například za zprostředkování práce. Mají platit za neschopnost vlády, která neumí zabránit rozsáhlým daňovým únikům, mají platit za korupční aféry v nejvyšších patrech politiky, které se rozrostly do nebývalých rozměrů. Studenti vysokých škol budou platit školné, resp. zápisné, aby se mohly krátit veřejné prostředky, pacienti poplatky v nemocnicích, přičemž se stává stále častěji, že lidé odcházejí ze zdravotnického zařízení na revers, protože jim nezbývá na nájem.
Jednou z investic do budoucna jsou investice do vzdělání. To je všeobecně známá věc, ale vláda před ní zavírá oči. Podíl kapitoly Ministerstva školství na HDP je tak v porovnání s jinými státy Evropské unie žalostně nízký. Týká se to i platů. Průměrný rozpočtovaný plat činí ve školství 22 146 korun. To je hluboce pod průměrnou mzdou, která na konci druhého pololetí 2012 činí v nepodnikatelské sféře 24 668 korun. O platech nepedagogických pracovníků ve školství ani nemluvě. Výše přidělených prostředků tento stav nijak podstatně nezmění.
V roce 2012 bylo v regionálním školství vládou nařízeno vázání ve výši 2,15 %, což regionální školství přišlo na téměř 1 miliardu 800 tisíc korun. Navrhované zvýšení o 1,8 % v roce 2013 znamená vlastně při zohlednění inflace snížení o 0,35 % proti schválenému rozpočtu roku 2012. Financování regionálního školství tak zůstává nedořešené. Ministerstvo školství přitom chce posílit inkluzivní vzdělávání, plánuje snížení úvazků školních metodiků prevence rizikového chování s cílem zlepšit prevenci takového chování ve školách, školy potřebují asistenty, bezpodmínečně nutná je podpora technického, odborného a učňovského školství atd. atd. Návrh rozpočtu ale k naplnění těchto cílů těžko povede.
Naprosto nezodpověděné a bezohledné jsou škrty v sociální oblasti. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo příští rok podle návrhu vydat o 1,9 miliardy korun méně, než počítala první verze státního rozpočtu. Vládu nezajímá, že dostane do problémů velkou skupinu obyvatelstva, že budou výrazně podfinancovány sociální služby, na nichž je a bude závislých stále více lidí. Částka na transfery do sociálních služeb je tak nízká, že je ohroženo jejich fungování jako takové. Přímo trestuhodné jsou pak škrty v podporách v nezaměstnanosti. Podle návrhu by se zde mělo uspořit 1,5 miliardy, a to za situace, kdy jsou stovky tisíc lidí bez práce. V říjnu vzrostla míra registrované nezaměstnanosti na 8,5 %. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání se tak zvýšil na 496 761. Zároveň klesl počet nahlášených volných pracovních míst. Nově zaevidováno bylo 50 819 osob, z evidence pak odešlo celkem 47 242 uchazečů. Do zaměstnání jich ve sledovaném měsíci ale nastoupilo jen 22 762. Dalších 24 480 uchazečů bylo vyřazeno bez umístění. Tak jako každý měsíc se o ně rozrostla skupina neregistrovaných nezaměstnaných, jichž je podle kvalifikovaných odhadů kolem 200 tisíc. Mezi nezaměstnanými je také 36 583 mladých lidí. Podotýkám, že se opět jedná pouze o ty, kteří jsou evidováni na pobočkách úřadů práce.
A jak je to s pobíráním podpory v nezaměstnanosti? Tu dostávalo pouze 92 178 uchazečů o práci, což je 18,6 % všech evidovaných nezaměstnaných. A co ti ostatní? Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí našeho ústavního uspořádání, je právo na práci a spravedlivá odměna za práci na předním místě. V článku 26 Listiny se konstatuje, že každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. V článku 28 Listiny je uvedeno, že zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci. A vy v situaci, kdy u nás tyto články Listiny jednoznačně dodržovány nejsou a lidi jsou bez práce a bez platu, tak je připravujete i o tu podporu. ***