(14.30 hodin)
(pokračuje Braný)

Jediným cílem hospodářské politiky české pravice od roku 2006 je boj s deficity veřejných financí a snižování státního dluhu. Vládní politika škrtů navíc na úkor sociálně slabší většiny pokračuje. Ovšem výdajové škrty v klesající ekonomice prostě úpadek jenom prohlubují, pro naši zemi, pro její občany, pro perspektivu určitou, aby se objevila nějaká prosperita, bohatství, jsou kontraproduktivní. To jsou reálné výsledky rozpočtové filozofie vlády. Zřejmě bylo žádoucí tyto přístupy změnit a zvolit pomalejší oddlužování, či dokonce jeho zastavení na současné úrovni a zaměřit se na prorůstová opatření. Každý procentní bod růstu by potom například během pěti let snížil poměr dluhu k HDP nejméně o pět, možná i sedm procentních bodů. To jsou iluze? Ve srovnání se současnou praxí jsme se za pouhých šest let úsporami proškrtali na více než dvojnásobný státní dluh. To stojí nejméně za zamyšlení. To by ovšem znamenalo, že by vládní administrativa musela mít připravený plán, vypůjčené peníze nainvestovat do technologií a zařízení tak, aby přinášely více zisku, než jsou výpůjční náklady. To ovšem tato garnitura vládnoucí kormidlem našeho státu není schopná ani pochopit, natož uskutečnit. A proč? Je totiž ideologicky zaslepená.

Tato země rozpočet potřebuje. Ale ne touto podobou státního rozpočtu, která ještě více podlomí naši ekonomiku. Podle mého názoru by tento vládní rozpočtový návrh neměl být schválen. Jak už jsem uvedl, není podložen žádným programem obnovení růstu ekonomiky a zaměstnanosti, a není tedy ani reálným programem ozdravení našich státních financí. Nedostatek solidarity, představivosti, odvahy, jednoty a vize dalšího rozvoje v posledních letech proměňuje Nečasovu vládu ve vládu naší zemi objektivně škodící. Proto nemůžu podpořit tento vládní návrh státního rozpočtu na příští rok.

Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Branému. Slovo dostává pan kolega Petr Hulinský, po něm je přihlášen pan poslanec Michal Babák.

 

Poslanec Petr Hulinský: Paní předsedající, vážení dva ministři vlády, kolegyně, kolegové, dámy a pánové. Nedávno jsem viděl několik politiků vládních stran, bylo mezi nimi i několik vážených členů vlády, jak fandí našemu daviscupovému týmu. Podporovali naše tenisty a prožívali pak s nimi také triumf vítězství. Nic proti tomu, sám jsem sportovec a také sportovní fanoušek. Proto vím, co je za tím, než z malého kluka či slečny se stane špičkový sportovec, který odvádí skvělé výkony. Kolik úsilí a peněz to stojí a jak v poslední době klesá zájem lidí o sport, protože klesá jeho podpora ze strany státu, ať již přímá, či nepřímá, a na rodiče také dopadá ekonomická krize. Z kolegů tady sedí Jiří Šlégr, Pavel Ploc, kteří mohou zcela jistě má slova potvrdit. Fanděme, podporujme naše sportovce naší přítomností, ale jako politici jsme také povinni se ptát, co jsme pro ně udělali. A dnes musím bohužel říct, že jako člověk, který se mezi nimi aktivně pohybuje, pro nás mnoho pozitivních slov nemají.

Upřímně, není se čemu divit. V roce 2011 změnou loterijního zákona došlo ke kritickému propadu podpory sportu z veřejných rozpočtů oproti rokům 2007 až 2010 o celé 3 miliardy korun. V rámci Evropské unie je tak naše země ve výdajích na sport v přepočtu na jednoho obyvatele na 24. místě, ve vztahu k hrubému domácímu produktu jsme na místě jen o jedno lepším. Přitom sport není zanedbatelným sektorem národního hospodářství. Dle studie KPMG jedna koruna podpory z veřejných rozpočtů vygeneruje 3,55 koruny do veřejných rozpočtů. Celkový průměrný přínos pro veřejný sektor v roce 2011 činil dle této studie 52 miliard korun. Podíl sportu včetně multiplikačních efektů na hrubém domácím produktu činí 2,7 %. Podíl spolufinancování sportovců na celkových nákladech sportu činí 80 %. Jeden z nejvyšších podílů v Evropské unii. A pak je to samozřejmě ta nenahraditelná hodnota, měřeno od zlepšování zdravotního stavu obyvatel, prevence až po obyčejné dělání radosti veřejnosti při výkonech, kterých jsme byli i nedávno svědky.

Od roku 2012 oblast sportu přišla o významný zdroj financování - příjmy z loterií. Dle nového loterijního zákona plynou příjmy ze zdanění loterií částečně přímo do státního rozpočtu a částečně do rozpočtů obcí. O rozdělení prostředků rozhodují zastupitelstva bez povinnosti směřovat tyto prostředky do sportu a jiné veřejně prospěšné činnosti. Ve všech zemích Evropské unie mimo Lotyšska a Malty jsou ovšem loterie ve vlastnictví či pod přímým vlivem státu a jsou klíčovým zdrojem příjmů právě pro sport. U nás jsou loterie vlastněny soukromým sektorem, nad rámec běžného zdanění jsou daněny loterijními odvody ve výši 20 %, které jsou děleny mezi stát a obce. Ty však z důvodu výpadku ve financování z velké většiny nedávají adekvátní navýšení prostředků pro sport. Pro rok 2012 bylo ze státního rozpočtu navíc uvolněno 800 milionů korun pro sport, tato částka však kompenzuje ztráty způsobené změnou daňových odvodů z loterijního zákona pouze na úrovni zhruba 35 %.

Dámy a pánové, v materiálu Státní podpora sportu pro rok 2013, který byl projednán poradou vedení Ministerstva školství v červnu tohoto roku, se v rámci všech šesti oblastí podpory sportu, které spadají do kompetence Ministerstva školství, počítá s částkou přesahující 2,9 miliardy korun. Ani tato varianta, v níž vítězství podobná těm v Davis Cupu či Fed Cupu vypadají spíš jako zázrak, který se už nikdy nebude opakovat. Nemůžeme se však v návrhu rozpočtu, který dnes projednáváme, smířit s tím, že tam není. Místo toho opět kapitola Ministerstva školství, která se sportu týká, počítá něco málo s 2,1 miliardy korun. Dámy a pánové, pokud budeme každý rok stavět sportovce do nedůstojné role, kterým blahosklonně přidáme pár milionů, myslíte si, že naši zemi budou s chutí a hrdostí reprezentovat? Je to odpovídající jednání dospělé politické reprezentace vůči lidem, kteří nejen nám dělají tak často radost, vzbuzují v mnoha lidech již ztracenou národní hrdost? Odpovídám za vás - nikoliv. Co se týče aktuálního stavu, navrhnu proto ve druhém čtení v podrobné rozpravě navýšení kapitoly Ministerstva školství o 900 milionů korun, tak abychom aspoň dorovnali původní očekávání resortu, a budu doufat, že mě v tomto kroku podpoříte. Stejně tak ve mně radost pana ministra financí na ochozu při vítězném zápase v Davis Cupu budí dojem i u něj závazku, že rozpočet na příští rok v oblasti podpory sportu bude odpovídat míře spoluúčasti, kterou na Davis Cupu dával najevo.

Děkuju za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane poslanče. Prosím pana kolegu Michala Babáka, další přihlášenou je paní poslankyně Marta Semelová. Pan kolega Michal Babák má slovo.

 

Poslanec Michal Babák: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, Věci veřejné dlouhodobě kritizují nereálnost návrhu státního rozpočtu na rok 2013. Jeho hlavní slabiny najdeme jak na příjmové, tak na výdajové stránce. Věci veřejné proto chtějí, aby ministr financí rozpočet přepracoval. Pokud by byly přijaty naše návrhy, nemusela se například vůbec zvyšovat daň z přidané hodnoty. Ministerstvo financí není schopné dlouhodobě odhadnout vývoj HDP a stanovit příjmovou stránku státního rozpočtu. Například v roce 2009 byl rozdíl predikce příjmů a závěrečného účtu o 140 miliard nižší. V roce 2010 to bylo o 22 miliard a v roce 2011 o 43 miliard korun, což v konečném důsledku za poslední tři roky nahrává tomu, že je to neschopnost vybírat daně od ministra financí ve výši 205 miliard korun. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP