(16.10 hodin)
Poslanec Petr Zgarba: Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já chci v úvodu ohlásit možný střet zájmů. Jsem v pracovněprávním vztahu u firmy, která provozuje zemědělskou prvovýrobu. To do úvodu.
Samozřejmě na dálku zdravím pana ministra a je mi líto, že jsme si nemohli sdělit tyto věci přímo ve vztahu k poškozování zemědělců. K tomu, co bylo schváleno tuším včera, nebo předevčírem, ten balíček, kde jedním z jeho dílů byla zelená nafta, se mi zdá téměř nelogické ze strany ministra zemědělství, že nenašel rámcově, což je jaksi výdaj - pro vás ostatní - zhruba kolem 2 mld. je vratka spotřební daně pro zemědělce, kteří používají naftu minerální či směsnou nebo jiné druhy nafty v rámci zemědělské výroby hlavně k polním pracím v rostlinné výrobě. To je zhruba asi devadesátiprocentní zdroj energie, kterou zemědělci nakupují. V situaci, kdy vláda má šetřit a má hledat zdroje k úsporám, se mi tento krok zdá úplně mimo ekonomickou realitu a základní principy, protože tímto pan ministr nejenže rozevírá nůžky a zhoršuje výchozí postavení českých zemědělců v rámci Evropské unie na jednotném trhu, kde zdražil základní energetický zdroj, tím je vyřazuje v rámci konkurenčního boje ze soutěže a je to takzvaná podpásovka. Já to jinak v podstatě nevnímám.
Myslím si, že v rámci kapitoly, která má rozsah kolem 50 miliard, se dají tyto zdroje uspořit v jiných položkách. Kdyby bylo nejhůř, tak se domnívám, že by bylo možné 2 miliardy najít v rámci zbytečných dotací. (Předsedající: Váš čas uplynul, pane poslanče.)
Předpokládám, že budu mít možnost se s panem ministrem potkat a rozebrat to. Jinak očekávám písemnou odpověď. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další interpelaci vznáší pan poslanec Jiří Paroubek na pana ministra Kubu. Při této příležitosti musím říci, že jsem před malou chvílí obdržel omluvu pana ministra Kuby z odpoledního jednání z naléhavých pracovních důvodů, takže bohužel i tato interpelace musí proběhnout bez přítomnosti pana ministra.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený nepřítomný pane ministře, vláda v příštím roce omezí dotace cen elektřiny z obnovitelných zdrojů, a tak se větší podíl této podpory přenese na občany, kteří zaplatí 44 mld. korun, tedy o 7 mld. korun více než letos. Účty domácností za elektřinu zdraží o stovky až tisíce korun. V českém občanu tak může vzniknout dojem, že elektřina ze solárních a dalších obnovitelných zdrojů je nepřijatelně drahá, avšak podle analytiků společnosti Bloomberg náklady na výrobu elektřiny ze slunečních elektráren už dosáhly cenové konkurenceschopnosti na trzích v Německu, Itálii, Španělsku a Austrálii. Vděčí za to zejména poklesu průměrné ceny fotovoltaických panelů o 75 % za poslední tři roky. V České republice tedy zákazníci tento pokles nepocítí.
Vysoké náklady za českou elektřinu z obnovitelných zdrojů však mohly být způsobeny také podvody pracovníků Energetického regulačního úřadu. Protikorupční policie vyšetřuje podvodné poskytnutí licencí dvěma fotovoltaickým elektrárnám v listopadu 2010.
Nikde jsem nenašel přesvědčivé vysvětlení, proč na začátku našich problémů s fotovoltaikou Energetický regulační úřad zvýšil výkupní cenu elektřiny využitím slunečního záření na dvojnásobek, ze 6 400 korun za megawatthodinu na 13 460 korun za megawatthodinu. Udělal to cenovým rozhodnutím z 21. listopadu 2006 a zpětně od 1. ledna 2006. Stalo se to v době vlády Mirka Topolánka v demisi. Příčina drahé solární elektřiny spočívá v tomto nepochopitelném cenovém kroku, který zavedl nejvyšší dotaci solární elektřiny na světě vedle daňových úlev a investičních podpor a který pak dlouho nikdo nechtěl napravit. Zákon číslo 180/2005 Sb., o potřebě výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů s ničím takovým nepočítal. (Předsedající: Pane kolego, váš čas uplynul.)
Prosím o sdělení, zda Ministerstvo průmyslu a obchodu na tehdejším zvýšení ceny nezávislým regulátorem nějak spolupracovalo a zda na ně reagovalo.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Bohužel i vás musím odkázat na písemnou odpověď pana ministra.
Další interpelaci vznáší paní poslankyně Marta Semelová na ministryni kultury paní Alenu Hanákovou. Vidím, že kolegyně Semelová není přítomna, takže její interpelace propadá.
Další interpelace je vznesena na pana ministra zdravotnictví Leoše Hegera ze strany pana poslance Václava Votavy. Prosím.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, 14. června tohoto roku jsem vás interpeloval ve věci rokycanské nemocnice, konkrétně rušení gynekologicko-porodnického oddělení a v důsledku toho i obavy o postupné rušení dalších oddělení a zánik nemocnice. V odpovědi jste mě ujistil, že v každém případě budete v této věci jednat s Plzeňským krajem a dohoda s krajem je pro vás naprosto prioritní. To se však nestalo. Podle seznamu, který zveřejnila Všeobecná zdravotní pojišťovna, by se postupné rušení akutních lůžek mělo týkat také všech šesti oddělení rokycanské nemocnice. S tím nesouhlasí kraj jako zřizovatel. Vyvolává to odpor většiny obyvatel regionu.
Moje otázky jsou:
1. Proč jste nejednali s Plzeňským krajem? Ministerstvo zdravotnictví by mělo určovat koncepci poskytování zdravotní péče v souladu s potřebami kraje, ne zdravotní pojišťovny. Proč se tak neděje, nebo děje, resp. že pojišťovny si diktují samy?
2. Co se ušetří zrušením porodnice v rokycanské nemocnici? Nejbližší porodnice je ve fakultní nemocnici v Plzni. Úhrada za porod v Rokycanech je 10 300 korun a ve fakultní nemocnici 17 400 korun. Bude se tedy šetřit způsobem ať to stojí co to stojí? Připomínám, že porodnice v Rokycanech provádí k všeobecné spokojenosti a bez problémů, erudovaně, 450 porodů ročně.
3. Váš náměstek pan Ženíšek, člen stejné strany jako vy, tedy TOP 09, sliboval před volbami, že nemocnice v Rokycanech, včetně jejích oddělení, bude zachována. Byl to jenom trik na voliče?
Děkuji za odpovědi.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prosím pana ministra Hegera o reakci na tuto interpelaci.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Vážený pane poslanče, dovolte mi odpovědět nejprve obecně, tak jak jsem to několikrát tady činil. Obecnost se týká toho, že v celé České republice nyní probíhá další vlna z mnoha předchozích vln, je to jen další optimalizace lůžkového fondu a postupné redukce, protože lůžkový fond je podle všech evropských statistik v České republice nadbytečný a jsme na třetím místě po Německu a Rakousku, kde systémy zdravotní péče jsou výrazně dražší, než jsou systémy u nás. Na té nezbytnosti se shodují všichni nezávislí experti a shodlo se na ní jak Ministerstvo zdravotnictví, tak zdravotní pojišťovny.
Na druhou stranu platí, že Ministerstvo zdravotnictví žádné nemocnice a jednotlivá oddělení neruší a rušit nebude, protože ministerstvo nemá v zákoně přímou oporu pro tvorbu sítě zdravotnických zařízení na území České republiky. Zodpovědnými subjekty podle pravidel, která v obecné rovině nastavuje Ministerstvo zdravotnictví tím, že navrhuje zákony, tak těmito subjekty jsou kraj, který má jaksi obecně dohlížet na poskytování péče a registrovat zdravotnická zařízení na svém území, a zejména za rozsah péče zodpovídají zdravotní pojišťovny, které mají povinnost zajistit pro své pojištěnce dostupnost. Nemají tedy - upozorňuji - povinnost zajistit akutní nemocnici ani porodnici na každých dvaceti kilometrech. Zejména tam, kde je dostupnost dobrá, a to se týká tedy zcela určitě rokycanské nemocnice, kde dostupnost dopravní do Plzně není žádným problémem.***