(15.50 hodin)
(pokračuje Drastichová)
Právě na podzim je smogová situace na Ostravsku každoročně nejhorší. Potřeba jejího řešení je proto silně akutní. Proto vás velmi žádám s veškerou vážností o brzké setkání s vaším polským protějškem. Stravte týden na Ostravsku a pochopíte vážnost situace! Záleží vám vůbec ještě na životním prostředí na Ostravsku a celé ČR, nebo teď má pro vás největší prioritu váš místopředsednický post v ODS? Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, paní kolegyně. Bohužel pan ministr přítomen není, proto vás musím odkázat na jeho písemnou odpověď v zákonné době.
Další interpelaci vznáší pan poslanec Pavel Holík na ministra zdravotnictví Leoše Hegera ve věci slučování zdravotních pojišťoven. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Holík: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, občané z Olomouckého kraje, který tady zastupuji, se na mě obracejí v záležitosti sloučení zdravotních pojišťoven Metal-Aliance a České průmyslové. Pojištěnci o tom, že přecházejí z dosavadní Metal-Aliance do České průmyslové zdravotní pojišťovny, byli informováni dopisem, který jim přišel v průběhu září. Nemají možnost volby. Sloučení bylo provedeno bez jejich vědomí. Podle nových pravidel lze změnit zdravotní pojišťovnu až k 1. lednu 2014. Dalším aspektem je situace, která nastává na trhu zdravotního pojištění v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, kde se Česká průmyslová fúzí s Metal-Aliance ocitá v počtu pojištěnců hned za Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.
Vážený pane ministře, nedošlo v tomto případě k omezení práv pojištěnců ve výběru zdravotní pojišťovny dle vlastního rozhodnutí? Nedostáváme se v době, kdy je systém zdravotního pojištění již tak ve velkých problémech, na cestu, z níž není návratu, kdy stát jen přihlíží, jak si na peníze ze zdravotního pojištění brousí zuby privátní finanční skupiny? Jak tuto situaci hodláte řešit? Děkuji vám za odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Poprosím pana ministra Hegera. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já tady nebudu rozebírat složitě, za jakých legislativních podmínek jsou slučovány pojišťovny, ale jenom konstatuji, že podmínky jsou dnes takové, že je ministerstvo nemůže ke sloučení ani donutit ani tomu sloučení zabránit, pokud by to sloučení nemělo důsledky v nějakém výpadku péče nebo nějaké chystající se nebo hrozící finanční katastrofě, což v případě Průmyslové pojišťovny a pojišťovny Metal-Aliance nebylo. Přestože z toho Ministerstvo zdravotnictví nebylo nijak nadšeno, tak nemělo legislativní možnost toto sloučení zakázat.
Pokud jde o práva pacientů, tak pokud je budeme probírat de iure, narušena určitě nebyla, protože práva vůči zdravotním pojišťovnám stanoví zákon o veřejném zdravotním pojištění a zákony o pojišťovnách a ta rozhodně porušena nebyla. De facto je pravdou, že pojištěnec, který má nárok si pojišťovnu vybrat, má zákonem určena určitá omezení. My jsme, a k tomu já se hlásím, že to byl tedy akt našeho ministerstva, právo měnit pojišťovnu po čtvrt roce zpřísnili na možnost měnit pojišťovnu jednou za rok s tím, že je tam ještě půlroční lhůta na avizování té změny.
Já bych řekl, že ta snaha velmi výrazně ozdravila trh zdravotního pojištění, protože čtvrtletní lhůta je naprosto absurdní. Běžně ve světě je lhůta roční, a pokud je někde zdravotní pojištění rozvolněno a je postaveno na komerční bázi, což u nás není, tak tam pacienti, kteří opustí svou pojišťovnu, mají podstatně menší šanci se dostat k pojišťovně jiné, protože ta okamžitě zkoumá jejich zdravotní riziko a jakékoliv účelové chování pacienta, aby se mu dostalo péče, kterou potřebuje, někde, kde ta péče je poskytována lépe, je znemožněno hned v počátku. Takže u nás jaksi výměna jednou za rok je velmi rozumná, umožňuje to lépe pojišťovnám plánovat, ale faktem je, že jsou určité situace, které by zasloužily změkčení. A my po zkušenostech, které jsou jednak v téhle sféře u fúze pojišťoven, kde pacient nemůže přestoupit, a jednak to jsou i ojedinělé záležitosti, které sice si pojišťovny už umějí řešit, ale některým lidem jsou také nepříjemné - když se člověk přestěhuje někam do kraje, kde není jeho původní pojišťovna, a chtěl by se přihlásit k té v tom kraji třeba dominantní, tak tu možnost nemá. Tyhle věci se snažíme řešit. V současném zákoně je pouze umožněna možnost pro pacienta, který je v pojišťovně, která sfúzuje z důvodu finanční likvidace nebo bankrotu, jinými slovy, tak tam on pak tu možnost v nějakém určitém období přehlásit se k úplně jiné pojišťovně má a asi v tomhle duchu chceme udělat novelu toho opatření, která budí určité otazníky, ale rozhodně nezpůsobuje nemožnost pacienta dostat řádnou péči. Rozdíly mezi zdravotními pojišťovnami u nás z pohledu pacienta a z pohledu poskytování péče jsou naprosto minimální a dostupnost péče nijak zvlášť neovlivňují.
Musím říct, že zejména to, co je kritizováno někdy v našich krocích, je, že se schyluje, že Všeobecná zdravotní pojišťovna bude v hospodářském minusu, tak naopak tu péči poskytuje velmi luxusně. Zejména z hlediska poskytovatelů péče je to výhodné, když dostávají platby od Všeobecné zdravotní pojišťovny, které jsou často lepší, a podobně je na tom Průmyslová pojišťovna, která je dnes v minusu, Metal-Aliancí se srovná, ale jinak vůči svým pojištěncům se chová podle našich znalostí dobře a péči, kterou poskytuje, zabezpečuje tedy přes poskytovatele, je kvalitní. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Budete klást ještě doplňující otázku? (Ano.)
Poslanec Pavel Holík: Ano. Děkuji ještě jednou za slovo. Vážený pane ministře, vaše odpověď nerozptýlila mé obavy do budoucna. Jako lékař vidím pořád na prvním místě pacienta, potažmo pojištěnce a jeho právo na co nejkvalitnější zdravotní péči. Můžete zaručit, že se systém zdravotního pojištění nestane další kořistí na trhu veřejných financí? Děkuji vám za odpověď, i když je to asi složitá odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Prosím, pane ministře, o doplňující odpověď.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Jaksi určitá pochybnost o fúzi Metal-Aliance, která patří k velmi bohatým pojišťovnám, patřila, s pojišťovnou Průmyslovou, která má na sebe navázánu síť nemocnic AGEL, budila jisté rozpaky. My v zákonech o pojišťovnách, které připravujeme, bychom chtěli v tomto směru dát větší váhu správci, tj. Ministerstvu zdravotnictví, které jako regulátor má do těchto věcí možnost zasahovat. Ale na druhou stranu na naši obranu musím říct, že pravidla pro pojišťovny jsou dnes velmi přísná a doprovázená výraznými sankcemi na to, pokud nezajistí svým pojištěncům péči, a rozdíly v našem systému v tom, co pojišťovny dělají, jsou opravdu minimální v tom zajištění péče, jinými slovy, práva pacienta dostat péči podle zákona, podle Ústavy, a tedy s upřesněními v zákoně jsou u všech pojišťoven stejná. Pojišťovny je musí zajistit.
Ještě jednou: Po finanční stránce případného byznysu se tomu budeme snažit bránit. A po té stránce výhledu pacientů je legislativní prostředí dostatečně pevné.***