(14.50 hodin)
Poslanec František Novosad: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já budu opravdu přiměřený.
Vážený pane nepřítomný premiére, v pondělí 5. listopadu začala bilaterální jednání s jednotlivými členskými zeměmi o víceletém finančním rámci. Toto jednání vede předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Za členské státy toto jednání vedou ministři, velvyslanci či národní šerpové.
Chci tedy pana premiéra požádat, aby nás o tomto jednání podrobně informoval, kdo toto jednání povede. Můžu se konkrétně zeptat, který z našich dvou státních tajemníků pro evropské záležitosti? Jakou pozici nyní česká vláda zaujímá, jaké jsou nejvíce konfliktní body? Jakou máme vyjednávací podporu pro naši pozici u ostatních členských zemí? A to zvláště s ohledem na to, že Česká republika je v Bruselu již proslulá tím, že se hlásí jak do skupiny, která požaduje škrty v rozpočtu, tak se hlásí i do skupiny přátel koheze, která chce navýšení rozpočtu.
Na konci listopadu, tedy přesněji 22. a 23. listopadu, se uskuteční summit Evropské unie k víceletému finančnímu rámci a i z tohoto důvodu chci žádat premiéra, aby nám sdělil, jaká je a bude definitivní pozice České republiky. Též předpokládám, že nás v této finální pozici přijde informovat na výbor pro evropské záležitosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Také a teď prosím pan poslanec Jiří Štětina, který chce interpelovat ve věci dislokace kontrolního úřadu. Prosím.
Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, a slavnostně slibuji, že se dnes budu chovat slušně. Nevylučuji, že v následujících dnech své chování změním. Oni si totiž o mně lidé myslí, že jsem abnormálně slušný. Hluboce se mýlí.
A nyní mi dovolte, abych nepřítomnému panu premiérovi sdělil jednu věc, která se týká Nejvyššího kontrolního úřadu. O přemístění NKÚ do prostor odpovídajících významu centrálního státního úřadu se jedná od roku 1994 a NKÚ téměř jeden rok řeší dislokaci svého úřadu, neboť stávající sídlo je delimitováno dnem 30. 9. 2013. Z hlediska komerčního je pronájem v budově Tokovo krajně nehospodárný.
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny parlamentu přijal dne 11. 4. 2012 doporučení, aby nejvhodnější variantou řešení z hlediska nároku na státní rozpočet byla varianta převzetí budovy v majetku státu. Odpověď vedoucího úřadu vlády Lubomíra Poula projednal kontrolní výbor PSP dne 24. 10. a vyjádřil jednohlasně nespokojenost s písemnou informací vládní dislokační komise. Já osobně považuji toto vyjádření za naprosto nekompetentní, arogantní a vzbuzující podezření, že NKÚ je pro vládní koalici institucí nežádoucí, protože jeho závěry v drtivé většině případů končí konstatováním o porušování zákonů a pravidel o hospodaření tohoto státu.
Žádám vás, vážený pane premiére, abyste neodkladně, pokud možno do 30. 11. 2012, rozhodl o tom, jak bude rozhodnuto ve věci sídla NKÚ. Korespondence bylo víc než dost, od října 2010 do října 2012 bylo odesláno 20 dopisů. I usnesení kontrolního výboru Poslanecké sněmovny byla zcela jednoznačná, ale vládní dislokační komise svým dopisem ze dne 23. 10. dokladovala, že vůbec neví, o čem se jedná. Anebo snad prosazuje něčí zájem?
Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A teď po panu poslanci Štětinovi mi pan poslanec Čechovský sdělil, že nebude vystupovat. Já tady nemám nikoho, kdo by mě vystřídal, takže se také v tom případě škrtám, neb nemám možnost vystoupit. Pan poslanec Antonín Seďa je další vystupující a připraví se ještě Václav Votava.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já se ještě pokusím přednést jednu interpelaci s tím, že ty dvě zbývající také stáhnu.
Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, vaše vláda si dala do vínku boj proti korupci, nicméně v průběhu více než dvou let vaší vlády se řešilo několik případů přinejmenším netransparentních zakázek a také několik vašich ministrů bylo vyměněno, protože nedokázali veřejnosti vysvětlit svá konání. Nechci nyní připomínat zakázky na Ministerstvu obrany, kde se stalo již jistou tradicí nevypisovat veřejné zakázky, ale chci připomenout jiné obcházení zákona o zadávání veřejných zakázek a tím je jednací řízení bez uveřejnění.
Vážený pane premiére, jak jistě víte, jednací řízení bez uveřejnění, ve kterém zadavatel přímo vyzývá jednoho či více zájemců jednání, má být výjimečným nástrojem pro krajní situace. Nicméně za pravicových vlád od roku 2009 do roku 2012 ho využila jednotlivá ministerstva u 40 % zakázek. Například zakázky IT v těchto letech byly provedeny bez otevřených tendrů v 77 % případů a jen za tyto služby bylo zaplaceno z peněz daňových poplatníků 21 mld. korun.
Vážený pane premiére, opravdu jste přesvědčen o tom, že je vaše vláda rozpočtově odpovědná, nekorupční? Právě obrovský počet jednacích řízení bez uveřejnění svědčí o opaku. Připravíte jako premiér některá konkrétní opatření, aby se tento nástroj stal opravdu výjimečným? Děkuji za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a teď požádám pana poslance Václava Votavu - jenomže ten zřejmě v této chvíli tady není přítomen, jak vidím. Takže nepřítomného poslance Votavu musím škrtnout a místo toho dostane slovo pan poslanec Ivan Ohlídal.
Já bych jenom pomalu avizoval takovou věc - já nevím, jestli tady budeme mít ministry na ty interpelace, ale připomínám, že pokud to bude takto pokračovat, tak by mohly za chvíli začít interpelace na ministry a jde o to, aby tady byli v tom případě interpelující poslanci. Ta slova směřují do kuloárů, aby se ti, kteří interpelují ministry, dostavili dříve než na 16. hodinu. Pokud tady budou, tak budeme moci začít. Když ne, budeme muset udělat pauzu.
Prosím, pan poslanec Ohlídal.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já tuto svoji interpelaci také stahuji, takže mě můžete taky škrtnout. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: No vida, tak to je hned. Pan poslanec Šincl ji už stáhl dříve, mně nezbývá také než ji stáhnout, protože ji nemám jak přednést. (Přichází místopředseda PSP Oliva.) Anebo že bych měl? V tom případě požádám pana místopředsedu Olivu, kdyby mi umožnil tu osmnáctou interpelaci přece jen přednést, když se mi naskytla ta možnost. On mě na chvíli vystřídá a já ho pak vyměním. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Také děkuji. Slovo má pan místopředseda Zaorálek. Prosím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji za možnost. Já bych se chtěl obrátit na pana premiéra s dotazem a žádostí, aby mi objasnil to, na co jsem narazil ve smlouvě, která byla uzavřena mezi Českou spořitelnou a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ta smlouva byla přesně podepsaná prvním náměstkem panem Šiškou a mně se jedná o paragraf té smlouvy, který se dá snadno nalézt, ve kterém se Ministerstvo práce, podepsané panem Šiškou, zavazuje České spořitelně, že po dobu vlastně dvanácti let, na kterou ta smlouva je sjednaná, bude vyvíjet maximální úsilí pro to, aby se tzv. sKartou vyplácela drtivá většina veškerých dávek včetně důchodů. Ty důchody jsou v tom paragrafu zmíněny dokonce dvakrát. Takže maximální úsilí pro to, aby se přes sKartu vyplácely i důchody a aby nakonec se převádělo 92 % všech dávek.
Tohle je závazek, o kterém mi není jasné, kdo všechno v této chvíli o něm věděl. Nevím, jestli o tom věděl ministr, když se to podepisovalo. Ten dva měsíce před podpisem této smlouvy veřejně prohlásil, že o důchodech se neuvažuje jako o něčem, co by se vyplácelo přes sKartu. Nevím, jestli o tom byla informována vláda. V každém případě by mě zajímalo, jak tohle bylo, protože se domnívám, že podepsat za stát takovouto smlouvu na dvanáct let s takovým závazkem, bylo překročení kompetencí, které jednoznačně měl první náměstek ministra, které dokonce podle mě neměl ani ministr samotný, kdyby to podepisoval. ***