(17.20 hodin)
(pokračuje Seďa)
Vážené poslankyně, vážení poslanci, novela zákona by prakticky znamenala průlom do kompetencí soudů, což je v rozporu s ústavní zásadou, že pouze soud je oprávněn rozhodovat o vině a trestu za trestné činy. Vždyť propouštění již po jedné třetině vykonaného trestu by se mohlo týkat například vraždy novorozence matkou, mučení a jiného nelidského zacházení, neoprávněného odebírání tkání a orgánů, zbavení osobní svobody či vydírání. Samo zavedení této možnosti by nepřispělo k pocitu bezpečí veřejnosti a k respektu vůči zachování trestněprávních norem.
Dalším problémem je však skutečnost, že navrhované propouštění vězňů je překotné a ukvapené, protože probační a mediační služba nemá na to dostatek zaměstnanců. I Evropská unie klade důraz na dostatek personálního zajištění dohledu nad propuštěnými. Jak by mohlo nynějších 420 probačních úředníků zajistit kvalifikovanou péči o další tisíce podmíněně propuštěných? Prostě nemohlo.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, přesto je nutné neúnosnou situaci v našich věznicích řešit. Řešením může být jen reforma dosavadního systému vězeňství, která musí být provázána s reformou trestní politiky a také sociální politiky vůbec.
Z tohoto důvodu podporuji zachování prezidentova veta. Děkuji za pochopení.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím pana poslance Jana Chvojku.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Hezký večer, dámy a pánové. Já bych navázal na svého předřečníka kolegu Seďu.
Dne 17. září vrátil pan prezident tento tisk, novelu trestního zákoníku, jejímž cílem je ustavení propouštění vězňů na podmínku, a to jak za přečiny, tak za zločiny. Filozofie toho návrhu je v tom, že tito vězňové budou moci být propuštěni, co se týče zločinu, po jedné třetině a co se týče přečinu i dříve než po jedné třetině vyměřeného trestu, samozřejmě za podmínky, že jsou ve vězení poprvé a v případě přečinu musí prokázat vzorné chování.
Pan kolega Seďa zapomněl na jednu důležitou věc, která by měla být také řečena. Dle mého názoru je toto řešení v rozporu s ústavním pořádkem. To není názor jenom můj, ale je to názor zejména paní profesorky Válkové, která před čtrnácti dny publikovala článek Prezidentovo veto bylo namístě v příloze Právo a justice Lidových novin. Troufám si tvrdit, že tato paní profesorka je mnohem větší kapacita, než jsem já a než jsou předkladatelé tohoto tisku.
Nemá cenu tady opakovat skutkové podstaty trestných činů, za které by vězňové měli být odsouzeni a mohli být propuštěni po jedné třetině nebo v případě přečinu i dříve než po jedné třetině, například po jednom týdnu, pokud se budou chovat vzorně. Opakuji, toto je dle mého názoru v rozporu s článkem 40 Ústavy. Dle mého názoru má pouze soud rozhodovat o vině a trestu, nikoliv ředitel věznice, který v tomto případě hraje velmi důležitou roli. Soud by totiž toto podmíněné propuštění v podstatě schvaloval na návrh ředitele věznice a nevyhovět by mohl pouze tehdy, pokud by existovala zjevná hrozba dalšího selhání odsouzeného po propuštění na svobodu.
Já si myslím, že určitě není v zájmu nejenom nás, ale zejména občanů této republiky, aby po území našeho státu běhali zločinci odsouzení za velmi závažné činy a byli propouštěni z vězení dříve než po trestu, který si zaslouží. Proto žádám o podporu veta pana prezidenta a prosím o zamítnutí tohoto tisku.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano. Pan kolega Polčák - faktická poznámka. Poté pan poslanec Jiří Pospíšil.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, paní předsedkyně. Já jsem původně vystupovat nechtěl, ale byl jsem de facto vyzván i kolegy, kteří mluvili přede mnou.
Já jsem poslouchal pozorně jak vystoupení pana zpravodaje, tak prvního řečníka i nyní mého předřečníka a musím říci, že z těch vystoupení jako by vypadlo - nikoliv u pana kolegy Chvojky, ale u těch ostatních vystoupení -, že ředitel věznice o tom rozhodne sám. Vždyť to není pravda. Podle toho návrhu, podívejte se prosím na to - zde pan poslanec Křeček řekl zkratku: soudy odsuzují a ředitelé věznic propouštějí. Vždyť to není pravda. Alespoň si ty návrhy prosím vás přečtěte. Tam není žádný nárokový mechanismus, kdo bude propuštěn. O tom vždy rozhodne soud. Jenom v případě, kdy tak učiní k návrhu ředitele věznice, má soud pořád volnou úvahu, je zde použit neurčitý právní pojem, pod který samozřejmě diskrece soudní úvahy je skrytá, samozřejmě soudce může odůvodnit své rozhodnutí, proč návrhu ředitele věznice nevyhoví, ale není to tak, že to má být prvek jakési libovůle a že v tom případě bychom ředitele věznice měli za méně schopného než samotného soudce.
Kdo zná lépe resocializaci vězňů než ten ředitel věznice? Myslíte si, že toho vězně zná lépe soudce, který je uzavřen v místnosti s bílými okny a je od odsouzeného vzdálen mnohdy několik desítek kilometrů? Já si to skutečně nemyslím.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka. Pan kolega Jiří Pospíšil s řádnou přihláškou. Prosím.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já chci také pouze stručně reagovat na své předřečníky. On to z velké části už řekl pan kolega Polčák.
Tady opravdu jsou bohužel uváděny nepravdivé údaje o předložené novele. Není pravda - to je třeba zdůraznit -, že by o propuštění rozhodoval ředitel věznice. Rozhoduje dále soud, soudce, jen se stanovují jasnější pravidla pro to, za jakých okolností soudce může propustit a za jakých nemůže, a zdůrazňuje se význam zprávy, resp. návrhu ředitele věznice, který by měl mít nejlepší informace o tom, zda daný vězeň se resocializuje, či nikoliv. To je první teze.
Druhá teze. Ty změny se primárně týkají přečinů, to znamená méně závažných trestných činů. Neplatí tedy teze, že díky tomuto návrhu zde budou běhat pachatelé nejzávažnějších zločinů na svobodě a zvýší se výrazně kriminalita. ***