(17.30 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Třetí věc. Ten návrh poslanci předložili na základě analýzy expertů, kteří došli k závěru, že si soudy často podle současné právní úpravy vyžadují další a další podmínky pro to, aby rozhodly o propuštění pachatele na svobodu. Žádají věci, které se samotným výkonem trestu a se samotnou resocializací až tak nesouvisí. Například to, zda odsouzený má, či nemá trvalé bydliště, zda má, či nemá kde bydlet. Ale dámy a pánové, podle mého názoru stejně jako názoru předkladatelů zkrátka a dobře pokud mám hodnotit, zda se vězeň resocializoval, nebo ne, zda účel trestu byl naplněn, nebo ne, tak přece není důležité, jestli vězeň po propuštění má kde bydlet, nebo nemá kde bydlet. To jsou samozřejmě věci, které jsou důležité pro to, aby vězeň po propuštění nepokračoval v páchání jiné trestné činnosti, aby nebyl takzvaným recidivistou, ale z hlediska posouzení, zda v konkrétní věci ten trest zabral, či nikoliv, to důležité není. Proto je myslím dobré, že se zde skupina poslanců zamyslela nad zákonnými podmínkami, za kterých soud rozhoduje o podmíněném propuštění u méně závažných trestných činů, a že chce tyto podmínky zpřísnit a dát tak jasnější mantinely pro soudní rozhodování.
Zdůrazňuji ten fakt, který se podle mého názoru potvrzuje, že jde-li o pachatele přečinu, to znamená méně závažných trestných činů, a dotyčný je po splnění účelu trestu, to znamená poté co je napraven, propuštěn dříve, než uplyne lhůta trestu uložená soudem, je mnohem větší šance, že tento začne pracovat, že se vrátí do civilního života, a například oběti trestného činu nahradí způsobenou škodu. To jsou také důležité faktory, na které prosím nezapomínejme, protože kriminogenní působení na pachatele a odsouzeného je zvláště intenzivní a začíná narůstat, pokud dotyčný je více než dva roky ve vězení. Pak většinou zanikají jeho rodinné vazby, ztrácí možnost výkonu povolání atd.
To jsou důvody, proč mi připadá správné, že poslanci předložili tento návrh, a já vás prosím o jeho podporu, protože jsem přesvědčen, že je třeba mít moderní právní úpravu, která stanoví jasná pravidla pro soudy, kdy mají dotyčného pustit z výkonu trestu a kdy naopak návrh ředitele věznice mají zamítnout. Proto já podporuji návrh skupiny poslanců a žádám vás o podobný přístup.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Mám zde tři faktické poznámky, pan kolega Tejc potom s přednostním právem.
Nejprve tedy faktické poznámky - pan kolega Polčák?
Pan kolega Ohlídal. Prosím.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, nejsem odborníkem na oblast, kterou řeší tato novela, ale musím reagovat na to, co před chvílí řekl pan poslanec Pospíšil. On řekl, že pachatelé méně závažných trestných činů mohou být podmíněně propuštěni na svobodu, pokud bude platit tato novela. A mě překvapuje, že za méně závažné trestné činy považuje například vraždu novorozeného dítěte, vydírání, zbavení osobní svobody, neoprávněné odebírání tkáně a orgánů, mučení a jiné nelidské a kruté zacházení. Tomu opravdu, pane poslanče prostřednictvím předsedající, nerozumím.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní faktická poznámka pana poslance Stanislava Humla. Prosím. Faktická bude další.
Poslanec Stanislav Huml: Dobrý večer. Také bych rád zareagoval na kolegu Pospíšila. On tady správně řekl, že ta novela a rychlejší propuštění na podmínku umožňuje zařadit se do pracovního procesu. Ale já bych tady rád připomněl druhý důvod veta, které dal pan prezident, a sice také nerozumím tomu, jakým způsobem souvisí zákaz řízení motorových vozidel s neplacením alimentů. Ono to totiž ve finále bude mít dopad i na ty lidi nebo řidiče, kteří se tím živí a kteří ve finále za bagatelní delikt, jako je placení alimentů, nebudou moci vydělávat, přijdou o práci a nota bene nebudou moci platit ani ty alimenty. Takže ten důvod druhý je podle mne stejně závažný jako ten první. A až poruší to pravidlo, ten zákaz činnosti, tak ve finále opět skončí v tom vězení, protože se dopustí trestného činu maření úředního rozhodnutí. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka pana poslance Pospíšila, poté faktická poznámka pana poslance Křečka, pana poslance Chvojky.
Poslanec Jiří Pospíšil: Já to nechci komplikovat. Vážená paní předsedkyně, skrze vás panu poslanci Ohlídalovi, opravdu nemyslete, nijak ve zlém - je vidět, že nemá právní vzdělání. Prosím, zákon jasně říká, co je přečin, tedy méně závažný trestný čin, a co je zločin, respektive závažný trestný čin. To tedy není můj subjektivní pohled, mě prosím v tomto směru neskloňujte, to je jasně řečeno v zákoně. Například i určité formy vydírání méně závažné zákonodárci dali do kategorie tzv. přečinů. Takže prosím, podívejte se do trestního zákoníku na systemizaci trestního práva. To není subjektivní hodnocení mne jako poslance, to je jasně řečeno zákonodárcem v předloženém textu zákona, který byl schválen před několika lety i sociální demokracií. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Faktická poznámka pan poslanec Stanislav Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Dámy a pánové, kdyby mělo být pravdou to, co tady bylo řečeno, že vězeň má být propuštěn poté, co se resocializoval, no tak potom by soudy nemusely určovat délku jeho trestu. Tak ať ho odsoudí prostě do doby, než se resocializuje. Nejlépe o tom rozhodne ředitel věznice, který má nejlepší dohled. A takovéto právo tady zavedeme. Je to asi tak moderní jako nedávno schválený občanský soudní řád, který přes tvrzení rozšířil pravomoci exekutorů, dneska si to můžeme číst v novinách a někteří na to koukají, jako by to byla bůhvíjaká novinka. (Potlesk z lavic ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Chvojka - faktická poznámka.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já jenom tři věci. Pan Pospíšil neměl pravdu v tom, že v případě přečinu musí pachatel dokázat, že odčinil nějakým způsobem škodu, kterou způsobil. Tak tomu už bohužel není, takové okolnosti už není. Soud bude muset přihlížet jenom u odsouzených za zločiny.
Druhá věc, která s tím souvisí a je velmi závažná. Nemůžeme jenom tak propustit tisíce lidí na svobodu bez toho, aniž bychom posílili probační a mediační službu, minimálně finančně a samozřejmě personálně. A tak se tomu neděje a nevím, jestli se tomu tak dít bude.
Možná bude namístě, kdyby se pan ministr spravedlnosti v této věci nějak vyjádřil, protože je to velmi závažná věc. Prostě máme tady přeplněné věznice. Na jednu stranu zavíráme lidi za to, že neplatí alimenty, na druhou stranu bychom je chtěli propouštět po čtrnácti dnech v případě, když zabijí novorozené dítě.
Takže pane ministře, možná vy byste k tomu mohl něco říct. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Ohlídal - faktická poznámka.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Budu reagovat opět na pana poslance Pospíšila. Já opravdu nemám právní vzdělání, mám úplně jiné vzdělání, ale číst umím. A dovedu pochopit, že třeba vydírání za určitých okolností může být přečinem, ale nechápu, jestli přečinem může být vražda novorozeného dítěte matkou, mučení a jiné nelidské a kruté zacházení, neoprávněné odebírání tkání. To asi přečinem nemůže být.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Jeroným Tejc s přednostním právem. Prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, padlo tady už mnohé. Pan poslanec Pospíšil často ještě jako ministr říkal, že je potřeba přitvrdit. Když jsme tady schvalovali nedávno bič na exekutory, tak to bylo mediálně prezentováno. Nakonec jsme zjistili, a zejména to zjistili lidé, že těch pravomocí exekutorům také při bylo, nejen ubylo.
Ale pan ministr Pospíšil kdysi, když tady obhajoval své zákony, tak říkal "to ne já, to experti". Já bych chtěl říct, že jeden z těch expertů, který je proti tomuto zákonu, je například pan senátor Antl zvolený za sociální demokracii. Věřím, že nikdo tady nezpochybní jeho erudici z trestního práva. Přes 30 let vykonává praxi trestního právníka. A já bych odkázal mimo jiné pro ty, kteří by měli zájem, abych tady nemusel dlouze opakovat jeho argumenty, na jeho vystoupení v Senátu v této věci. Stenozáznam zcela jasně odhaluje, jak problematické je přijetí tohoto návrhu zákona.
Myslím, že není pravdou, že by to ustanovení bylo jenom přesnější. Je potřeba dodat, jaké ustanovení a k čemu, co to zpřesnění sleduje. Jsou totiž - nemůže návrhu ředitele se vzepřít jenom v jediném kritériu, a to když dovodí, že je zjevné, že by odsouzený po propuštění nevedl řádný život. To znamená, ve chvíli, kdy ředitel věznice navrhne třeba z důvodu, aby si uvolnil prostor ve své věznici, tak ten soudce, byť to bude jeho rozhodnutí, bude mít velmi omezenou možnost odmítnout tento návrh, protože musí garantovat, že odmítá pouze ve chvíli, kdy je zjevné, že ten odsouzený na svobodě nepovede řádný život. ***