(Přestávka prodloužena na žádost klubu TOP 09. Jednání pokračovalo v 17.15 hodin.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dámy a pánové, můžeme pokračovat v našem jednání, přestávka pro klub TOP 09 a Starostové skončila. Byla ukončena rozprava, máme za sebou také závěrečná slova. Budeme tedy rozhodovat o osudu tohoto zákona.
Článek 50 odst. 2 Ústavy České republiky stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí, jinak platí, že zákon přijat nebyl. Prosím o nastavení kvora 101. Už se tak stalo.
Nyní vás seznámím s návrhem usnesení: "Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 564/11."
Je zde žádost o odhlášení. Prosím tedy, abyste se znovu všichni přihlásili.
Pan kolega Stanjura má náhradní kartu číslo 11.
Zahajuji hlasování číslo 145. Táži se, kdo souhlasí s usnesením, s nímž jsem vás právě seznámila. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování pořadové číslo 145. Z přítomných 194 pro 104, proti 61. Konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen.
Mám zde ovšem ještě - pan poslanec Jiří Petrů se hlásí? Nehlásí. Takže tímto konstatováním, že bylo přijato usnesení, končím projednávání bodu číslo 4, sněmovního tisku 564/11.
Zahajuji projednávání bodu číslo
5.
Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 584/7/ - vrácený prezidentem republiky
Stanovisko prezidenta republiky s odůvodněním jeho nesouhlasu s tímto zákonem vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 584/8.
Nejprve se zeptám zástupce navrhovatelů pana poslance Pavla Staňka, zda se chce vyjádřit ke stanovisku prezidenta republiky. Pokud ano, prosím, máte slovo. (Neustálý hluk v sále.) Ale dámy a pánové, prosím všechny o klid! Slovo je uděleno panu poslanci Pavlu Staňkovi, nikomu jinému. (Hluk v sále neustává.)
Pan poslanec Staněk. Prosím.
Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, paní předsedkyně, za slovo. Dobré odpoledne, nebo spíš dobrý večer, dámy a pánové. Já tu stojím v tomto případě už popáté, takže se velmi uskrovním ve své řeči, protože to, co jsem chtěl říct k tomuto návrhu zákona za sebe i za spolunavrhovatele, jsem již řekl. Tak to opravdu zkrátím pouze na to, že bych velmi rád, abychom zákon podpořili, abychom zákon nechali projít a aby opravdu vešel v platnost, protože si myslím, že je namístě, je v tuto chvíli žádán i veřejností.
Já možná počkám, až bude trochu klidu.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano. Ještě jednou prosím všechny o klid.
Poslanec Pavel Staněk: Nevadí, já budu pokračovat, protože si myslím, že čas pokročil, tak abychom se nezdržovali nějakými pauzami. Krátce.
Moc prosím o podporu návrhu zákona. K prezidentskému vetu, respektive k vyjádření, které bylo zasláno k tomuto návrhu zákona, se vyjádřím stručně, že s ním nesouhlasím. A velmi bych rád, aby Sněmovna setrvala na svém stanovisku, to znamená, ten zákon podpořila a přijala. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám. Zeptám se teď pana zpravodaje, pana poslance Stanislava Křečka, který je zpravodajem ústavněprávního výboru, zda se chce vyjádřit ke stanovisku pana prezidenta. Prosím, pane kolego.
Poslanec Stanislav Křeček: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Jak již řekl předkladatel, už k této změně zákona bylo řečeno dost. Zřejmě Sněmovna hodlá pokračovat v tom, co dělá celé odpoledne, prostě bez přihlédnutí k jakýmkoliv rozumným argumentům prosazovat to, co chtěla. Systém, kdy soudci odsuzují a ředitelé věznice propouštějí, je pro nás nepřijatelný. Tento návrh prostě nepodpoříme. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Nejprve je přihlášen pan poslanec Antonín Seďa, prosím, pane kolego. Poté pan kolega Jan Chvojka.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedkyně. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, projednáváme vrácený zákon, který vrátil pan prezident, kterým se snažili předkladatelé řešit případ přeplněnosti českých věznic. Ano, Česká republika se svým podílem 218 vězňů na 100 tisíc obyvatel zaujímá jedno z předních míst v Evropě. Žádná země si dlouhodobě nemůže dovolit neustálé investice do výstavby stále nových věznic. Nicméně navrhované řešení je nejen nedomyšlené, ale zejména nesystémové. Z tohoto pohledu s povděkem kvituji stanovisko pana prezidenta Václava Klause.
Nynější trestní politika je v některých ohledech zbytečně represivní, takže příliš často posílá pachatele méně závažné kriminality do vězení. Problémem je také, že klima, které se v českých věznicích vytváří, není nápravné, ale právě naopak, kdy místo pozitivních změn a převýchovy přináší další znevýhodnění, deviace, násilí a konflikty. ***