(11.10 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Samozřejmě vůbec nebudu popírat odpovědnost, pokud zjistím, že jsou sociální demokraté, kteří udělali něco špatně, ale jenom připomínám, že regionální operační programy představují zhruba 16 % prostředků, o které se jedná v evropských penězích. A že jsem tady řekl, že ve zprávě Evropského účetního dvora je výslovně napsáno, že Ministerstvo financí a jeho auditní orgán naprosto rezignovaly na jakoukoliv kontrolu na ministerstvech i v krajích.
Chápete, když vytvoříte takovéto prokorupční prostředí, tak potom na někoho ukazovat, jak vypadá, je zpozdilé. Nastavit pravidla hry, dodržovat je a kontrolovat to, to je prostě úloha vlády! Tak se teď nebavme, když někdo někde selže. Bavme se o tom, že je to systémová změna, a v tomhle systému Ministerstvo financí a vláda naprosto selhaly!
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím o slovo paní poslankyni Kateřinu Klasnovou. Řízení schůze předávám panu místopředsedovi Zaorálkovi.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ministr Kalousek nedávno v televizním vystoupení líčil, a já budu citovat, aby to nevypadalo jako špatný žert, jak by se mu ulevilo, kdyby pro národ nemusel dělat to, co je nezbytně nutné, tu nesmírně složitou práci, za niž je velmi mizerně placen, a že s pádem vlády by se zbavil svých okovů.
Je mi nesmírně líto, že po včerejších událostech se nemůže pan ministr volně rozlétnout a že v okovech zůstane především ekonomika České republiky. Připomeňme si, že státní kasu nyní léčí člověk, bývalý politik KDU-ČSL, který je zodpovědný za všechny schodkové rozpočty, pro které za své mnohaleté působení ve vysoké politice zvedl ruku, člověk, který v roce 2008 původně odhadoval ekonomický růst pro rok 2009 na 4,8 %, aby se nakonec ekonomika propadla o více než 4 %, a z původně plánovaného schodku 38 mld. se Česko dostalo na nejvyšší schodek ve své historii 192 mld. korun. Člověk, který způsoboval manka státního rozpočtu, aby se pak zjevil jako spasitel zadlužené České republiky. Člověk, který nejprve zuřivě snižoval daně, aby je teď stejně zuřivě zvyšoval.
Jekyll a Hyde české politiky zůstává na scéně stejně jako návrh jeho daňového balíčku, o kterém dnes opět rozhodujeme ve třetím čtení. To nejhorší pro všechny obyvatele je, když místo hájení jejich zájmů nastoupí politikaření. Politikaření, kterého jsme byli svědky v posledních dnech a týdnech, bylo opravdu velmi okaté a bylo ho až dost. Ministr financí si ve svých politických bitkách vypomáhá tím, že dělá rukojmí ze všech obyvatel České republiky. Opakovaně zcela nepřípustně ovlivňuje své politické kolegy tím, kolik může, nebo nemůže každému resortu dát, ale jediný, kdo na tuto hru opravdu doplácí, jsou občané.
Já naposledy apeluji na zdravý rozum v této Poslanecké sněmovně, apeluji na všechny politiky napříč politickým spektrem. Po zkušenosti z letošního zvýšení daně z přidané hodnoty, které snížilo spotřebu domácností, které nepřineslo žádný příjem do státního rozpočtu, jak o tom hovořili už moji předřečníci, které znamenalo de facto nulový příjem, respektive propad, který se následně hasil tím, že se snižoval růst důchodů, a senioři de facto doplácejí na špatné odhady ministra financí, tak tento krok zvyšovat daň z přidané hodnoty je krok ekonomicky neobhajitelný.
Prosím vzdor všem událostem, které se staly, vzdor všem peripetiím, které se staly na politické scéně, všechny politiky, kteří to myslí skutečně - nechci říct upřímně, to je zprofanované, ale kteří chtějí svoji práci vykonávat dobře, prosím, hlasujte pro zachování sazby DPH 14 a 20 %.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců VV.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď podle pořadí rozpravy bych měl dát slovo panu poslanci Jiřímu Paroubkovi. Připraví se Adam Rykala. Prosím, poslanec Paroubek má slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, redukční dieta, kterou Ministerstvo financí a vláda připravily jako nepříjemné novoroční překvapení občanům v podobě konsolidačního, měli bychom říci spíše drahotního, balíčku - proč vlastně k této občanům vnucované dietě dochází? Ve státním rozpočtu, který má v příštím roce skončit deficitem 100 mld. korun, maximálně, chybí podle Ministerstva financí 41 mld. korun. Dílem v důsledku nadhodnocených příjmů státu, což je počínaje rokem 2008 naprosto běžná praxe Ministerstva financí, tak jako předtím byla běžná praxe za sociálně demokratických vlád, že čísla odhadů byla naopak podhodnocována a dílem důsledku údajně rozmařilých výdajů státu.
Proč rozmařilých? Oproti letnímu návrhu státního rozpočtu Ministerstva financí na rok 2013, ke kterému se možná vláda na konci tohoto měsíce vrátí, který byl vrácen k přepracování, se výdaje snižují v jakémsi novém rozpočtovém rámci, který už možná nebude potřeba po tomto dni, o 41 mld. korun. Snižují se už tak razantně dříve snížené výdaje ve státním rozpočtu v dopravě, školství, výdaje na vědu, na kofinancování z evropských fondů a tak dále. Pokud jde o kofinancování evropských peněz, byla by to tvrdá rána, která ještě dále prohloubí nečerpání evropských peněz až o desítky miliard korun. Proč tomu tak je? Inu, stát je jedním velkým vyjedeným krámem.
Zopakuji některá smutná fakta, která charakterizují současný stav českého hospodářství. Ekonomika České republiky letos klesne meziročně nejméně o 1 %. Ovšem v situaci, kdy všechny okolní ekonomiky rostou. Když jsem na to upozorňoval před rokem, tehdy se mi zejména ekonomičtí beletristé smáli. Dneska je to skutečnost. V příštím roce to bude, pokud jde o vývoj hrubého domácího produktu, podle odhadu České národní banky zatím takzvaná kladná nula - růst 0,2 %, tedy opět, spíše řekněme si to úplně otevřeně, pokles hospodářství. Zatím chybí České národní bance a samozřejmě Ministerstvu financí odvaha říci to otevřeně jako vždy u nepříjemných zpráv tohoto typu, proto ta kladná nula. Spíše pokud jde řekněme o odhady jiných expertů, kteří ke mně mají politicky blízko, tak odhady jsou někde mezi nulou a 1 % minus. Odhady odborářských expertů hovoří až o poklesu 1,5 % v příštím roce. Klesá spotřeba obyvatelstva, není důvod očekávat, že meziročně poroste veřejná spotřeba, veřejné investice. To jsou trendy, které neskončí v prosinci tohoto roku. Mají jistou a velmi silnou setrvačnost. Český export, jak jsme si to potvrdili ze včera a dnes zveřejněných čísel, ztrácí dynamiku už nějakou dobu a automobilový průmysl jako jeho lokomotiva ztrácí tempo předchozích let.
Jednoduše a jasně řečeno, je to debakl hospodářské politiky této vlády a také ekonomických beletristů, kteří ji a její předchůdkyni, Topolánkovu vládu, hecovali k mičurinským pseudoreformám, těch různých Páralů, Zlámalů a podobně. Hecovali k podivným reformám, které nikdy v žádné opravdu hospodářsky vyspělé zemi světa buď nejsou, anebo nefungují dobře.
Jaký je výsledek tohoto reformního, v uvozovkách, souběhu úsilí pravicových vlád v těch posledních letech? Podle Českého statistického úřadu byl hrubý domácí produkt v roce 2011 v běžných cenách, podtrhuji v běžných cenách, o 40 mld. korun, tedy o 1 % nižší než hrubý domácí produkt v roce 2008. A připomínám, že ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 už byla česká ekonomika do jisté míry zasažena odbytovou krizí, která k nám přicházela zvnějšku. Pokud jsem o tom tehdy hovořil veřejně, představitelé tehdejší pravicové vlády, pánové Topolánek a Kalousek, hovořili o tom, že šířím poplašnou zprávu. ***