(15.00 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji pane premiére. Další interpelaci na pana premiéra vznáší paní poslankyně Jana Fischerová ve věci zahraničního obchodu České republiky. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedající, děkuji vám za slovo. Dovolte, vážené dámy a vážení pánové, abych vám popřála příjemné odpoledne.
Vážený pane premiére, protože pracuji mimo jiné také v zahraničním výboru, tak se na vás obracím s otázkou, která se týká zahraničního obchodu naší České republiky. V současnosti klesají všechny hlavní složky HDP kromě zahraničního obchodu, který zatím nás jediný drží opravdu nad vodou. Drtivá většina českého exportu, přesněji řečeno 83 %, směřuje do Evropské unie, ze které ale nepřicházejí žádné pozitivní zprávy. Pokles tady je a zaměřím se konkrétně na srpen tohoto roku, kdy podle Českého statistického úřadu skončil zahraniční obchod nejhorším letošním výsledkem, a to bylo ve výši přebytku 16,3 miliardy korun. Celkový obrat jde měsíc od měsíce dolů a dovoz i vývoz dosahují nízkých hodnot.
Proto si dovolím, vážený pane premiére, se zeptat následovně: Vzhledem k důležitosti zahraničního obchodu pro naši ekonomickou situaci bych se vás chtěla tedy zeptat, jak vidíte současnou situaci v zahraničním obchodě a současně jak se náš zahraniční obchod bude podle vás vyvíjet do budoucna. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, paní kolegyně. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je skutečností, že export skutečně mírně zpomaluje a že poklesl i obrat. Musíme si ale uvědomit, že onen nejhorší výsledek v srpnu znamenal přebytek 16,9 miliardy korun. To bylo mimochodem o 15,6 miliardy korun více než před rokem, v loňském srpnu. A to i přesto, že pokračuje postupný pokles dynamiky exportu kvůli klesající poptávce z eurozóny. Analytici se shodují na tom, že se jedná o solidní výsledek.
Letošní přebytek zahraničního obchodu bude rekordní a analytici se shodují, že může atakovat 300miliardovou hranici. Od nástupu současné vlády byl historický rekord ve výši bilance zahraničního obchodu překonán celkem pětkrát, a to v březnu, září a říjnu loňského roku a letos v lednu a březnu. V březnu letošního roku přitom činil přebytek zahraničního obchodu 37,5 miliardy korun a překonal i ta největší očekávání. Od června 2010 navíc nedošlo v žádném měsíci k přerušení trendu meziročního růstu. Vývoz roste stále a stále operujeme s přebytkem. Česká republika se pohybuje kolem sedmého místa na žebříčku nejvýznamnějších obchodních partnerů eurozóny, a to po takových zemích, jako jsou Spojené státy americké, Velká Británie, Čína, Rusko, Švýcarsko a Polsko.
Co se týká budoucnosti zahraničního obchodu České republiky, její koncept stojí na materiálu Exportní strategie pro období 2012-2020. Strategie je postavena na třech pilířích: zpravodajství pro export, rozvoj exportu a podpora obchodních příležitostí. Skládá se ze základních dvanácti projektů realizovaných sérií konkrétních opatření, jejichž cílem je restrukturalizace a zefektivnění podpory exportu. Na jednotlivé pilíře a projektové karty pak navazuje Akční plán exportu a internacionalizace. Strategie rovněž definuje dvanáct prioritních zemí. Jsou to Brazílie, Čínská lidová republika, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, Spojené státy americké, Vietnam. Cílem je přitom snížit vámi zmiňovanou vysokou závislost na zemích Evropské unie.
Podíváme-li se na podíl takzvaných prioritních zemí na vývozu České republiky za poslední dobu, můžeme konstatovat, že kroky vlády v oblasti proexportní politiky nesou své ovoce. Za dva roky se podařilo mírně snížit zatím stále ještě vysokou závislost na Německu a naopak podpořit vývoz do prioritních zemí mimo Evropskou unii, to znamená klesá podíl Německa a eurozóny při celkovém nárůstu objemu exportu z naší země. Významný nárůst byl zaznamenán zejména v případě Ruska, Spojených států a Turecka. Tímto směrem chceme pokračovat i nadále, to znamená náš export více diverzifikovat a učinit ho méně závislým na trzích Evropské unie a především eurozóny.
Chtěl bych říci, že i některé analytické práce, například analýza firmy PricewaterhouseCoopers, například označují naši příliš vysokou exportní závislost na eurozóně za jednu z překážek dalšího přílivu zahraničních investic do naší země. Diverzifikace exportu z hlediska teritorií je tedy nesmírně nutná, ale je nutná i z hlediska konkrétních odvětví a druhů zboží a služeb, které vyvážíme, a samozřejmě je nutná i z hlediska většího zapojení především středních a menších firem, protože je skutečností, že 50 % exportu České republiky dělá všeho všudy deset exportérů. Jsme tedy velmi úzce exportně závislí nejen na konkrétních teritoriích, jako je Evropská unie, ale také na konkrétních oborech, což je především automobilový, elektrotechnický a strojní průmysl, a jsme také velmi úzce závislí na desítce největších exportérů. Mluvíme-li tedy o diverzifikaci exportu, znamená to rozšířit exportní teritoria, rozšířit také obory zboží a služeb, ve kterých exportujeme, a rozšířit také počet exportérů, který bohužel v posledních letech klesá, tak, aby se snížila závislost českého exportu na těch deseti největších českých exportérech.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane premiére. Paní kolegyně, chcete položit doplňující otázku? Chcete, prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Fischerová: Já opět děkuji za slovo. Celkem ta odpověď - byly částečně zodpovězeny moje dotazy, ale přesto se jenom, pane premiére, ještě dovolím zeptat. Vím, že i výhled na příští ty nejbližší měsíce ohledně zahraničního obchodu není až tak pozitivní. Mě by zajímalo, jestli, samozřejmě ve spolupráci s našimi ministerstvy - obchodu, Ministerstvem zahraničních věcí -, jestli jsou plánována nějaká konkrétní opatření pro příští měsíce. Takový krátkodobý výhled, mohu-li se zeptat. Mluvil jste o vývozu hlavně automobilů a strojů. Takže to by mě ještě zajímalo.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pan premiér bude ještě reagovat. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, česká ekonomika je výrazně navázána na kondici našich největších obchodních partnerů. Než dojde k výraznějšímu přesunu exportu i mimo naše tradiční exportní teritoria, bude tato situace samozřejmě trvat ještě dlouhou dobu. Propad zemí na periferii eurozóny zatím Českou republiku nezasáhl, protože vývoz se zaměřuje hlavně na Německo, které je tradičním obchodním partnerem a na vývozu se podílí asi jednou třetinou.
Česká ekonomika je velmi otevřená vůči okolním zemím, a tak její prosperita roste a padá s tím, jak se vyvíjí poptávka v dalších zemích. Zatím stále existuje řada rizik a my si je velmi dobře uvědomujeme. Se zástupci zaměstnavatelů a odborníky Národní ekonomické rady vlády jsme připravili návrh prorůstových opatření, z toho 18 prioritních. Celkově jsou navrhované kroky rozděleny do pěti oblastí, z nichž jedna se věnuje právě exportu. Materiál je stále ještě pracovní, zpracováváme do něj další připomínky. Počítáme s tím, že tato opatření budou pro vládu závazná a budou realizována do konce roku 2013, případně do poloviny roku 2014.
Jako příklad mohu uvést zavedení takzvaného one-stop-shop pro exportéry, to znamená jedno kontaktní místo poskytující na jednom místě všechna oficiální potvrzení pro export. Vývozce tedy již nebude muset obíhat několik různých státních úřadů, ale bude obsloužen na jednom místě a především v elektronické podobě. To by mělo vést k významnému snížení administrativního a byrokratického zatížení exportujících firem a mělo by to opět přivést k exportu především střední a malé firmy, které jsou nejháklivější na tuto dodatečnou administrativní zátěž při provádění exportu.***