(14.40 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane premiére. Ptám se pana kolegy Paroubka, jestli chce vznést ještě doplňující otázku. Ano. Prosím máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane premiére, děkuji za odpověď. Jsem rád, že vláda zadala analýzu týkající se nečinnosti některých institucí státu v tomto směru. Jedna věc, jak já ji vidím, je metanol, snad se prodej toho alkoholu, řekněme, pančovaného metylalkoholem podařilo lokalizovat, postupně jsou ta ohniska likvidována, ale myslím si, aspoň v tom vašem vystoupení, ale ani v tom plánu jsem příliš neviděl to, co mě zajímá souběžně, to znamená, jakým způsobem bude vláda důsledně řešit záležitost likvidace výroby a prodeje nelegálního alkoholu. To si myslím, že je slabší místo tohoto plánu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pane premiére, budete ještě reagovat na doplňující otázku? Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já naprosto souhlasím s panem poslancem Paroubkem, že je to závažná záležitost, že musíme udělat maximum pro to, aby se zlikvidovala celá oblast výroby, distribuce až ke konečnému zákazníkovi tam, kde se jedná o černý obchod s lihovinami jako takovými, ale zvláště v případě, kdy se jedná o sloučeniny založené na metylalkoholu, protože to je velmi závažná záležitost. Právě proto se i legislativně ukotví takzvaný rodný list lihovin. Ministerstvo zemědělství by v tomto případě bylo organizátorem meziresortních jednání právníků jednotlivých resortů, odborníků a zástupců výrobců k co nejrychlejšímu řešení tohoto problému. Právní ukotvení vytvořeného speciálního formuláře, na základě kterého je vytvořen tento rodný list lihovin, je považováno za dostatečné.
Co je ale nezbytné zdůraznit, a já jsem to uvedl ve své předcházející odpovědi. Tak především je tady snaha realizovat velký počet mimořádných kontrolních akcí, ve kterých koordinuje svůj postup celní správa, Policie České republiky a další kontrolní orgány proti nelegálním výrobcům, distributorům a prodejcům lihovin. Týká se to resortu Ministerstva financí, Ministerstva vnitra, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství. Koordinované kontrolní akce tohoto typu jsou průběžně dotčenými orgány připravovány a realizovány. V průběhu tohoto roku jich bude probíhat řada a paralelně budou také uskutečňovány i samostatné kontrolní akce jednotlivých orgánů. Například v resortu Ministerstva zemědělství se realizují běžné i mimořádné úřední kontroly prostřednictvím Státní zemědělské a potravinářské inspekce a účinně se spolupracuje i s ostatními kontrolními orgány.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji pane premiére. S další interpelací na pana premiéra Nečase vystoupí pan poslanec Václav Klučka ve věci nařízení vlády číslo 432/2010 Sb. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Pane předsedající, děkuji vám. Pane premiére, kolegyně, kolegové, dne 22.12. 2010 vydala vláda nařízení o kritériích pro určení prvků kritické infrastruktury, kteréžto má dva základní paragrafy, a to paragraf 1 a paragraf 2, týkající se průřezových a odvětvových kritérií, která mají sloužit ke zpracování krizových plánů. Já musím konstatovat, že uvedená kritéria pro stanovení prvků kritické infrastruktury při zpracování krizových plánů především obcí s rozšířenou působností podle ustanovení zákona 240/2000 Sb., tedy krizového zákona, jsou v podstatě nepoužitelná. Formulace, která se uvádí v průřezových kritériích dopadu na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života, je zcela neurčitá, umožňuje škálu subjektivního výkladu. Bylo by ji třeba prostě precizovat. To samé v případě odvětvových kritérií. Jsou pochybnosti jako k průřezovým kritériím. Pravděpodobnost potom můžeme dokumentovat následujícími nebo věcmi kolem výroby elektřiny, distribuční soustavy a tak dále. Mezi prvky kritické infrastruktury vůbec není zařazena tepelná soustava, tedy vyrábění tepla.
Já se vás ptám, pane premiére, myslíte, že toto nařízení není možné v brzké době revidovat a připravit něco skutečně reálného? Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane poslanče. Pan premiér Nečas odpoví na vaši interpelaci. Prosím pane premiére.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, kritická infrastruktura byla do právního řádu České republiky zapracována na základě požadavku příslušné evropské směrnice z roku 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posuzování potřeby zvýšit jejich ochranu. Směrnice se však dotýká pouze těch prvků kritické infrastruktury, jejichž nefunkčnost by měla zásadní dopad minimálně na dva členské státy Evropské unie. Ty jsou podle zákona číslo 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, takzvaného krizového zákona, ve znění pozdějších předpisů, definovány jako prvky evropské kritické infrastruktury. Vzhledem k tomu bylo nutné popsat také kritickou infrastrukturu na národní úrovni, která je základem pro určování prvků evropské kritické infrastruktury. Je tedy nutné uvést, že se jednalo a jedná o povinnost stanovenou evropským právem.
Kritéria pro určování prvků kritické infrastruktury byla rozdělena do dvou kategorií. Takzvaná průřezová, jedná se o obecná kritéria, která se posuzují ve všech devíti odvětvích kritické infrastruktury, to znamená energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správa. A dále kategorie takzvaných odvětvových kritérií, což jsou technická kritéria pro každé definované odvětví, například rozměr potrubí, konkrétní výkon energetického zařízení a podobně. Potenciální prvek kritické infrastruktury bude za prvek určen, pokud splňuje jak průřezová, alespoň tedy jedno, a odvětvová kritéria, tak obsah definice kritické infrastruktury. Kritickou infrastrukturou je podle krizového zákona takový prvek narušení, jehož funkce by měla závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu. Je tedy dodržován striktní celostátní rozměr. Z této definice bylo nutné při navrhování kritérií vycházet.
Konkrétní kritéria byla navrhována ústředními správními úřady, které jsou gestory za jednotlivá odvětví, za takzvaná odvětvová kritéria. Průřezová kritéria byla určena Ministerstvem vnitra podle směrnice a upravena tak, aby odpovídala národním podmínkám. Jako odpovídající velikost postiženého území s ohledem na bezpečnost státu byl zvažován rozměr velikosti průměrného okresu. Proces určování prvků kritické infrastruktury byl zahájen na počátku roku 2011 a k dnešnímu dni bylo určeno zhruba 1 330 prvků kritické infrastruktury, což svědčí o praktické aplikovatelnosti stanovených kritérií. Proces určování je však živý a již byly zahájeny diskuse s gesčními ústředními správními orgány o možnostech některých dílčích úprav zmíněného nařízení vlády. ***