(11.30 hodin)
(pokračuje Paroubek)
A za páté připomínám, že i přes veškeré vládou proklamované rozpočtově odpovědné kroky je na tom česká ekonomika ve středoevropském regionu suverénně nejhůře, alespoň co se týče hospodářského růstu. Nejpomaleji ze středoevropských ekonomik roste v tomto roce ekonomika rakouská, která poroste o necelé jedno procento. Ekonomiky dalších zemí včetně německé porostou rychleji. Kde je asi chyba, pane premiére a pane ministře financí?
Rozpočtových chyb a nelogických kroků vlády Petra Nečase je bezpočet. Prostě z toho plyne podle mě jeden velký závěr: Je chybná celá hospodářská politika této pravicové vlády. Věřím nicméně, že tato vláda je u konce svého působení a již brzy se občané dočkají předčasných voleb a normální vlády.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych požádal pana poslance Ladislava Šincla, který je další připravený do rozpravy. Pak to bude Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, teď máte slovo vy.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil k návrhu státního rozpočtu na rok 2013, který předložila tato vláda.
Předložený návrh státního rozpočtu je podle mého názoru špatně sestaven. Mám z něj pocit, že ho nesestavoval ekonom, ale chemik technolog. Je to takový hokus pokus. Hlavním důvodem je to, co sám přiznal pan ministr financí, že příjmová i výdajová strana rozpočtu je založena na působení zákonů, které doposud nebyly schváleny Parlamentem a podepsány prezidentem. Tím myslím konkrétně sněmovní tisk 801, tzv. zdražovací Kalouskův balíček. Toto je v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech. Na jednání rozpočtového výboru to přiznal i první náměstek ministra financí. Musel přiznat to, že státní rozpočet není předložen na základě v tuto chvíli platných zákonů. Je postaven takzvaně na vodě, na teoriích a na předpokladech. Na předpokladu, že v závěru roku souběžně s návrhem státního rozpočtu doběhnou související legislativní procesy a budou těsně před závěrečným hlasováním o státním rozpočtu schváleny.
Charakter předkládaného návrhu státního rozpočtu asi nejlépe vyjadřuje slovo nepravdivý či lživý, protože neobsahuje ani náhodou skutečná, reálná čísla. Oproti tomu obsahuje různé vatové vycpávky. Například v kapitole státní dluh lze z údajů z minulých let z rozdílu mezi schváleným rozpočtem a skutečným čerpáním snadno vyvodit, že se zde skrývá obrovská tzv. vata, kterou si zde ministr financí schovává. To samé je i v kapitole veřejná pokladní správa. Myslím, že by daleko pravdivější bylo, kdyby ministr financí vycházel ne ze schváleného rozpočtu 2012, ale ze skutečnosti 2011. Pak by tam taková vata nebyla, ale o tom až za chvíli později.
Předložený státní rozpočet je současně nejméně stabilní návrh státního rozpočtu za poslední léta. Tento předložený rozpočet na rok 2013 se odlišuje od předchozích rozpočtů hlavně tím, že předložený rozpočet je spojen s mnohem větším množstvím rizik než jakýkoliv předchozí. Jak již jsem uvedl, základním rizikem jeho schválení v předložené struktuře je jeho založení na zákonech, které nebyly schválené Parlamentem. Neméně důležité riziko je ukryto přímo v odhadech základních parametrů rozpočtu na rok 2013, v makroekonomických východiscích rozpočtu. I přes zjevné známky začínajícího druhého kola krize byl státní rozpočet postaven na nepodložených předpokladech ekonomického růstu. Prognózy Ministerstva financí České republiky totiž předpokládají pro rok 2013 reálný růst HDP ve výši plus jedno procento. Již v minulosti jsme se mohli přesvědčit, jak kvalitní tyto prognózy jsou. Realita bude pravděpodobně opět jiná, s vysokou pravděpodobností v minusových hodnotách.
Bohužel, přes opakované sliby vlády nebyl dodnes vypracován žádný smysluplný program aktivních opatření na podporu ekonomického růstu. Doposud to byly jen prázdné řeči.
Dalším vážným rizikem je předpokládaný objem výběru daně z přidané hodnoty při zvýšených sazbách DPH - myšleno 15 % a 21 % navrhovaných. Možná že si někteří z vás vzpomenou, že v roce 2012 státní rozpočet také počítal s růstem o 15,5 % výnosu z daně z přidané hodnoty proti skutečnosti roku 2011. To měla ovlivnit především novela zákona o dani z přidané hodnoty, která zvýšila sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z 10 na 14 % s účinností od 1. ledna 2012. Vláda také předpokládala, že přínos pro státní rozpočet bude až plus 16 miliard korun. Inkaso DPH ovšem za první pololetí roku 2012 představovalo 92,1 miliardy korun, to je 41,6 % rozpočtu, což je o 6,9 procentního bodu nižší plnění než v červnu minulého roku. Teď je situace s výběrem sice trošku lepší, ale pořád je to nedostatečné. Nicméně ani toto jasné poučení nestačí ministru financí k tomu, aby nenavrhoval další zvýšení DPH. Ba co více, ve svých optimistických teoriích a teoretických odhadech z dílny finančních mozků Ministerstva financí pro příští rok se plánuje opět výrazný nárůst inkasa daně z přidané hodnoty. Předpokládá opět jako v roce 2012 rozpočtově silně pozitivní dopad na výnos inkasa daně z přidané hodnoty ve výši v úrovni 16,3 miliardy korun. Tato částka vychází tak jako vloni opět z ryze teoretického předpokladu, o kolik by se zvýšilo inkaso daně v případě, že by obyvatelstvo plně akceptovalo další nárůst cen a se spotřebou už dále neklesalo. No uvidíme, jak to bude v praxi.
Chci analytické experty z Ministerstva financí a pana ministra financí upozornit, že kdyby to náhodou zase neklaplo, kdyby to náhodou zase nevyšlo, a bude se i v příštím roce, tak jak je to velmi pravděpodobné, vyvíjet inkaso DPH obdobně jako v roce letošním, hrozí oproti návrhu státního rozpočtu naopak výpadek na příjmech daně z přidané hodnoty v rozsahu 15 až 20 miliard korun. A právě proto asi ministr financí mluvil o této částce v nově připravovaném dalším návrhu státního rozpočtu.
Nemalé finanční riziko obsažené v návrhu rozpočtu pro rok 2013 spočívá také ve spuštění tolik kritizované důchodové reformy. Toto riziko se tentokrát týká výdajové strany rozpočtu. Důchodová reforma je totiž postavená na dlouhodobém vyvádění tří procent důchodového pojistného ze státního rozpočtu ve prospěch soukromých penzijních fondů. Celkem se tato finanční rizika navrženého státního rozpočtu na rok 2013 mohou v příštím roce pohybovat minimálně v rozsahu 45 až 60 miliard korun.
Většina uvedených rizik souvisí, či je přímo vyvolána, respektive je přímým důsledkem rozhodnutí současné vlády. Tato rizika jsou předem velmi dobře známá, avšak při sestavování rozpočtu byla bohužel předkladatelem záměrně přehlížena.
Jak již jsem uvedl, v tomto návrhu státního rozpočtu si ministr financí schovává obrovskou tzv. vatu. Jde zejména o kapitoly státního dluhu a veřejné pokladní správy. Váš pan náměstek, první náměstek ministra financí, nám v rozpočtovém výboru vysvětloval, že to je z důvodu jakési obezřetnosti, aby nám finanční skupiny půjčovaly za lepší úrok a podobně. Chápu, je to na vás závislý státní úředník, a tak opakuje jen to, co si přejete. Správná odpověď, proč tomu tak je, je pravděpodobně trošku jinde. Je na příjmové stránce rozpočtu. Zjistíme zde, jak to je. Nedaří se totiž efektivně vybírat daně. Ministerstvo financí České republiky totiž nedostatečně analyzuje příčiny výrazného neplnění rozpočtových příjmů v posledních letech a nenavrhuje ani žádná aktivní opatření k nápravě, k růstu výběru. Nenavrhují se bohužel žádná opatření, která by zajistila reálnost návrhu rozpočtových příjmů. V tomto návrhu státního rozpočtu, který naštěstí se navrhuje stáhnout a přepracovat, je představeno jen plošné, tupé škrtání a zvyšování DPH, tedy ještě více destabilizuje systém veřejných rozpočtů v naší zemi. Uvidíme, jaký bude ten další.
Vláda se pravděpodobně nadále domnívá v rozporu s objektivní ekonomickou realitou, že politikou snižování výdajů se lze proškrtat k prosperitě. Předložený návrh státního rozpočtu pro rok 2013 nejen navazuje na škrty v sociálních výdajích a ztížení pobírání sociálních dávek v předchozích letech, ale jde dál a hlouběji. ***