(16.30 hodin)
Poslankyně Ivana Weberová: Děkuji, vážený pane předsedající. Já jsem Ivana, ne Jana. (Poslankyně se přeslechla, byla vyvolána správně. Předsedající: Pardon.)
Děkuji za slovo. V podstatě paní zástupkyně předkladatelů tady uvedla tuto záležitost velice podrobně a myslím, že skutečně jsme tady tu věc projednávali již před rokem, a já jsem ji tady zpravodajovala také z tohoto místa. Takže už jenom stručně doplním nebo zopakuji, že se jedná o novelu článku 27 odst. 4 Ústavy, který nyní stanoví, že odepře-li komora stíhání svého člena, potom je trestní stíhání navždy vyloučeno. To samé je stanoveno ohledně ústavních soudců v článku 86 odst. 1 Ústavy, a jedná se tedy v této úpravě opět pouze o úpravu trestněprávní imunity ústavních činitelů, nejedná se tedy o úpravu imunity přestupkové, kde nebyla nalezena úplná shoda. Takže toto je vlastně minimum, na kterém bychom se měli všichni shodnout, tak jak tady již jednou tato úprava prošla a jak je v souladu s většinou úprav ve většině evropských zemí. Současná podoba imunity je skutečně v naší zemi takovou jakoby excesivní raritou, která je kritizována v naprosté většině odborných prací odborníků na ústavní právo.
Takže to je z mé strany vše. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, tak to byla slova úvodem a teď otevírám obecnou rozpravu. Ale fakticky chtěl reagovat nejdřív pan poslanec Chvojka na to, co zaznělo teď v těch úvodních vystoupeních. Tak mu dám dvě minuty na faktický komentář toho, co tu už zaznělo.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl jsem reagovat jenom krátce na jednu z předkladatelek, na paní Klasnovou.
Existuje takové krásné slovo a to slovo je chucpe. Paní předsedkyně Klasnová vystupuje jako jedna z bojovnic za omezení imunity, možná i za zrušení. Měli to tuším ve svém volebním programu. A manžel paní Klasnové - a samozřejmě nikdo nemůže za svého manžela a nikdo nemůže za to, jaký je - nyní se zbaběle schovává za institut imunity, kdy se chce nechat vyjmout z pravomocí našich soudů minimálně v té věci, kdy na jednání poslaneckého klubu Věcí veřejných nabízel svým kolegům peníze. Někdo tomu říká úplatek, někdo půjčka.
Takže já opakuji: Je to chucpe. A možná byste se k tomu mohla aspoň trošičku vyjádřit, jestli toto považujete za standardní chování. Děkuji. (Slabý potlesk.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď tedy už obecná rozprava, do které se hlásí jako první pan poslanec Paroubek, řádně přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, tohle je bod, který se dá nazvat déja vu, protože se tady objevuje pravidelně vždycky v takových amplitudách a vždy se najde nějaký důvod, proč v procesní části jednání ať už v Poslanecké sněmovně, nebo potom v Senátu se nenajde pro to potřebná většina.
Měl jsem nicméně stejnou připomínku jako pan poslanec Chvojka. Myslím si, že je vždycky potřeba uvést slova do souladu s činy a obráceně. Domnívám se, že jsem s překvapením aspoň já k výkonům českého soudnictví v minulém týdnu si přečetl, že jeden z poslanců strany Věci veřejné se odvolal na institut, na poněkud středověký relikt, institut poslanecké imunity. A byl v tom - k mému překvapení, což není zas tak velké překvapení, protože soudní soustava v České republiky vydává často velmi podivná rozhodnutí, ale tak to prostě je. Já na rozdíl od svého předřečníka nechci nějaké vysvětlení, mně je vcelku celá věc jasná. Jinak jsem chtěl poblahopřát předsedkyni poslaneckého klubu strany Věci veřejné k brilantnímu vystoupení. Ale jak říkám, je tam rozpor mezi slovy a činy a to mě trošku na ni mrzí. Jinak je to velmi sympatická dáma.
K návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon číslo 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, mohu obecně říci, že Sněmovna by měla využít historickou příležitost, jak vyhovět přání našich voličů a omezit trestněprávní procesní imunitu. Tento relikt minulosti, který z občanů České republiky, kteří se šťastnou náhodou, někdy i shodou okolností, svou pozicí na kandidátce, někdy i jinými důvody, stali poslanci, senátory, či dokonce soudci Ústavního soudu, dělal občany před zákonem zvýhodněné, rovnější mezi rovnými. Soudím, že veřejnost přivítá zrušení privilegia, podle kterého je dosud trestní stíhání vyloučeno navždy. Výkon mandátu se tak nyní stane pouhou procesní překážkou.
V následné právní úpravě je třeba se vyrovnat i s během promlčecích lhůt. Já osobně bych šel co do rozsahu imunity ještě dál. V úvahu přichází omezení trestní odpovědnosti jen na projevy učiněné ve Sněmovně, v Senátu a při jednání Ústavního soudu, nebo dokonce její úplné zrušení, k čemuž sáhli naši slovenští kolegové a žádné zemětřesení se na Slovensku nekonalo. Ono když jde do tuhého, tak fakticky každý zákonodárce je v příslušné sněmovně, příslušné komoře Parlamentu imunity zbaven. Dává mi v tom zapravdu znění článku 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého jsou si lidé rovni v právech. Před zákonem si máme být všichni rovni.
Zrušme tenhle středověký relikt, kterým rozsáhlé uplatnění poslanecké imunity nesporně je. Návrh novely Ústavy považuji za první jarní vlaštovku. Jaro je sice daleko, vlaštovka jaro sice nedělá, ale je lepší než žádná.
Národní socialisté návrh zákona podpoří. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano... Vy můžete kdykoli (k poslankyni Klasnové). Ale pan poslanec Korte se ještě hlásí, takže vy můžete samozřejmě vystoupit, prosím, teď. A potom pan poslanec Korte.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Děkuji, pane předsedající. Opravdu nemám zrovna chuť reagovat na invektivy, které tady byly vyřčeny mými předřečníky, nicméně byla jsem vyzvána.
Ráda bych zdůraznila, že moje politické názory jsou konzistentní. A věřte, pánové a dámy, že si taky tady často říkám, když tady někdo stojí u řečnického pultíku, že by se, pokud by existovala nějaká spravedlnost, měla někdy země otevřít, zasyčet síra a dotyčný, který zde něco plamenně říká, by měl zahučet rovnýma nohama do pekel. Leč nestává se tak. A já, dámy a pánové, na rozdíl od vás mám teologické vzdělání, tudíž já můžu věřit aspoň v nějakou metafyzickou spravedlnost.
Co se týká toho, co tady bylo řečeno. Ráda bych zdůraznila, že můj manžel poslanec Vít Bárta se nechal vydat k trestnímu stíhání touto Poslaneckou sněmovnou, neschovával se za imunitu, odstoupil z postu ministra dopravy. To ad a).
Ad b), tento návrh, který tady konzistentně za předkladatele předkládám - a věřte tomu, že jsem nabízela, abych tady neprovokovala snad nedej bože někoho svým obličejem, aby zde vystoupil za předkladatele kdokoli jiný, tohoto mého návrhu nikdo bohužel nevyužil. Ale chtěla bych říct, že tento návrh nesměřuje k tomu, aby byla zrušena imunita zcela. Aby byl zrušen tento relikt, o kterém tady hovořil i můj předřečník Paroubek, to znamená něco, co nemá naprosto obdoby jinde, v jiných ústavních systémech okolních zemí. Tedy něco, co se jmenuje doživotní trestněprávní imunita. Řekněme si v praxi a na nějakém skutečném zločinu, co by to znamenalo. Dejme tomu, představme si, že by tady někdy někdo stál, kdo by se třeba zpovídal z privatizace Mostecké uhelné společnosti. Představme si, že by snad byl někdo souzen nebo trestně stíhán za to, že vytuneloval z veřejných rozpočtů stovky miliard korun. A teď by se Poslanecká sněmovna rozhodla, že svého člena nevydá. Co by to znamenalo? Nikdy už by nemohl být trestně stíhán pro takovýto nepěkný čin, kdy došlo k tomu, že byly vytunelovány veřejné finanční prostředky. Takže to abychom si rozuměli. Děkuji. (Slabý potlesk.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Korte je ten, koho jsem viděl, že se hlásil dále. Zřejmě do obecné rozpravy se normálně hlásil, takže prosím, má volný prostor. ***