(11.10 hodin)
Poslankyně Renáta Witoszová: Děkuji, pane místopředsedo. Mohu potvrdit jenom slova pana ministra. Výbor doporučil schválit tento sněmovní tisk, a jelikož nebyl doporučen žádný pozměňovací návrh ani návrh na zamítnutí, můžeme přímo přistoupit k hlasování.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Nemám žádné písemné přihlášky. Hlásí se někdo z místa do rozpravy? Protože tomu tak není, rozpravu končím. Přestože v rozpravě nepadly žádné podněty, přesto se ptám pana ministra a paní navrhovatelky, jestli chtějí nějaká závěrečná slova. Nechtějí, dobře. Děkuji, můžeme tedy hlasovat o celém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 724.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí se zněním tohoto usnesení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 181. Přihlášeno 155, pro 128, proti 1. Konstatuji, že návrh usnesení, a tím i návrh zákona byl přijat, byl s ním vysloven souhlas.
Můžeme přistoupit k dalšímu bodu a to je pořadový bod číslo
119.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 686/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr spravedlnosti Pavel Blažek a zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Stanislav Polčák. (Není přítomen v sále.) Máme pana zpravodaje?
Poslanec Jan Husák: Vážený pane místopředsedo, buď musíme změnit zpravodaje, protože se stala nějaká nehoda panu poslanci Polčákovi, anebo bych požádal o přestávku dvě minuty. (Poslanec Stanjura chce změnu zpravodaje.) Tak dobře, dejte hlasovat o změně zpravodaje, navrhuji... Už je tady, takže děkuji za pochopení.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Takže předpokládám, že přestávka je bezpředmětná, pan zpravodaj se našel.
Poslanec Stanislav Polčák: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, velmi se omlouvám za své zpoždění, nicméně měl jsem ještě tady nějakou neodkladnou záležitost.
Pokud jde o sněmovní tisk číslo 686, konstatuji v rámci své zpravodajské zprávy, že nebyl podán žádný návrh na zamítnutí tohoto sněmovního tisku a byly podány pozměňovací návrhy, s nimiž bychom se měli vypořádat v rámci hlasovací procedury každý zvlášť. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 686/2, který jste všichni obdrželi, takže k tomuto bodu můžeme otevřít rozpravu. Písemné přihlášky do rozpravy nemám. Hlásí se z místa pan zpravodaj pan poslanec Polčák, prosím.
Poslanec Stanislav Polčák: Vážený pane místopředsedo, již jsem popadl dech, snad jsem schopen velmi krátce k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které byly v rámci sněmovního tisku 686 podány, vznést stanovisko zpravodaje, které samozřejmě potom budu už jenom přednášet ústní formou, buďto tedy kladné, či záporné.
Je zde usnesení ústavněprávního výboru, které bylo podáno a které našlo politickou podporu napříč spektrem v ústavněprávním výboru. Myslím si, že se jedná o zkvalitnění té normy, sjednocení lhůty pro podání dovolání na dva měsíce oproti původnímu návrhu a zejména změnu zákona o Ústavním soudu, pokud jde o postavení asistentů soudců, které byly iniciovány ze strany Ústavního soudu.
Pokud jde o pozměňovací návrhy mimo usnesení ústavněprávního výboru, byl podán návrh pouze dvou poslanců, a to poslance Otty Chaloupky a můj pozměňovací návrh, který je pod písmenem C. A paní poslankyně Weberové, to jsem zapomněl, pardon, který se týká účinnosti a nahrazení slovy u § 243c odst. 3.
Pokud jde o poslanecký návrh pana kolegy Chaloupky, chci pouze velmi stručně sdělit, že toto ustanovení je potenciálně nebezpečné v tom, že vytváří prostor pro retroaktivní uplatnění nároků vůči České republice v rámci obnovy řízení, které by bylo zahajováno vždy na podnět osoby, která uspěla u Evropského soudu pro lidská práva. Chápu motivaci, kterou pan kolega poslanec měl ve vztahu ke sjednocení té úpravy v rámci trestních věcí a civilních věcí, nicméně jedná se bezesporu o retroaktivní postup a domnívám se, že takový postup je možný pouze za výjimečných okolností. A je skutečností, že návrh zakládá možnost odteď, to znamená od nabytí účinnosti navrhované úpravy, požádat o obnovu řízení v těch věcech, ve kterých Evropský soud pro lidská práva seznal porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. Představa, že bychom mohli vytvořit procesní prostor od nabytí platnosti přístupu České republiky k evropské úmluvě a že bychom tedy mohli od tohoto okamžiku, to je vlastně lhůta řekněme 15 až 17 let rozhodovací činnosti evropského soudu, bychom vytvořili prostor pro možnost obnovy řízení, je možná u některých případů i spravedlivá, ale u některých případů vyloženě krajně nebezpečná. Já před ní varuji.
Pokud jde o můj pozměňovací návrh, který jsem podal, snažím se pouze stručně vyrovnat s argumenty, které bezesporu zazní nebo zazněly i od Ministerstva spravedlnosti. Chápu, že Ministerstvo spravedlnosti hájí návrh tak, jak byl podán, nicméně za svým návrhem si stojím, protože považuji za vhodné v okamžiku, kdy bude přijat nový občanský zákoník, resp. kdy vstoupí do účinnosti, aby byl otevřen více prostor pro rozhodovací praxi Nejvyššího soudu. Do té situace se může dostat zvláště každý občan, že v jeho věci rozhodnou dva soudy rozdílně. A je otázkou, jestli stávající právní úprava, tak jak je koncipována v návrhu Ministerstva spravedlnosti, vytváří dostatečný prostor pro to, aby případné excesy a pochybení, k nimž dochází v činnosti odvolacích soudů, zdali je možné, aby o nich rozhodoval jakýmsi nárokovým modelem Nejvyšší soud.
Chci upozornit na jednu věc. Není to úplně možná ani pro právníky zřejmé, ale dnes dovolací důvody, tak jak jsou uvedeny v současně platném znění občanského soudního řádu, jsou pojaty šířeji, než je navrhovaná úprava. To znamená, že pokud dojde k pochybení odvolacího soudu v případě skutkového zjišťování, tzn. v případě, když se provádějí důkazy, tak v danou chvíli je vytvářen prostor u rozdílných stanovisek soudu prvního a druhé stupně pro to, aby účastník nechal posoudit nárokově tuto věc Nejvyšším soudem. A do té situace se skutečně může dostat každý z vás v té právní věci, kterou budete řešit případně i vy na soudech. A v k okamžiku, kdy nebudete mít možnost tady tato skutková zjištění rozporovat, je bezesporu oslaben princip ochrany práv účastníků soudního řízení. ***