(10.50 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, já vidím další přihlášené do rozpravy, pana poslance Béma, který se hlásí. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Bém: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, členové vlády, dovolte i můj stručný komentář.
Já bych si dovolil upozornit na jeden obecný fenomén. Tím obecným fenoménem mám na mysli skutečnost, že my politici si čas od času vymyslíme nějaký projekt nebo nějaký příběh a v zájmu pachatelství dobra, my to prostě myslíme dobře, tak nastartujeme nějaký proces, v průběhu něhož a na jehož konci vlastně splakáváme nad výdělkem a jsme konfrontováni s desítkami problémů, které nejen trápí nás jako strůjce tohoto příběhu nebo této myšlenky, ale také stojí spousty úsilí, energie a koneckonců i peněz veřejné subjekty, veřejné rozpočty, zatěžují v tomto případě školy.
Co mám na mysli tím projektem, který jsme si my, pachatelé dobra, vymysleli? Vymysleli jsme si státní maturity a vymysleli jsme si centrum, které bude státní maturity realizovat. Vymysleli jsme si státní maturity proto, že jsme podlehli možná dojmu, možná jsme k tomu měli i nějaké indicie, že prostě a jednoduše střední školství v České republice upadá, a protože vzdělání a školství je základem budoucí konkurenceschopnosti a prosperity, ekonomické výkonnosti země, tak jsme se začali bát, že pokud něco neuděláme, tak to s naším hospodářstvím nebo s naší zemí nedopadne dobře. Vymysleli jsme projekt státních maturit, který se ukázal v průběhu let jako neobyčejně robustní, zbytný, jako ten, který zatěžuje naše střední školy, jako ten, který nepřináší ten jeden z původních efektů, který měl být kvalitní srovnání, nebo respektive srovnání kvality našich středních škol, postavení je do nějaké objektivizující roviny. Vyjití vstříc středoškolákům maturantům, kteří se hlásí na vysoké školy, a zjednodušení toho správního procesu nebo administrativního procesu přijímání na vysoké školy a propojení státní maturity s přijímacími zkouškami nebo s přijímacími pohovory na vysokou školu.
Ukázalo se v průběhu času, že se to nepodařilo, ukázalo se v průběhu času, že ten systém stojí obrovské množství peněz, že v zásadě je dysfunkční, a jak řekli někteří z mých předřečníků, dnes už děláme jenom kompromisy. Kompromisy, kterými ten systém zjednodušujeme a umožňujeme jeho nějakou reálnější funkci, která v konečném důsledku nepřinese ten efekt, který jsme si přáli na začátku jako pachatelé dobra, ale přinese nějaké aspoň dílčí pozitivní změny. A v průběhu toho procesu diskutujeme. A přichází pan poslanec Bárta prostřednictvím pana předsedajícího, který na jedné straně upozorňuje na nepochybně fenomény, které jsou asi nejspíše realitou, to znamená například kvalita matematického vzdělání a dovedností studentů, studentek, kteří přicházejí na pedagogické školy. Ale na druhé straně konfrontuje návrh, v tomto případě tedy poslanecký návrh, ale který samozřejmě nese znaky shody s konceptem, který dnes se snaží na půdě státních maturit přinést Ministerstvo školství a který nepochybně jde správným směrem, a konfrontuje s tím, že ten systém - já teď nebudu recyklovat ta pejorativní, dle mého názoru nemístně pejorativní označení, ale v zásadě že ten systém jde špatným nebo perverzním nebo nefunkčním dysfunkčním směrem. Takže já chci říci, tento fenomén je prostě nešťastný.
My jsme si zadělali na problém. Vytvořili jsme prostě obrovského byrokratického molocha, který se ukázal v průběhu času jako drahý, neefektivní a nepřinášející žádný cíl, žádný smysl, prostě nenaplňující ta očekávání, která jsme do něj vložili, a teď jej zjednodušujeme. Já prosím, vzpomeňme na to staré dobré české dvakrát měř, jednou měř, až příště si zase vymyslíme - já jsem rád, že pan ministr kýve hlavou - až příště si zase vymyslíme, že zachráníme a spasíme český stát nějakým zázračným způsobem, a je úplně jedno, jestli to je v oblasti školství, nebo to je v oblasti nějaké ekonomické intervence, nebo to je v oblasti intervence do zdravotního systému nebo do systému penzijního pojištění, nevím. Až si zase vymyslíme, že budeme zachraňovat český stát, tak já moc prosím, abychom diskutovali a nechali hlavně především diskutovat tyto myšlenky a tyto nápady naši odbornou veřejnost, abychom pokud možno jako političtí představitelé do ní vstupovali málo, a pokud do ní budeme vstupovat, tak naslouchejme tomu, co nám říkají ti odborníci, aby to pak zase nedopadlo tak, že budeme dělat jeden kompromis za druhým.
Já patřím mezi velké kritiky státních maturit ne proto, že si myslím, že státní maturita je špatná. Je skvělá, je dobrá, potřebujeme objektivizující testy, komparativní metodu, která ukáže, která škola je kvalitní, která škola je nekvalitní. Potřebujeme vyjít vstříc středoškolákům, aby když už se hlásí na vysoké školy a dělají státní maturitu, tak aby se tyto dva procesy v nějakou chvíli potkaly, aby to nebylo tak, že výsledky státní maturity se dostávají na vysoké školy dva nebo tři měsíce po uzavření přijímacích pohovorů. No, to pak samozřejmě nemá žádný efekt a žádný smysl. Zároveň v průběhu napravování těch křivd nebo těch chyb, které vznikají naším pachatelstvím dobra, tak se vzájemně urážíme. Já prosím, abychom to nedělali, abychom příště skutečně dvakrát měřili než jednou začneme řezat. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vidím pana poslance Bártu, opět přihlášeného do rozpravy k tomuto.
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jenom fakta. Parametry ekonomického světového fóra - parametr kvalita základního a středního školství, propad z 51. na 55. místo. Před námi je Mauricius a Polsko. Já se ptám, kdy konečně pan premiér na čtvrtou nebo pátou výzvu, kdy mu tady čtu o tom, jak se propadáme na úroveň Guatemaly, na úroveň afrických, jihoamerických, asijských zemí, kdy konečně vysvětlí, jak chce zastavit propad české konkurenceschopnosti, jak konečně chce napravit to, že jdeme do pekel.
A dovolte mi reagovat na mého předřečníka. Státní maturity vznikly a byly vytendrovány, připraveny reálně nikoliv touto koalicí, ale koalicí minulou. A samozřejmě i ministr školství Josef Dobeš měl jenom dvě možnosti - buď na zelené louce začít se státními maturitami znova, o který bychom věděli v kontextu zkušeností s touto koalicí, které máme, že bychom je reálně neprosadili, anebo přijmout nedokonalý, nicméně alespoň nějaký systém, který postupně dostaneme tam, kam ho chceme.
A dnes se děje to, že když jsme se rozhodli si postavit parník, tak pravda, do parníku nám teče, ale pořád až sem jsme někam jeli s tím parníkem. Dnes děláme to, že z toho parníku uděláme hausbót. Prostě proto, že konstatujeme, že s tím parníkem nikam nedojedeme. A to prznění toho parníku, dělání z parníku hausbót, je ten problém, na který tady apeluji, aby se nestal. Protože to, co zbude ze státních maturit dnes, to, že přestane existovat těžší verze státních maturit z matematiky jako možnost, je ta tragédie, která znamená další propad. A nejenom v tom školství, ale obecně v celkové konkurenceschopnosti České republiky, kterou pan premiér, pan ministr financí, pan ministr školství prostě ignoruje jakožto mezinárodně uznávaný srovnávací žebříček konkurenceschopnosti například světového mezinárodního fóra tak, jak jsem ho tady citoval.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Křeček je další přihlášený do rozpravy, s faktickou dokonce.***