(11.40 hodin)
(pokračuje Oliva)
Budeme pokračovat bodem pod číslem
22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 427/2011 Sb.,
o doplňkovém penzijním spoření, a další související zákony
/sněmovní tisk 736/ - druhé čtení
Poprosím, aby z pověření vlády návrh zákona uvedl pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych ve druhém čtení stručně předložil návrh zákona, kterému se pracovně říká předdůchody. Je to instrument, který byl dohodnut se všemi sociálními partnery, snad právě proto byl tak drtivě kritizován Evropskou komisí. Přes tuto kritiku jsem přesvědčen, že může celé řadě lidí těsně, nebo alespoň tedy těch pět let před právem na starobní důchod vyřešit mimořádně obtížnou situaci, a nemusí tedy vážit cesty na pracovní úřad.
Děkuji za projednání v rozpočtovém výboru a prosím o diskuzi a závěrečné schválení.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane ministře. Dříve než požádám o slovo zpravodaje výboru, tak bych vás seznámil s omluvou z jednání. Na 21. 9. se omlouvá paní poslankyně Emmerová ze zdravotních důvodů.
A můžeme pokračovat v projednávání návrhu, který byl přikázán v prvním čtení k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 736/1. Prosím zpravodaje výboru pana poslance Vysloužila.
Poslanec Radim Vysloužil: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, rozpočtový výbor projednal návrh zákona na své 35. schůzi dne 18. září a doporučil ho přijmout ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Ještě v rámci podrobné rozpravy se přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu. Pro teď je to všechno.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane poslanče. K tomuto bodu otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy neregistruji žádnou přihlášku. Hlásí se někdo z místa? Protože tomu tak není, končím obecnou rozpravu.
Zahajuji podrobnou rozpravu. Do podrobné rozpravy se hlásí pan poslanec Vysloužil.
Poslanec Radim Vysloužil: Tak já jsem podal pozměňovací návrh, který je uveden jako sněmovní dokument 3842.
Jak už bylo řečeno, cílem vládní novely zákona je umožnit osobám blízkým důchodovému věku čerpat dávky, takzvané předdůchody, z třetího pilíře, to jest z doplňkového penzijního spoření, v případě, že se dostanou do tíživé finanční situace. Součástí tohoto pilíře je však také životní pojištění. Proto předmětem tohoto pozměňovacího návrhu, který jsem předal, je, aby se umožnilo čerpat předdůchody také z tohoto pojištění. Přijetím pozměňovacího návrhu budou vytvořeny rovné podmínky pro produkty, které patří do třetího pilíře. Není žádný důvod nevyužívat pro daný záměr rovněž stávající potenciál životního pojištění. Předepsané pojistné životního pojištění činilo v roce 2011 celkem 116 mld. Kč a počet pojistných smluv byl v roce 2011 6,5 milionu.
V obecné rovině má návrh podporu i Ministerstva financí. Avšak proti návrhu je argumentováno v několika bodech. Například že tento návrh má dopad na výdajovou stránku státního rozpočtu v případě rozšíření předdůchodů na životní pojištění. K tomuto je potřeba uvést, že zavedení předdůchodů obecně musí mít dopad na výdaje veřejných rozpočtů. Jejich zavedení je však vládním návrhem navrhováno právě s vědomím, že pozitivní přínosy ze zavedení tohoto předdůchodu převažují nad náklady, které jsou s tím spojeny.
Druhý argument je, že předdůchody by bylo možno realizovat i prostřednictvím dalších produktů, např. stavební spoření apod. Argument o dalších možných produktech je zavádějící, protože panuje konsensus, že třetí pilíř je tvořen penzijním spořením a životním pojištění. Žádnými dalšími finančními produkty. Neumožnit poskytovat předdůchody vedle penzijního spoření i o životní pojištění by mohlo znamenat diskriminaci pro jeden z produktů třetího pilíře. O diskriminaci se dá hovořit i tehdy, pokud by došlo k případu, že by předdůchody bylo možno poskytovat ze životního pojištění později. V přechodné době, v době, kdy by nebylo možno použít i produktu z mého pozměňovacího návrhu, by se jednalo o nezdůvodněné zvýhodnění penzijního spoření oproti životnímu pojištění.
Pro úplnost uvádím pouze, že návrh má podporu České asociace pojišťoven. Uvádím to proto, že se objevily nepřesné informace uvádějící opak. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane poslanče. Další písemnou přihlášku neregistruji. Hlásí se někdo z místa do podrobné rozpravy? Protože tomu tak není, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, pana ministra - pan ministr není přítomen, takže si zřejmě nepřeje závěrečné slovo. Pan zpravodaj rovněž ne. Protože nepadl v rozpravě žádný návrh, můžeme skončit druhé čtení tohoto návrhu.
Dovolte, abych vás seznámil před dalším bodem s další omluvou. Paní poslankyně Ivana Weberová se omlouvá z jednání Sněmovny dnes od 1245 hodin.
Přistoupíme k dalšímu bodu
118.
Vládní návrh zákona o zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění
zaměstnanců, a některých dalších zákonů a o změně zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů
/sněmovní tisk 689/ - třetí čtení
Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal místo pan ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a zpravodaj výboru pro sociální politiku pan poslanec Jeník. Obdrželi jste sněmovní tisk 689/2, který obsahuje návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy.
Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Pan ministr Drábek - prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi přece jen pár slov, i když nebudu zdržovat dlouho, protože jsem návrh odůvodnil podrobně v rámci zejména prvního čtení.
Jenom chci připomenout, že je myslím nezpochybnitelné, že dosavadní platná již několik let, nicméně neúčinná právní úprava úrazového pojištění je v současné podobně neaplikovatelná, proto byla účinnost také několikrát odložena. Vyžadovala by podstatné přepracování.
My jsme se dlouhou dobu zabývali diskuzí především se sociálními partnery, zda a jakým způsobem tu právní úpravu dopracovat tak, aby zákon, o kterém dnes jednáme, mohl nabýt účinnosti. Nicméně nakonec převážil názor takový, že ten zákon, který je platný, je prostě neopravitelný, a jednoznačně toto stanovisko i přijala Legislativní rada vlády, která doporučila ten zákon se nesnažit opravovat. Proto vláda dospěla k závěru, že v dané situaci se jeví jako nejvhodnější řešení platný zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců zrušit, protože nedostatky zákona vyplývají ze samotné koncepce, a proto nelze předpokládat, že by je bylo možné překlenout novelizací stávajícího zákona. Tolik k vlastní materii.***