(14.40 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou požádám pana premiéra, aby reagoval i na tuto doplňující poznámku pana poslance Šincla.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, například údaj, že za vlád sociální demokracie jsme měli až 17. nejnižší nezaměstnanost a za vlád po reformách pod vedením ODS máme šestou nejnižší nezaměstnanost - já tomu říkám správná politika, pan poslanec to nazývá chybou. Já jsem přesvědčen, že to, že vytváříme prostor pro to, aby soukromý sektor především vytvářel pracovní příležitosti, a máme na to vhodné strukturální reformy na trhu práce v oblasti zaměstnanosti a sociálního systému, je naopak správný krok.
Co se týče dluhu, musím také ale připomenout, že je charakteristické, že se pan poslanec zarazil u roku 2006. Měl by jít mnohem dál. Měl by jít do roku 1998, aby zjistil, že za vlád sociální demokracie se veřejné zadlužení zdvojnásobilo, přestože v té době jsme drtivou většinou díky konjunktuře v Evropské unii zaznamenávali ekonomický růst. Chci připomenout, že právě v roce 2006 při sedmiprocentním ekonomickém růstu byl schodek státního rozpočtu 100 miliard. Úplně stejných 100 miliard, které jsou plánovány na příští rok, ale za úplně jiných a dramatičtějších ekonomických podmínek. Chci připomenout, že zadlužení krajů za pouhé čtyři roky vlád sociálně demokratických hejtmanů vzrostlo o 50 %. O 50 % za čtyři roky! Takže poučování o zadlužování tady skutečně z úst sociálně demokratických politiků nezní příliš věrohodně.
Co se týče prorůstové agendy, já chci říci, že je to dokument zpracovávaný velmi pečlivě za účasti odborníků z Národní ekonomické rady vlády, ale také zaměstnavatelských organizací. Chtěl bych poděkovat organizacím, jako je Svaz průmyslu a dopravy a jako je Konfederace zaměstnavatelských svazů, že vyslaly své odborníky, své představitele do pracovní skupiny, která tuto prorůstovou agendu zpracovává.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžeme přikročit k interpelaci pana poslance Jana Bureše. Máte slovo.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, navážu na to, čím jste končil ve svém expozé, a to je hospodaření krajů. Během dvou let vláda nastoupila cestu fiskální konsolidace a realizovala bezpočet úsporných opatření. Na příští roky jsou přitom plánovány další úspory. Snížit dynamiku růstu dluhu naší země a později i dluh je ovšem nemožné bez spolupráce místních samospráv. To mi jistě dáte za pravdu. Podle Ministerstva financí České republiky zadlužení tuzemských měst a obcí loni poprvé od roku 2007 kleslo zhruba o jedno procento na 82,4 miliardy korun. Zadluženost krajů se ale za vlády ČSSD zvýšila z 14,5 miliardy na konci roku 2008 na téměř 22,5 miliardy korun na konci loňského roku. Tedy o 8 miliard korun za tři roky. Za tři roky! O tom, jaký bude výsledek včetně letošního roku, můžeme zatím jen spekulovat.
A já bych chtěl v této souvislosti položit otázku na vás, vážený pane premiére, a chtěl bych se zeptat, jak kraje hospodařily, že dosáhly takového výsledku. Může stát nějak brzdit zadlužování krajů? Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádám pana premiéra, aby reagoval na tuto interpelaci pana poslance Bureše.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je tomu skutečně tak. Dle údajů Ministerstva financí České republiky zadluženost krajů vzrostla za vlády ČSSD za poslední tři roky o více než 50 %. Vývoj dluhu pochopitelně záleží na schodcích v jednotlivých letech. Rekordního schodku dosáhly kraje v roce 2009, tedy v prvním oranžovém roce, kdy deficit dosáhl 7,8 miliardy korun a došlo k historicky k nejvyššímu meziročnímu absolutnímu nárůstu dluhu krajů. Důležité je také zadlužení ve vztahu k celkovým příjmům krajů. Zde došlo prakticky ke zdvojnásobení z 9 na 16 %.
Celkové výdaje krajů mezi lety 2008 až 2011 vzrostly téměř o 5 miliard korun. Tento růst byl přitom tažen výdaji běžnými, tedy provozními, které vzrostly o více než 6 %. Kapitálové výdaje, tedy výdaje na investice, naopak během tohoto období významně klesaly, a to téměř o 11 %. Hned první rok po nástupu ČSSD do vlády v krajích přitom výdaje na platy vzrostly o 6,2 %. Poté byl růst nižší, ale mezi lety 2008 až 2011 se růst platů v krajích přes ekonomickou krizi nezastavil, a to ani v letech, kdy všem ostatním zaměstnancům státní správy, vyjma pedagogických pracovníků a zdravotnického personálu, byly platy snižovány. V loňském roce tak vydaly kraje na platy o 240 milionů korun více než v roce 2008, což znamená nárůst téměř o 11 %, přičemž platy v organizačních složkách státu za období 2008 až 2011 klesly o 8 %.
A na čem kraje šetří, aby mohly dávat větší objem prostředků na platy? Na neziskových organizacích! Za tři roky do nich poslaly o 6,2 % méně. Méně prostředků tak dostaly školy, obecně prospěšné společnosti nebo občanská sdružení. Místo úspor na platech všechny kraje navíc zaplatily přes 600 milionů korun na populistické a nelegální proplácení regulačních poplatků. Pokud by soudy nedaly krajům jasně najevo, že jde o nelegální praktiky, tak by byl konečný účet ještě vyšší.
Co se týká zdravotnického personálu, krajské nemocnice nezvýšily platy lékařům, i když podle nového způsobu úhrad dostaly přidáno více prostředků než fakultní nemocnice. Stát naopak svůj závazek splnil a fakultní nemocnice zvýšily platy o 6,25 %.
Kraje hospodaří s velkým objemem prostředků. Loni to bylo téměř 140 miliard korun. Většinu jejich příjmů přitom tvoří transfery od státu. Ty mohou být částečně omezeny, ale položky, na které je kraje vydají, nemůže stát ovlivnit.
Další prostředky chybějí krajům kvůli pochybení v čerpání evropských fondů. Bylo povinností státu zasáhnout a čerpání pozastavit. Vždyť v rámci regionálních operačních programů Severozápad a Jihozápad padají dokonce trestní oznámení! Stejně tak je pozastaveno čerpání fondů ve středočeském regionálním operačním programu kvůli kauze exhejtmana Davida Ratha.
Stále tedy platí, že nejlepší cestou, jak zajistit udržitelné hospodaření krajů, je vybrat krajům dobré hospodáře. To se bohužel ve volbách v roce 2008 nepodařilo. Důsledkem toho je pouze nárůst platů úředníků, pokles investic, horší silnice, horší platy ve zdravotnictví a také méně prostředků na sociální služby. Hlavně že tam rostly platy! To je základ politiky sociálně demokratických hejtmanů a já pevně věřím, že po těchto volbách do krajů se to změní a kraje opět budou hospodařit zodpovědně a během tří roků nenavýší své dluhy o 50 %.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Bureš bude možná ještě chtít doplnit tento obraz. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Já bych vás nejprve požádal, pane předsedo, jestli byste mohl uklidnit bývalého předsedu krajského výkonného výboru České strany sociálně demokratické ve Středočeském kraji pana kolegu Dolejše, aby nerušil vystupování řečníků. Bubu vám velmi povděčen.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Já předpokládám, že poslanci, není nás tady mnoho, umožní vystupování hladké vystupujícím a interpelujícím. Prosím o klid. Máte slovo. Prosím.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Pane premiére, mezi léty 2005 až 2008 byl objem schválených výdajových rámců vyšší oproti období od roku 2009 do konce loňského roku. Rád bych se ještě zeptal, jaká je role výdajových rámců v zadlužování krajů. Děkuji. ***