(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobré odpoledne, dámy a pánové, kolegové. Dovolte mi, abych podle jednacího řádu zahájil
150.
Ústní interpelace
určené předsedovi vlády České republiky a pak také ostatním členům vlády.
Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Nečase, tedy na předsedu vlády v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců byste měli mít všichni v lavicích.
První by měl dostat slovo poslanec Ladislav Šincl, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Nečase. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane premiére, za vaší vlády veřejný dluh České republiky nastoupal až na neuvěřitelných 1,7 bilionu českých korun, což je v současné chvíli téměř 44 % namísto 28 hrubého domácího produktu v roce 2006, kdy byla u vlády sociální demokracie. Tehdy byl veřejný dluh dvakrát menší. Výsledky hrubého domácího produktu jsou ještě hrozivější. Naše země chudne a spolu s ní se snižuje životní úroveň obyvatel České republiky. Jsme už řadu měsíců v recesi, ačkoliv všichni naši sousedé vykazují několikaprocentní hospodářský růst. Například výsledky za první kvartál 2012 jsou tyto: Česká republika minus 0,8, Slovensko plus 3 %, Polsko dokonce plus 3,6 %, Německo plus 1,7 % a Rakousko plus 2 %.
Ptám se, jak je to možné. Jak je možné, že všichni sousedé kolem nás rostou a mají kladný přírůstek hrubého domácího produktu a Česká republika ekonomicky klesá?
Vaše vláda na to reagovala návrhem na další zvýšení DPH, které dále zdraží veškeré potraviny, léky atd. Důsledkem toho je to, že rodiny s malým dětmi atd. začínají kupovat to nejlacinější. Kupují málo kvalitní potraviny, jen aby přežily. Vláda se prostě rozhodla jít nadále cestou dalšího snižování životní úrovně občanů a takto rychle naplnit poloprázdnou kasu z peněženek těch nejpotřebnějších, kteří se nemohou bránit. Nic jiného neumí. Ptám se proč.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádal bych premiéra Petra Nečase, aby se ujal slova a využil časový prostor, který má dle jednacího řádu, maximálně tedy pět minut. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, informace, které tady zazněly, je nezbytné zařadit do pravého kontextu. Musím říci, že údaje o růstu hrubého domácího produktu jsou samozřejmě důležité, nikdo to nechce bagatelizovat. Každý by raději žil v rostoucí ekonomice, proto i vláda pod mým vedením se v následujícím období chce velmi silně zaměřit na prorůstovou agendu. Na druhé straně ale také platí, že vedle čísla, které udává tempo ekonomického růstu, je nezbytné se podívat i na některá další čísla. Například u těch zemí, s kterými nás srovnával pan poslanec, jak u těchto zemí vypadá číslo deficitu veřejných financí, jak vypadá číslo celkového veřejného dluhu, jak vypadá například číslo nezaměstnanosti, jak vypadá číslo míry chudoby. A já položím jednu velmi jednoduchou otázku. Když se podíváme například na sousední Slovensko, které má v podstatě podle statistik Evropské unie dvakrát tak vysokou nezaměstnanost než my, má vyšší míru chudoby - ano, má vyšší ekonomický růst, ale má také vyšší deficit veřejných financí a má také vyšší dluh.
Pokud si dokonce poskládáme dohromady číselný údaj, kdy od ekonomického růstu odečteme deficit veřejných financí v daném roce, to znamená procento růstu hrubého domácího produktu minus deficit veřejných financí daný v procentech hrubého domácího produktu, tak Česká republika patří mezi třetinu nejlepších zemí v rámci Evropské unie. Jinými slovy, nestimulujeme růst prohlubujícím se deficitem, protože ten lepší růst u některých našich sousedů je mimo jiné způsoben tím, že mají vyšší deficit veřejných financí než my.
Určitě bychom nechtěli mít maďarskou, slovenskou nebo polskou nezaměstnanost. Máme nezaměstnanost výrazně nižší, jsme zemí, která má šestou nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Chci připomenout, že do roku 2006 za vlád sociální demokracie jsme měli až 17. nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie, že to jsou strukturální reformy na trhu práce provedené v letech 2007 až 2011, které mají velice příznivý vliv na nízkou míru nezaměstnanosti, která je vysoce podprůměrná.
Chci také připomenout, že podle statistik Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj - OECD - je u nás míra zdanění rodin s dětmi vůbec nejvýhodnější, nejnižší v rámci nejen celé Evropské unie, ale dokonce i v rámci OECD. Chci připomenout, že reálná výše důchodů v porovnání s rokem 1989 i dnes a i příští rok, kdy bude snížená valorizace, to objektivně říkám, bude pořád vyšší, než byla kdykoliv za vlád České strany sociálně demokratické.
Chci připomenout, že i nadále, po zvýšení spoluúčasti ve zdravotnictví, patří Česká republika a bude patřit mezi čtyři země s nejnižší mírou spoluúčasti ve zdravotnictví v rámci Evropské unie.
Chci připomenout vedle údaje o nezaměstnanosti celkové, že máme devátou nejnižší nezaměstnanost mladých lidí do 25 let, což je dnes vůbec nejbolestivější sociální problém a sociální fenomén celé Evropské unie. Že jsou země, které mají v této kategorii nezaměstnanost na úrovni 50 % a není to nic výjimečného.
Chci připomenout, že náš důchodový systém, tak jak byl nastaven, na základě první etapy důchodové reformy po roce 2007 velmi dobře plní ochrannou roli před chudobou a že míra chudoby českých důchodců je čtvrtá nejnižší v rámci celé Evropské unie.
Takže toto jsou fakta, která je potřeba předložit. Vůbec tím nepopírám, že je tady celá řada rodin i sociálních skupin, které se ocitají ve složité sociální situaci, ale právě proto chceme mít adresný sociální systém, který má právě těmto rodinám a těmto konkrétním lidem pomoci, protože ten, kdo se snaží, snaží se integrovat na trh práce, kdo se snaží starat se o svou rodinu, si naši solidaritu i v podobě sociálních dávek zaslouží. Ale musí to být adresné a tou protihodnotou musí být snaha nalézt zaměstnání, integrovat se na trh práce. Jsem přesvědčen, že takto náš sociální systém pozitivně funguje dobře.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Šincl bude ještě mít nějakou další doplňující otázku. Prosím.
Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane premiére, asi každý z nás žije úplně někde jinde. Říkejte si, co chcete, ale odpověď je úplně jasná: Je to důsledek chyb vaší vlády. Škrty a špatně nastavený daňový systém k tomu výrazným způsobem přispěly. Dluhy - dluhy jsou zcela jasné.
Měl bych na vás doplňující otázku: Jak je to možné, že tyto dluhy dvakrát vzrostly? Jenom za tu dobu, co vy jste tady mluvil těch pět minut, tak veřejný dluh vzrostl o 1,5 milionu korun. Vaše vláda přes veškeré řeči a sliby nic neudělala, například nepředložila žádná prorůstová opatření! Řekl jste tady, že to bude, až zase, až v budoucnu. Místo toho tupě škrtá a bere to z peněženek těm nejchudším a nejpotřebnějším! Prosím o odpověď. ***