(11.40 hodin)
(pokračuje Braný)
Pan ministr Kalousek, vím, že teď nakonec zatnul zuby a udělal opatření, aby dorovnal ztrátovost dopravní obslužnosti, a Jihočeský kraj, teď budu jenom o kraji hovořit, jiní by mohli hovořit za své kraje, tak se dostalo těch 170 milionů na dofinancování ztráty České dráze. Ale bylo to s velkým tlakem a křikem. Nikdo neví, jak to dopadne v roce příštím. A máte 170 milionů, které zase budou chybět, a zase asi nemůžeme říci, že to bude na úkor kvality života lidí, ale že to bude samozřejmě se muset hledat v prostředcích krajů a budou ty peníze velmi složitě k nalezení, protože kraje, a tam se asi shodnou všichni hejtmani, musí žít z podstaty. A například sociální zařízení Jihočeského kraje, 17 zařízení, žijí šest let z provozních prostředků na energie a další věci ve stejné výši, ať je inflace jakákoli. Už je to na dřeň všechno. Tam, kde se dělaly odpisy ve spolcích, tak se tyto odpisy nechávají zase dávat zpátky do toho, aby se reinvestovaly, a nejsou nikde rezervy. Dokonce už to jde tak daleko, že když některé zařízení má nějakou rezervu v odpisech, tak se mu sebere a převede se jinam. To není záruka rozhodování vedení těch krajů, ale je to proto, aby se udržela vůbec situace, která je už, jak se říká, na dřeň u těchto zařízení sociálních, která zase budou zhoršovat kvalitu života lidí v krajích. A prostředky v této oblasti jsou též nejasné.
No a penzijní spoření je věc, která samozřejmě není u nás žádným naším vynálezem, naštěstí, byť jsme to modifikovali, ale první průkopníci byli v Chile, například, a Pinochet, který to táhl a drželi to třicet let, a dokonce někteří, když jsem s nimi hovořil, byli i opojeni. Ale v čem bylo kouzlo jejich úspěchu ze začátku? V tom, že mají měď a měď to vyvažovala a držela.
My děláme restrikce, říkáme na tři roky, a v domnění, že nám bude stačit těch 20, 30 miliard, ale všude v Evropě, kde to zkoušeli, ať je to Maďarsko a další země, Polsko, tak potřebovali dvě procenta, aby to vyvážili v HDP. To je šedesát miliard. Nastane-li toto - nepřivolávám to - tak kde budeme brát? Navíc, když dnes ty kraje a obce nemají jasno ve svém financování.
Já věřím, že další velká položka je školství, jeho financování, a tam zase obce čekají, že budou posíleny jejich rozpočty naším opatřením v rozpočtovém určení daní, tak jsme zrušili, tuším, 1 438 korun na žáka, což dělá pěkné miliardy v tom systému. Jestli se nedořeší financování školství, a nevidím tady nikde světélko v tunelu, tak je to další propad.
Takže když to sečteme, a nechci nikoho strašit, tak ty samosprávy nebudou moci pomáhat zvyšovat kvalitu života, a zejména těm nejpotřebnějším - mladým lidem s dětmi a seniorům. Ale tady vytváříme něco, kde víme, že s vysokou pravděpodobností efekt je velice nenávratný.
No, řeknete si, no tak co! Samozřejmě, kdyby to bylo spojeno s určitými prorůstovými opatřeními, ano. Ono se o nich dobře hovoří, ale velmi málo, téměř nic, se nečinní a už vůbec ne na úrovni vlády a této Sněmovny.
Já jenom připomenu, teď jsem si vzpomněl různé modely finské a Nokie a investice, ale vím, že tady poslední rok se hovoří velmi složitě o církevních otázkách a s tím spojeným majetkem. Tak abych jako překvapil spíš koaliční poslance, tak zase musím ocenit.
Podívejte se, například růstová opatření v Dánsku. Po napoleonských válkách byly v krachu, finance v rozvratu - my tam ještě nejsme, ale když se budeme trochu snažit, tak se jistě podaří něco - a stáli před otázkou co dál. A naštěstí tehdejší král dal dánskému arcibiskupovi Grundtvigovi volnou ruku. A víte, co udělal? Rozvinul široce školství v oblasti potravinářství a zemědělství, protože předvídal, že budou vznikat velkoměsta v Evropě, která budou chtít zabezpečit se potravinami a jejich dostupností. A stal se ekonomický zázrak v Dánsku. Já bych chtěl slyšet pana premiéra a ministry, jestli mají také takovou vizi, jestli též vidí něco, jako jsem to uvedl z hlediska pohledu 19. století této země, jestli u nás je snaha takto se k věcem stavět.
Vznikl NERV, bylo to velmi dobré, některé věci se začaly dělat, ale jak tady slyším, NERV už je víceméně jen taková spíš mediální clona, že třeba udělá se na Žofíně nebo někde nějaký ten sraz, tam se o tom podiskutuje moudře, ale pak si sedneme tady a bližší košile než kabát, a jede se.
Na úrovni hejtmanů byla průkopníkem jižní Morava zásluhou pana Haška, tam vznikl MOZEK, no a potom jsme o tom přemýšleli my Jihočeši, ale pan Jandák s jeho vlastním humorem řekl "Bůhví, jaký byste vybrali orgán, nechte toho!".
Já jenom chci říci, že tu máme tzv. snažení, ze kterého nevychází nic, co by se v politice vzalo jako za bernou minci a realizovalo se. Pak se začne zkoumat kdo, z jakých důvodů to předkládá.
Takže suma sumarum, tím to jste nás, vládo, samozřejmě nepotěšili, teď hovořím o KSČM, co jste předložili, a nemůžeme v žádném případě potěšit ani my vás, abychom to podporovali. Jediné, co si mohu přát, ale je to přání nesplnitelné, aby krach, který tomuto systému předvídám, se nenaplnil. Ale někdy se dějí i zázraky.
Děkuji za pozornost. (Potlesk členů klubu KSČM.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane kolego. Prosím pana poslance Marka Šnajdra. Ještě je tu s přednostním právem pan kolega Sobotka. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já myslím, že nás ve skutečnosti teď čeká velmi zásadní rozhodnutí, protože tyto zákony, které tu za malou chvíli budeme hlasovat, na půdě Poslanecké sněmovny, tak jsou zákony, které jsou nezbytně nutné k tomu, aby se v příštím roce zahájila tzv. důchodová reforma spočívající ve vzniku druhého pilíře důchodového systému.
Myslím, že je docela symbolické, že na tom předchozím bodu tady byl celý balkon, že dokonce se dělal přímý přenos, a v okamžiku, kdy se jedná o něčem, co ovlivní životy občanů České republiky na generace, co zásadním způsobem ovlivní veřejné rozpočty České republiky na desítky let dopředu, tak už tady žádné kamery nejsou, už tady nejsou žádní fotografové. Předpokládám, že z této debaty o klíčových zákonech není ani přímý přenos, stejně jako nebyl přímý přenos z debaty, která se odehrávala na téma snížení tempa valorizace penzí.
My jsme tady slyšeli tak pěkné projevy ze strany ministra práce a sociálních věcí Drábka o tom, že se minulých letech příliš a přehnaně zvyšovaly penze.
Tohle rozhodnutí je skutečně klíčové, zejména v kontextu doby, ze které ho děláme. A já opravdu nerozumím této vládě, a sociální demokracie také nerozumí této vládě, proč zavádí druhý pilíř v této podobě právě teď. Já si myslím, že si pro to vláda absolutně nemohla vybrat horší chvíli, horší chvíli jak z politického, tak z ekonomického hlediska. Jestliže děláte takovouto zásadní reformu na generace - na generace -, jestliže převádíte a chystáte se převést desítky miliard korun do správy privátních fondů ze státního důchodového účtu do správy privátních fondů, tak přece pro takové opatření by tady měla existovat politická podpora, měla by existovat i společenská podpora a měl by existovat alespoň minimální, minimální sociální konsensus.***