(11.20 hodin)
(pokračuje Polčák)
Jsem přesvědčen, že je ve prospěch obětí trestných činů, pokud je umožněno těmto pachatelům, aby náprava, která byla zjištěna například i ředitelem věznice, aby škodu, kterou způsobili těmto obětem, mohli na svobodě odčinit. A samozřejmě v případě, pokud by pochybili, je jejich návrat do vězení řešen normálními předpisy. Myslím si, že tato norma je právě ve prospěch obětí a poškozených z trestné činnosti.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Kubata je další přihlášený do rozpravy. Prosím, můžete.
Poslanec Jan Kubata: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já opravdu nerad zdržuji tuto diskusi, ale musím v krátkosti zareagovat na pana kolegu Tejce prostřednictvím pana předsedajícího. Prosím, chtěl bych, aby to bylo vnímáno opravdu bez jakéhokoliv politického podbarvení.
Problém českého vězeňství není jenom problém této vlády, ale bude to problém každé vlády. A já opravdu musím odmítnout, že touto novelou trestního zákoníku řešíme nějaké rozpočtové problémy. Opravdu musím odmítnout ten velmi úzký, úzkoprofilový pohled na danou věc. Jsem opravdu přesvědčen a souhlasím i s mým předřečníkem panem kolegou Polčákem, že je potřeba velmi dobře zvážit, kdo posuzuje daného vězně k tomu, aby se došlo k nějaké změně. (V sále je nepříjemný hluk.)
Dnes je ta praxe taková, že 24 hodin denně s tímto vězněm pracují dozorci, pracují vězeňští psychologové, pracují zástupci ředitele věznice a samotný ředitel. Každý den se vedou přesné zápisky o chování a přístupu daného vězně k výkonu trestu. Soudce přijde po určitém čase, přijede se svým senátem do věznice a na základě těchto posudků, stanovisek právníků odsouzeného, pak vydá nějaké rozhodnutí.
A já se musím zeptat - opravdu je úplně jedno, že jsem členem ODS a vy, pane kolego, členem ČSSD - kdo má lepší přehled o tom, jak ten vězeň je připraven na změnu této skupiny či tohoto trestu?
A ještě musím říct druhou věc. Samozřejmě ředitel se svým týmem nese plnou odpovědnost za případné vězňovo selhání. To je jakoby další věc.
Takže opravdu prosím, neposuzujme tuto novelu trestního zákona, že se pouze někdo snaží řešit nějaké rozpočtové problémy. Podívejme se na fakta tohoto zákona a prosím, podpořme vládní návrh a přehlasujme zamítnutí Senátu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď se hlásí o slovo pan poslanec Staněk. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, mám pocit, že tady došlo opravdu k hlubokému nepochopení toho návrhu. To je přesně to, co tady teď říkal kolega Kubata. To přece není rozpočtové opatření, to je přece něco úplně jiného. To, co říkal zcela jednoznačně kolega Polčák - musíme jít přece trošku jiným směrem v případě ukládání trestů a jejich výkonu.
Měl jsem pocit, zejména když hovořil kolega Chvojka prostřednictvím pana předsedajícího, že jsme v prvním čtení, protože ten návrh asi ne úplně dobře přečetl, nebo minimálně měl asi tři čtyři prostory se k němu vyjádřit v tom duchu, který tady dneska prezentoval. Čekal jsem, že to třeba na ústavněprávním výboru přednese. Asi se tak nestalo, nebo zřejmě nebyl přítomen. Takže bylo by možná dobré opravdu ten návrh vnímat tak, jak je předkladateli předkládán. To znamená, nepodsouvejme mu něco jiného, nepodsouvejme mu něco, co tam není. Je to skutečně míněno tak, jak to je i v textu popsáno.
Pokud jde o posilování postavení ředitelů věznic - samozřejmě kdo jiný by měl posuzovat lépe vězně než ředitel věznice, než jeho tým? Kdo jiný by se k tomu měl vyjádřit a kdo jiný by měl mít potom také prostor tento svůj návrh nebo tento svůj postoj k tomu vězni prezentovat?
Rozhodně si nemyslím ani to, co tady bylo prezentováno, že je to další úprava trestního zákona, že ty úpravy jsou časté a že to není úplně koncepční. Myslím, že je to naopak dobře, že legislativa reaguje pružně na stav, který se momentálně děje. Naopak bych měl ocenit to, že v tuto chvíli je Sněmovna připravena takový návrh přijmout a reagovat, pružně reagovat na to, co se v naší republice děje. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě pan poslanec Pospíšil. Prosím. (Hluk v sále neutichá.)
Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, nejprve jsem nechtěl vystupovat, ale když vidím tu debatu, dovolím si také říci několik vět a podpořit stanovisko a pozici navrhovatelů.
Mně opravdu nepřipadá korektní a férové spojovat tento návrh pouze s debatou o tom, jaké prostředky tento stát uvolní, či neuvolní pro vězeňství. Klíčovější, nebo stejně důležitý, a to podle mých informací bylo také důvodem toho, proč navrhovatelé předkládají tento návrh, je počet, množství vězňů v českých věznicích, množství nepodmíněných trestů odnětí svobody vůči podmíněným trestům odnětí svobody ve srovnání s jinými státy Evropské unie. A zde opravdu Česká republika stejně jako jiné postkomunistické země - je to bohužel fenomén celé střední a východní Evropy - má mnohem větší počet vězňů na počet obyvatel než jiné standardní státy západní Evropy. A toto, dámy a pánové, vzhledem k rozhodovací praxi soudů není možné upravit jinak a přiblížit se tak západní Evropě než změnit zákon.
My jsme i s panem poslancem absolvovali celou řadu odborných - zdůrazňuji - debat se specialisty na trestní politiku, na penologii, na otázky výkonu trestu, na otázky postavení obětí trestných činů. O tomto návrhu byla vedena debata s organizacemi, které hájí práva obětí trestných činů. A většina z nich se shodla na tom, že je třeba něco učinit s tím, aby se lidé, kteří spáchají méně závažný trestný čin - to zdůrazňuji, většinou pachatelé tzv. přečinů - dostávali z vězení pokud možno dříve, zvláště pokud poprvé spáchají takový trestný čin, a aby tak byla posílena resocializační složka trestu. To znamená, aby jim byla dána šance se opět zapojit do společnosti, a jak už říkal pan poslanec Polčák, začít platit peníze obětem trestného činu. Ono se totiž, dámy a pánové, jasně ukazuje, opět jsou to odborné výzkumy a studie, že pokud se pachatel poprvé dostane do vězení, zvláště když jde o pachatele méně závažných -
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pardon. Já bych jenom poprosil - ta debata je komplikovaná, požádal bych tady o trochu klidu, aby pan poslanec měl prostor. Děkuji. Prosím.
Poslanec Jiří Pospíšil: Zvláště je-li pachatelem méně závažné trestné činnosti a dostane se poprvé do vězení, může to být shodou okolností třeba i pachatel nedbalostního trestného činu, někoho usmrtí například při dopravní nehodě, takový člověk se dostane do výkonu trestu, tak zkrátka a dobře, pokud je déle než dva roky ve výkonu trestu, tak sociologické studie ukazují, že dochází k rozpadu jeho rodiny. Automaticky přichází o sociální vazby, přichází o přátele. Logicky přichází o zaměstnání. A takový člověk poté, co je propuštěn z výkonu trestu po několika letech, byť v zásadě nemá zlý úmysl pokračovat v páchání trestného činu, tak díky tomu, že se takto dostane do těžké sociální situace, je velmi často nucen v uvozovkách k nějaké další protiprávní trestné činnosti. A nezřídka se takoví lidé stávají tzv. recidivisty. To znamená, pokračují v opakování trestné činnosti.
V České republice je problém nejen vysoký počet vězňů, ale ještě zde uvádím jednu statistiku, kterou byste měli vědět před samotným rozhodováním, a to je obrovská míra recidivy pachatelů trestné činnosti. Kolem 80 % osob, které se jednou vyskytnou ve vězení, se ve vězení vyskytuje opakované. A to je velký problém. A jinými způsoby, než posílit resocializaci, než že lépe je propouštět ty, kteří se takzvaně napraví, a dát jim novou šanci, jinými způsoby tu recidivu bohužel snížit neumíme.
Dámy a pánové, moc vás prosím, koukejte na návrh pana poslance Staňka nejen pouze jako na nějaké technické řešení aktuální ekonomické situace v oblasti vězeňství, ale vnímejme to jako systémový příspěvek do debaty, jak přiblížit české vězeňství počtu vězňů a v recidivě vězňů, řekněme, západním standardům. A podíváte-li se do západních právních úprav, jak tam funguje podmíněné propouštění, pak se ta úprava, kterou navrhuje poslanec Staněk a kolegové, velmi blíží tomu, co mají některé jiné standardní státy západní Evropy typu Německo atd.
Takže prosím o komplexnější pohled, stejně jako říkali moji předřečníci. Připojuji se k tomu a žádám vás o podporu tohoto návrhu. Děkuji. ***