(18.20 hodin)
(pokračuje John)
Z toho se zřejmě vyvinul tzv. balík úsporných opatření, který odsouhlasil kabinet Petra Nečase. Přestože úspory vzniklé omezením byrokracie měly být už letos, plán ten balík plánuje ušetřit až v roce 2014 ve státní správě téměř 12 miliard korun a v roce 2015 už celých 25 miliard korun. Tato čísla zní na pohled úžasně, když pominu zpoždění, ale jen do momentu, než se objeví první logické otázky. Jako první nás musí nutně zarazit skutečnost, že tento balíček je vlastně naplánován až pro další vládu přesně v duchu hesla "po nás potopa". I kdyby totiž tato vláda vydržela do původně plánovaných řádných voleb, což se právě dnes jeví poněkud nereálně, tak tento balíček, nebo možná přesněji řečeno tato politická závěť, vlastně určuje budoucí vládě bez Nečasů a Kalousků, jak má šetřit za to, co oni dnes prohospodařili, potažmo co bylo rozkradeno.
Úspory v byrokracii dostala na starost při posledním koaličním jednáním s Věcmi veřejnými na jaře Karolína Peake. Ta má na starosti dohled nad přípravou, ta zodpovídá za případné zpoždění a za možné fiasko celé akce. Sešly se jí prý zatím návrhy úspor na 600 milionů korun. Což je tedy opravdu razance šetření, když se po pěti měsících dostaneme k 5 % ze slibované částky!
Ve výdajích by vláda měla uspořit především na byrokracii a duplicitách. Má dojít ke zjednodušení agend a značnému ulehčení administrativy. Šetření se nemá dotýkat jenom samotných ministerstev, ale má zahrnovat veškeré podřízené organizační složky státu včetně příspěvkových organizací, státních fondů a státních podniků. Mají zaniknout některé agendy, a dokonce celé organizace. Český stát má před svými občany stanout v nové podobě jako štíhlý a výkonný atlet místo dnešního byrokracií znehybnělého tlouštíka. S ozdravnou a zeštíhlovací kúrou pro státní správu to ale Karolíně Peake zdaleka nejde tak dobře jako s politickými intrikami. Tlouštík se zdravé přeměně z důvodu svých vrozených vlastností přirozeně brání a hlásí zatím, že zhubnout může leda tak o 5 % z požadované ceny nebo změny, což vzhledem k jeho celkové váze je spíše výsměch. Otázkou je, jestli si Karolína Peake pečlivě nepřipravuje půdu pro ústup. Od příštího roku by se měly zvýšit sazby DPH, pokud tady nezvítězí zdravý rozum, a v marném očekávání, že se tak vytáhne více peněz z kapes běžných občanů, a tak budeme mít prostředky na chod přebujelé státní správy.
Je to naprostý nesmysl. I někteří ministři moc dobře tuší, jen to ale nemohou říkat nahlas, že občané prostě budou ještě méně utrácet a ekonomika jako celek dostane další tvrdou ránu, ale bumbrlíček zůstane a bude papat, papat, papat. Úřady a ministerstva i nadále rozhodně nebudou hledat systémové řešení pro snížení svých nákladů, protože kdo by se snažil, je-li prozatím veškerý tlak ze strany vlády postaven pouze na líbivých proklamacích a trpělivém čekání na to, až se někteří úředníci sami poctivě přiznají k tomu, že jsou vlastně zbyteční. Na to si koupím první řadu.
Vláda zřejmě má dost času. Zjevně nastupuje politika KDD, tedy každý další den dobrý, a bude se tedy čekat na to, co nikdy nepřijde a přijít ani nemůže. Zajímalo by mě, co po tom ale řekne LIDEM lidem. Snad jen odprosit a doufat, že to vezmou s klidem. Ani nám ale už nezbývá, než doufat, sbírat síly a volat po tom, abychom této vládě její čekání na zázrak co nejvíce zkrátili. Stane se tak v jejím zájmu, ale i v zájmu všech poctivých a pracovitých lidí, kteří na tuto do nebe volající neschopnost dnes a denně doplácejí, a to doslova svými vlastními penězi.
Vážený pane předsedající, navrhuji zařazení tohoto nového bodu jako prvního po pevně zařazených. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, mám to. Požádal bych nyní paní poslankyni Martu Semelovou, která má návrh také, ale nemám tu název. Prosím.
Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji zařadit na program jednání této schůze bod Informace ministra školství Petra Fialy o řešení napjaté finanční situace na školách a o přístupu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na rok 2013.
Jak jste jistě zaznamenali, situace v českém školství ohledně financování je velmi tristní. V souvislosti se začátkem školního roku se stále hlasitěji ozývají ředitelé škol, učitelé, rodiče, kteří musí stále hlouběji sahat do kapes, aby zaplatili to, co dřív dostávaly jejich děti ve školách zdarma. Ozývají se také nakladatelé, kteří zastavují výrobu učebnic, protože na ni není, kteří dokonce oslovili ministra financí, aby uvolnil Ministerstvu školství ještě před začátkem tohoto školního roku 200 milionů korun z jeho vázaných prostředků na tento účel, protestní turné kvůli naprosto nedostatečnému financování školství zahájily i školské odbory.
A já se ptám, do kdy chcete čekat. Situace je opravdu vážná a vláda ji řeší novelami a vyhláškami za jediným účelem, a to jsou úspory. Jsme toho svědky například u omezení bezplatného posledního ročníku v mateřských školách na 12 měsíců, takže rodiče dětí s odkladem mají smůlu a musí platit školkovné, nebo u zřizování tzv. dětských skupin pro až 24 dětí, které mají suplovat mateřské školy, jen aby se ušetřilo. Podotýkám, že na rozdíl od mateřských škol, kde se dítě pod odborným vedením kvalifikovaných učitelek vzdělává a rozvíjí, v tzv. dětských skupinách půjde víceméně o hlídání např. chůvou či jinou osobou, která má živnostenský list. Nové školky a jesle vláda stavět nechce, protože by to bylo moc drahé. Přitom ve školním roce 2010-11 bylo odmítnuto 39 500 žádostí o přijetí do předškolního zařízení. Rok od roku se školám krátí peníze na ostatní neinvestiční výdaje, tzn. na učebnice, na pomůcky, na plavecké, lyžařské a další kursy, na vzdělávání učitelů. A to ještě z toho školy platí nemocenskou.
Za poslední čtyři roky se snížil tento rozpočet z 1 616 milionů korun na letošních 637 milionů korun. Školy jsou nuceny hledat sponzory, přilepšují si různými pronájmy, stravování zabezpečují externími firmami. Zrušilo se i pastelkovné ve výši 800 korun pro školu na jednoho žáka, z něhož se platily písanky, kreslicí potřeby a další pomůcky, takže budou muset vyčlenit na tyto účely peníze buď samy školy z toho mála, co mají, nebo to zaplatí rodiče. A ceny pomůcek rostou. Podle statistik se výdaje na prvňáka vyšplhají na 6 tisíc korun na začátku školního roku. Alarmující situace je, jak už jsem řekla, kolem učebnic. Není výjimkou, že školy používají učebnice až 14 let staré, pracovní sešity a další pomůcky musí stále víc a víc hradit rodiče. Každodenně tak dochází k porušování Ústavy, která zaručuje bezplatné základní vzdělávání. A to nemluvím o platbách ve školních družinách a klubech a o nákladech rodin na mimoškolní činnost.
Kvůli nedostatku peněz se spojují třídy. Stále víc ředitelů škol žádá o výjimku, aby mohli naplnit třídy na 34 žáků. Umíte si představit, jak se tam asi učí, zvlášť pokud jsou zde integrovaní žáci ze škol speciálních a praktických? Mimochodem tady připomínám, že existence těchto škol je ohrožena opět kvůli úsporám. Ve třídách jsou i žáci s různými specifickými poruchami učení, s poruchami chování apod. O individuálním přístupu nemůže být ani řeč. Kvalita vzdělání půjde opět dolů, a to nebudu připomínat výsledky mezinárodních výzkumů a srovnání.
Namísto posílení dopravy či pomoci se zřizováním školních autobusů, protože to by opět něco stálo, mají být zkracovány přestávky z 10 na 5 minut a zvýšen možný počet hodin na prvním stupni z pěti na šest, aby děti spoj stihly. Nesouhlas s tímto krokem Ministerstva školství vyjadřují odborníci, psychologové, zdravotníci. Žák ani učitel si prakticky nestačí ani odskočit, nebude mít dostatek času na přípravu na další hodinu či na nutný odpočinek. ***