(17.50 hodin)
(pokračuje Štětina)
Už jen při pohledu na daň z příjmů právnických osob zjistíme takové rozdíly, že se nestačíme divit. Statistiky hlásí, že zájem českých podnikatelů o přesun sídla firmy do daňového ráje v letošním prvním pololetí dále raketově roste. Počet vlastníků českých podniků, kteří se hlásí do destinací považovaných za daňové ráje, se od začátku roku do konce června zvýšil o 2,5 % na 12 046 společností. Do těchto zemí tak přesídlilo 294 firem, za celý loňský rok to bylo přitom pouhých 328 tuzemských společností. Co to znamená? Mám-li být přesný, znamená to, že 4 519 původně českých společností dnes platí své daně v Nizozemí, z dalších 1 784 původně českých společností mají prospěch na Kypru, dalších 1 179 bylo nadšeně přivítáno v Lucemburském velkovévodství a 466 společností pomáhá plnit státní pokladu obyvatelů Seychel. A dokonce nacházíme nové destinace v daleké Oceánii, např. na ostrově Vanuatu, kam odklánějí své daně firmy, které dostávají než dobře placené, i s přiměřenou mírou zisku, jak mně řekl kdysi jeden z pánů ministrů financí, státní zakázky na tzv. služby.
To jsou samozřejmě některé ze zemí, kam odtékají platby daní, aby se tak vyhnuly naší státní pokladně. To je určitě dobrý podnět k zamýšlení, zvláště zvážíme-li to, že firmy opouštějí naši republiku nejen kvůli rostoucím daním, ale také kvůli lepší legislativě a menší administrativní zátěži ve výše zmíněných zemích. Ten hlavní důvod je nám všem samozřejmě jasný.
Do daňových rájů však neutíkají pouze české společnosti, ale i někteří movití a nadmíru obratní Češi. Odborníci odhadují, že jim celkem na zahraničních účtech leží nejméně 50 miliard korun, které nikdy nebyly a také nikdy nebudou zdaněny. Z dnešních množících se informací bych ani trochu nevylučoval, že o tom velmi dobře vědí i někteří zcela konkrétní páni ministři.
Postupy, jak tomu zamezit, jsou staré, dobře známé, dávno osvědčené a kupodivu často také nikterak nákladné. Tak například na jedné straně lze s pomocí obratné diplomatické práce a neutuchající snahy uzavírat s daňovými ráji bilaterální smlouvy o rozkrývání finančních informací a na straně druhé zdokonalovat domácí legislativu a administrativu tak, abychom se my stali cílem zahraničních firem, nikoliv zahraniční útočištěm našich firem.
Dnešní situace je, zcela objektivně posouzeno, taková, že jakákoliv česká společnost registrovaná v Nizozemí má v České republice lepší právní ochranu než zcela srovnatelně tuzemská společnost registrovaná u nás. Jsem přesvědčen, že tyto nastíněné a k tomu samozřejmě další odborně zodpovědné a dlouhodobé snahy nejenom že v podstatě nijak nezatíží naši deficitní státní kasu, ale naopak ji mohou naplnit mnoha miliardami korun ročně. Avšak proč se věnovat dlouhodobé a promyšlené strategii, když ta přinese své první plody až po nějaké době, kdy se, a možná už docela brzy, opět vymění politická garnitura a to, co by zaseli současní vládní činitelé, by sklidili až ti, kteří přijdou po nich.
Při sledování počínání současné vlády se skutečně obávám, že se tito ministři řídí spíše svým úzce definovaným krátkodobým a krátkozrakým zájmem než zájmem svých voličů, občanů této země. Namísto toho, aby dbali na jejich prosperitu a budoucnost, a tedy stavěli a zdokonalovali základy českého státu, o které bychom se v příštích letech mohli opírat, tak prostě preferují zvýšit DPH až nad únosnou míru, což je navíc nejenže krátkozraké, ale hlavně naprosto nefunkční řešení. Takové taktice nelze upřít prostotu, ale krásu zcela jistě postrádá. Pozitivní efekt ze zvýšení DPH se totiž samozřejmě pro státní kasu vůbec nedostaví. Drtivá většina našich spoluobčanů už mnohokrát prokázala, že na podobnou ekonomickou zvůli dokáže docela dobře reagovat a ekonomická recese se takovým opatřením pouze prohloubí. A všichni ti, kteří výsledkem těchto opatření ještě více zchudnou, pustí do oběhu méně peněz, a tím ekonomiku ještě zpomalí. Nic takového se každý z nás nemůže dočíst na prvních stránkách učebnice ekonomie, bez ohledu na politické zaměření libovolného autora.
Firmy i movitější fyzické osoby ještě více urychlí svůj únik z nedostavěné a dlouhodobě zanedbávané stavby české legislativy a administrativy. Daňové ráje budou i nadále prosperovat a my, běžní a hříšní občané, příliš chudí a poctiví na to, abychom měli své osobní účetnictví na Seychelách, budeme i nadále pozorovat katastrofální následky nezodpovědnosti, krátkozrakosti a ignoranství předchozích vlád.
Nezbývá, než opakovaně vyzvat tuto vládu, aby zastavila toto nesmyslné a hlavně nikam nevedoucí dobrodružství a místo toho aby řádně využívala a zdokonalovala platnou legislativu tak, aby penězovod do daňových rájů přestal být tak atraktivní, jako je tomu dnes.
O návrhu zvyšovat DPH nelze při zdravém rozumu ani uvažovat, natož jej podpořit bez jasného a prokazatelného využití a naplnění všech stávajících legislativních možností. Neustálé zvyšování DPH je ekonomická neodbornost a politický hazard. Každý student národohospodářské fakulty ví, že v době recese se musí DPH snižovat, aby se zvýšila koupěschopnost občanů naší země. Také zvýšení úspor na 300 miliard za loňský rok nevede k prosperitě, ale naopak. Děkan národohospodářské fakulty doc. Ševčík dnes doporučil panu premiérovi i ministru financí, aby si tento názor ověřili u svých synů, kteří tuto fakultu studují. Velmi mě tato jeho slova nejen pobavila, ale zejména poučila.
Vážený pane místopředsedo, navrhuji zařazení tohoto nového bodu jako bod č. 2 po pevně zařazených bodech.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, předpokládám, že zařazení by bylo nějak po pevně zařazených bodech.
A teď poprosím pana poslance Otto Chaloupku k zařazení nového bodu, usnesení zavazující vládu, prosím.
Poslanec Otto Chaloupka: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, navrhuji zařazení nového bodu s názvem usnesení zavazující vládu k vytvoření a uzavření smlouvy do pořadu této schůze. Navrhují projednání nového bodu, ve kterém Poslanecká sněmovna usnesením zavazuje vládu k vytvoření a uzavření smlouvy mezi státem a jednotlivými poslanci a jinými fyzickými osobami, kteří deklarují, že nebude prolomen rok 1948, pokud vstoupí v platnost zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Toto umožní těmto osobám potvrdit svoje osobní přesvědčení o správnosti tohoto zákona s tím, že za neprolomení roku 1948 budou státu ručit veškerým svým osobním majetkem.
Navrhuji zařazení tohoto nového bodu jako první bod po pevně zařazených bodech. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. A nyní pan poslanec Vít Bárta. Pan poslanec Bárta tady zrovna není, takže jeho přihlášku odložím dozadu. A požádám pana poslance Chaloupku, který je přihlášen ještě jednou, a to s požadavkem na vyřazení tisku č. 580.
Poslanec Otto Chaloupka: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. V rámci schvalování pořadu schůze navrhuji vyřazení sněmovního tisku č. 580 z pořadu 45. schůze, tedy vládního návrhu zákona o vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Na základě událostí posledních dnů a týdnů se domnívám, že by tento bod měl být z pořadu schůze vyňat, a to i z toho důvodu, že horní komora smetla návrh ze stolu a doporučila k celkovému přepracování. ***