(15.10 hodin)
(pokračuje Tejc)
Ale to není to nejpodstatnější. To podstatné, co tady bylo zmíněno, je, že policejní prezident má nějakou verzi římská jedna a verzi římská dvě. A já myslím, že je potřeba, abychom si tady přesně odcitovali vystoupení jak mně jako poslance, který se ptal, tak policejního prezidenta především z jednání výboru 12. 7., tedy jednání výboru, kde nebyla přítomnost televizních kamer.
Já jsem tady byl obviněn, určitě pan Kalousek řekne, že jsem se k tomu sám přihlásil, ale kdo jiný by se k tomu měl přihlásit než ten, který kladl otázku, že se jedná o jakési spiknutí. Já myslím, že není třeba být paranoidní, není třeba za vším vidět spiknutí - tu za obviněním Vlasty Parkanové stojí kmotři, tu za otázkou stojí kdosi jiný, než kdo ji pokládá, a já myslím, že je potřeba se dívat na obsah.
Já jsem se tehdy zeptal nejen policejního prezidenta, ale i ministra vnitra, a dovolím si citovat skutečně část té otázky, která zazněla: Na pana policejního prezidenta mám také konkrétní otázky, a to za prvé: Jak pan policejní prezident tuto věc vnímá, tedy myslím zejména tu věc, která se odehrála tady ve středu, den předtím, kdy Miroslav Kalousek tady podle mého názoru velmi brutálně atakoval policii, a především zda on na základě kontrol, šetření a informací, které má, zaznamenal kdykoliv v posledních týdnech jakékoliv snahy o ovlivňování ze strany politiků v různých kauzách, ale především v kauze CASA a především panem Miroslavem Kalouskem. To znamená, já bych rád od pana policejního prezidenta slyšel, zda je, či není pravdou to, co se dozvídáme z Reflexu a z jiných médií, že došlo k nátlaku a ke schůzkám na ÚOKFK, zda došlo, či nedošlo podle informací pana policejního prezidenta k tomu, že pan Mazánek volal, nebo mu bylo voláno Miroslavem Kalouskem, jaké z toho vyvodil závěry a také zda má povědomost o tom, zda pan ministr Kalousek volal komukoliv jinému z vysokých představitelů policie či Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality. To jsou mé otázky, které bych rád zodpověděl, bylo-li by možné takto jako předkladatel o to zdvořile požádat jak pana ministra, tak pana policejního prezidenta.
A účel té otázky byl jasný. Mně se nelíbí, že se neustále dozvídáme z médií, kdo komu volal, kdo koho navštívil, kdo koho ovlivňoval. Já jsem chtěl, aby pokud policejní prezident nebo ministr vnitra mají jakoukoliv povědomost o těchto atacích, nechť to sdělí výboru pro bezpečnost, nechť se ta věc otevře a může se řešit, protože neustálé úniky, tu účelové, tu neúčelové, rozhodně neprospívají policii a její důvěryhodnosti.
A tehdy pan policejní prezident mj. řekl: Vzhledem k tomu, že tady nechci nic zakrývat tak opravdu ještě 4. 7. 2012 jsem já osobně měl telefonát od pana ministra financí. Upřesním to. Byly to tři telefonáty během hodiny, kdy jsem opravdu s ním odmítl jednat na téma CASA. Jednak mi to nepřísluší, nejsem policejním orgánem, a jednak i znovu jsem si to vyslechl, tyto výčitky na adresu Policie České republiky a nevhodné výrazy, které vyústily opravdu v ukončení tohoto prvního hovoru, který byl v 16.18 hodin 4. 7., protože tím, že nám bylo naznačováno, že budeme všichni odstíháni ve velmi krátké době, jsem panu ministrovi opravdu sdělil, že tyto výroky opravdu nejsou velmi vhodné a že se opravdu tímto nenecháme zastrašit. Pan ministr potom ještě dvakrát volal. Na závěr se jaksi za výroky, že to tak myslel, se v podstatě mírnil a poprosil, abychom to nebrali osobně.
To je asi k tomu, co se událo v posledních hodinách kolem kauzy CASA. Jinak já to jenom uzavřu. Šetření kauzy CASA pokračuje, pokračuje nadále a opravdu tady zdůrazňuji, že policie tady není od toho, aby sdělovala někomu vinu, či nevinu. Jedná se pouze o další fázi trestního řízení, o které by požádala, u kterého je nutný souhlas pro vydání osoby, která má být obviněna, aby mohla uplatnit veškerá svoje práva na obhajobu a další a další včetně znaleckých posudků.
Na to konto ještě proběhly dotazy. Upřesním, že prvotní odpovědi policejního prezidenta na jednání výboru dvanáctého předchází více než jedna stránka, než se pan policejní prezident dostal k odpovědi na otázku, kterou jsem teď právě četl.
A dovolím si ještě, aby bylo jasné, že policejní prezident necouval a neměnil svou výpověď následně v médiích, tak jak se to někteří snažili dezinterpretovat, ještě uvést některé odpovědi na některé otázky:
Policejní prezident musí být osoba odolná, takže jsem to vyhodnotil a hned jsem panu ministrovi financí říkal, že tento tón našeho hovoru by neměl být. Proto následovaly ještě další dva v rozpětí třiceti minut. Takže opravdu na svou osobu jsem to nebral, ale vzal jsem to jako velmi nevhodná slova, protože si myslím, abychom si tady v roce 2012 opravdu ve vyspělé demokratické společnosti, za kterou se tady považujeme, při nezávislosti policie říkali, jestli tady bude někdo odstíhán, nebo ne. To nejsou úplně ta nejlepší slova, která by měla být volena. Ale určitě jsem se tím nenechal nijak ovlivnit.
Pak tady pan policejní prezident ještě popisuje, to je myslím také podstatné, to, že neučinil úřední záznam, a odpovídá: Vzhledem k tomu, že já nemám statut policejního orgánu ani jsem se necítil těmito výroky, byť byly nevhodné, ovlivněn a nebo nemám žádný vliv na vyšetřování kauzy CASA, proto jsem o tom nenapsal žádný úřední záznam, protože nejsem účastníkem tohoto trestního řízení, a panu ministrovi jsem to nesdělil vzhledem k tomu, že považuji už rovinu ministra vnitra v tomto okamžiku za rovinu politickou a nechtěl jsem, aby to zůstalo mimo Policii České republiky. Tady jsem to zveřejnil až poprvé na přímý dotaz na tomto bezpečnostním výboru.
Já myslím, že to jsou také jasně prokázaná slova, jsou prokázána stenozáznamem a je evidentní, že to, co se tady snažili někteří dezinterpretovat, že policejní prezident měnil postupně svá slova o tom, že nejdříve šlo o zastrašování a poté už nešlo, se nezakládají na pravdě, a proto si myslím, že je potřeba, abychom mohli dále v tomto zkoumání těchto sporných výroků pokračovat, abychom tuto komisi skutečně zřídili. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. A nyní prosím pana poslance Bohuslava Sobotku.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, vždycky když tady na plénu Poslanecké sněmovny v tomto volebním období projednáváme téma zřízení vyšetřovacích komisí Poslanecké sněmovny, tak se jako opozice setkáváme s paušálním tvrzením poslanců vládní koalice o tom, že zřizovat vyšetřovací komise je vlastně zbytečné, že nikdy žádná vyšetřovací komise nic nevyšetřila, že to je pouze plýtvání časem a že to je pouze plýtváním finančními prostředky. Já si myslím, že by každá politická strana měla myslet také na to, že jednou bude v opozici a že možná argumenty, které používá dnes, budou příště použity proti ní. A já myslím, že není jenom budoucnost, ale je také minulost. A já si vzpomínám na to, že v minulých volebních obdobích, když byla ODS v opozici, tak ODS přicházela s návrhy na zřízení parlamentních vyšetřovacích komisí a vedli jsme tady o tom na plénu Poslanecké sněmovny debatu. A dokonce si vzpomínám na to, že i pan ministr financí Kalousek, o kterém tady dnes je a ještě určitě bude řeč, byl sám předsedou jedné takové vyšetřovací komise, kterou zřídila Poslanecká sněmovna. Týkala se tehdy kauzy zásahu v Investiční a Poštovní bance, který provedla Zemanova menšinová vláda. Tehdy se pan ministr, tehdejší poslanec, Miroslav Kalousek také velmi rozčiloval nad faktem, že došlo k tomuto zásahu, a patřil mezi poslance, kteří byli nespokojeni s tím, jakým způsobem se zachovala tehdejší vláda Miloše Zemana, a patřil mezi poslance, kteří prosadili zřízení této vyšetřovací komise. A já si myslím, že vyšetřovací komise je skutečně standardním nástrojem parlamentu v demokratické zemi a že bychom v žádném případě neměli jakýkoliv návrh na zřizovací vyšetřovací komise smetat ze stolu s tím, že to není potřeba, že je to vlastně zbytečné, protože dříve nebo později by vlastně někdo mohl říci, že je zbytečný parlament, jestliže se postupně připraví o všechny nástroje, kterými by měl kontrolovat činnost vlády a činnost většiny.
A chci také připomenout, že Poslanecká sněmovna není jenom vládní většina. Chci také připomenout, že Poslanecká sněmovna je i menšina, je i opozice a že i opozice plní v demokracii svoji roli. Není možné opozici trvale bránit v tom, aby v demokracii svoji roli plnila. A my ji mimo jiné dnes tady v tuto chvíli plníme tím, že navrhujeme zřídit tuto vyšetřovací komisi.
Já si myslím, že bychom tady teď nestáli, kdyby nedošlo k určitým jevům, ke kterým ale došlo v jiné posloupnosti. A já myslím, že je potřeba se také k tomu vrátit, co se tady vlastně stalo. Ten výsledek je hrozný. Výsledek je hrozný, a když si představíte, co si lidé čtou v novinách v těchto dnech, co si myslí, když se dívají na televizi, když hlavní informací v televizních zprávách jsou veřejné hádky mezi ministrem a policejním prezidentem, kdy se v přímém přenosu ministr vlády a policejní prezident vzájemně obviňují ze lži, kdy jeden proti druhému tady vytahuje důkazy a snaží se toho druhého porazit a udělat z něho lháře, lháře proradného - jaký je to obrázek vlády. Jaký je to obrázek státu, který se tady v tuto chvíli vytváří. ***