(16.50 hodin)
(pokračuje Krupka)
Uvedu to například na tom, že Lesy České republiky například v Beskydech, kde se obecně ví, že je černé uhlí, by prodávaly část svých pozemků a bylo to na katastru příslušné obce nebo města, který by potřeboval pro budování své infrastruktury dále hospodařit s těmito pozemky, je nezískají do vlastnictví, ale získají je těžební organizace. A paradoxně ony budou tím, kdo bude limitovat rozvoj obce. Přičemž si myslím, že obce většinou bývají tím, kdo by měl mít zcela jasně rozhodující vliv na budoucí formu, jakým způsobem se obec bude rozrůstat.
Takže o těchto dvou věcech bych velice rád diskutoval potom u velké novely a už jsem panu ministrovi avizoval, že bych zcela jistě přišel buď, nebude-li to tam obsahem, s pozměňovacími návrhy, anebo bych se připojil k dikci, která bude-li v těchto intencích připravena, tak bych ji podpořil. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Tancoš je další přihlášený do rozpravy, pak poslanec Břetislav Petr. Prosím nyní pana poslance Tancoše.
Poslanec Josef Tancoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k vládnímu návrhu novely horního zákona, sněmovního tisku 731, v několika bodech.
Prvním bodem je, že tento návrh jde proti smyslu samotného horního zákona, jehož účelem je stanovit zásady ochrany hospodárného užívání nerostného bohatství. Tvrzení uvedené v důvodové zprávě, že uvedenou změnou dojde k narovnání vztahů mezi soukromými vlastníky a státem jako vlastníkem výhradního ložiska v oblasti nerostného bohatství, je irelevantní. V případě přijetí předkládané novely nemůže stát ani v případě sporu dosáhnout využití horním zákonem deklarovaného státního nerostného bohatství. Konečně jednoznačná ztráta pozice státu průkazně plyne i z kapitoly 3 Vyhodnocení nákladů a přínosů této důvodové zprávy. Je zřejmé, že případná absence úpravy vyvlastňovacího titulu v horním zákoně zcela nepochybně povede v řadě případů k zablokování těžby v oblastech, v nichž doposud k vyřešení střetu zájmů nedošlo, a to často i účelově. Účelovost a čistý politický rozměr předkládané novely lze dále jednoznačně doložit tím, že stávající právní úprava, konkrétně úprava vyvlastňovacího titulu v horním zákoně spolu s obecnou úpravou vyvlastňovacího řízení v zákoně o vyvlastnění prováděném zejména v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, zakotvuje dostatečnou ochranu vlastnických práv dotčených subjektů, když existence samotného vyvlastňovacího titulu sama o sobě neznamená, že k vyvlastnění dojde.
Skutečnost, že využití nerostného bohatství jeho těžbou prostřednictvím těžební organizace je veřejným zájmem, přitom potvrzuje i judikatura Nejvyššího správního soudu. Ve vyvlastňovacím řízení přitom dle stávající právní úpravy vždy dojde k poměřování veřejného zájmu na využití výhradního ložiska se zájmem vlastníka a vlastníků dotčených nemovitostí. Stávající právní úpravu je třeba hodnotit jako spravedlivou, přiměřenou, vyváženou, to znamená, že tvrzení, které je zdůrazňováno jako hlavní motiv překládané novelizace, že je třeba narovnat vztah státu a soukromých vlastníků, nemůže z tohoto pohledu ani v nejmenším obstát.
Druhým bodem je skutečnost, že návrh neprovází analýza možných důsledků pro bezpečnost země, pro průmyslová a energetická období a dopadů na spotřebitele. Tato změna ve svých důsledcích může závažně poškodit nejen stát, ale poškodí i organizace, kterým bylo přiděleno oprávnění dobývat výhradní ložiska. Bere výslovně do úvahy pouze vztah státu jako vlastníka dosud nevydobytého nerostného bohatství a vlastníků nemovitostí, ale ani v nejmenším neřeší vztahy k těžebním organizacím, které jsou jediné oprávněné na základě stanovení dobývacích prostorů nerostné bohatství těžit. V případě zásob hnědého uhlí na Lomu ČSA hrozí, že se trvale znepřístupní nebo ekonomicky znehodnotí cca 750 mil. nekvalitnějšího hnědého uhlí v České republice, jehož energetická hodnota je vyšší než všech dostupných zásob hnědého uhlí před takzvanými územními ekonomickými limity těžby. Tato změna zakládá vysokou pravděpodobnost pro faktický odpis těchto strategických zásob, prakticky jediného významného primárního energo-chemického zdroje v tuzemsku.
Třetím bodem je nekoncepční návrh nejen z hlediska surovinové a energetické politiky, ale i z hlediska jiných legislativních úprav veřejného zájmu a možnosti vyvlastnění. Jde o politické gesto, které je protichůdné vůči řadě nynějších legislativních opatření, kdy příslušná ustanovení o možnosti rozhodnutí státu ve vztahu k majetku soukromých osob se naopak doplňují do řady zákonných norem - dálnice, vodní zákon -, aby se zabránilo možnostem spekulativních blokací stavebních a dalších záměrů realizovaných ve veřejném zájmu.
Konečně prakticky shodné znění zákona o ochraně nerostného bohatství se stávajícím horním zákonem je i v Německu a je totožný a nehodlá se v současné době měnit. Jak paradoxně proti tomu stojí argumentace uvedená v důvodové zprávě, že předmětná změna byla konzultována s poslancem Parlamentu České republiky, a to panem Šťovíčkem Milanem.
Čtvrtý bod. Zdůvodnění novely zákona je naprosto nedostatečné a zavádějící, a to především z těchto důvodů: Není provedena odpovídající analýza řešení problematiky a nabízejí se pouze dvě varianty, z nichž je doporučena bez příslušné analýzy dopadů varianta přijímající změnu. Ve svém důsledku poškodí odvětví s těžbou 20 vyhrazených nerostů s obratem celkem 60 mld. Kč a příjmu zaměstnanosti kolem 30 tisíc občanů.
Proto, dámy a pánové, z těchto zmíněných důvodů, tento zákon nemohu podpořit. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, pan poslanec Tancoš. Nyní poprosím pana poslance Břetislava Petra, kterého mám tady teď posledního přihlášeného. Ještě se hlásí Milan Urban. Nyní prosím pana poslance Břetislava Petra do rozpravy.
Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, své vystoupení začnu nějak netradičně. I když se jedná o změnu horního zákona, pak spěch, se kterým tato malá novela je předkládána, a v návaznosti na slova pana ministra, že velká novela by mohla být hotova v srpnu nebo v září, tak dospívám k jistým pochybnostem, proč chceme tak rychle tuto malou novelu protlačit.
Za prvé, byť se jedná o velmi jednoduchou novelu, kde zrušíme několik odstavců dvou paragrafů, tak zdůvodnění tohoto zákona je naprosto tristní. Za prvé tento zákon byl projednán, jak se uvádí v důvodové zprávě, se dvěma institucemi - s Radou hospodářské a sociální dohody, a já si nemyslím, že to je organizace, které tato novela nějak vadí a nebo prospívá, a s panem kolegou Mgr. Šťovíčkem. Nemáte dojem, že u tak závažné novely, z toho, co tady bylo řečeno, je to poněkud málo? Zákon nebyl projednán s Hospodářskou komorou České republiky, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svazem měst a obcí, se Zaměstnavatelským svazem naftového a uhelného průmyslu a dalšími organizacemi, kterých se bytostně tato novela týká.
Co k tomu říct? Tato malá novele je spíchnutá rychlou jehlou - a proč? Já se nemůžu zbavit dojmu, než připomenout zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, jehož projednávání bylo stěžejním bodem minulé schůze. A není úplně jasné, zda tento zákon bude přijat, nebo ne. Nemáte dojem, že úlitba v institutu vyvlastnění je šita na některé poslance, kteří mohou vázat svůj souhlas s církevním zákonem pouze na to, zda bude přijata novela horního zákona o vyvlastnění? Mně to vyplývá z toho, co tady řekl pan ministr, poněvadž rozdíl mezi malou a velkou novelou horního zákona v čase dvou nebo tří měsíců se mi zdá být podivný. ***