(15.40 hodin)
(pokračuje Novotný st.)
To, že soudci mají de facto imunitu - když je nějaký průšvih, tak na ně ministr nebo někdo jiný podá kárnou žalobu a oni se navzájem pokryjí a pak už za to nemůžou být stíhaní, tak to třeba dopadlo u Krajského soudu v Brně za předražený justiční palác, to mi taky vadí. Tak jak s naší imunitou nakládáme my, tak soudci také s ní nenakládají, ti se naopak drží své imunity, své beztrestnosti a cizelují zákony tak, aby postižitelní nebyli.
Vadí mně, že už stát nemá loajální úředníky, kteří by zpracovávali v zájmu občanů předpisy a zákony, a vytváří jakési skupiny - třeba insolvenční zákon dělá skupina S22 a já se obávám, že tato skupina nezastupuje zájmy všech lidí, že zastupuje spíš lobbistický zájem různých skupin, ze kterých je složena.
Tak jak jsme tady bez toho, že by kdokoli z nás četl občanský zákoník, který připravila plzeňská skupina, který je pro občana, až začne platit, něco jako pohled do vesmíru, něco neuvěřitelného, co nikdy nepochopí, tak bych přirovnal insolvenční zákon k raketě, která když vás naloží a začne vás někam hrnout, tak prakticky nemáte šanci cokoli dělat a jste vůbec rádi, že z té rakety vyváznete živí, s podlomeným zdravím, bez peněz, bez možnosti domoci se svého majetku. Já jsem takové firmy v Bystřici jako starosta zažil dvě - Kras, už jsem vám tady tu fotku ukazoval, obrovská fabrika byla prodána podivným způsobem za necelých 7 mil. korun, a ta druhá firma, která se dostala do tohoto soukolí, tak ta rychlost byla taková, že od rozhodnutí soudce oni nedojeli z Brna do Bystřice a už tam seděl správce a už si vzali osobní věci ze stolu a firma byla pryč. Já na to léta upozorňuji marně ministra Pospíšila a obávám se, že snahy těchto skupin jdou mimo něj, není schopen je ovlivnit, není schopen je zabrzdit.
Co z toho? Insolvenční zákon v té podobě, v jaké je - a ten původní návrh, který je tu předkládán Ministerstvem financí i po tom vylepšení pořád neřeší tu podstatu -, už brzdí v podstatě růst HDP v České republice. Firma CCB vytvořila pohled, analýzu za posledních deset let insolvenčních problémů, konkurzů a insolvenčních případů. Mezi roky 2007 až 2009, tedy za tři roky, vzrostl počet insolvenčních případů pouze o desítky procent. Za první kvartál letošního roku je nárůst 80 % - plus 80 %! Měsíčně krachuje zhruba 500 firem. Firmy jsou z tohoto pohledu velice znechuceny prostředím v České republice a některé zvažují odchod z České republiky jak ze strachu z tohoto systému, tak zejména z daňových důvodů, a odcházejí do daňových rájů. A to je chyba.
Já se obávám, že ta situace je ještě horší, než byla za komunistů. Ti kradli uživatelské právo, ale teď se krade vlastnické právo, a to absolutně, bez šance se domoci majetku zpět, bez šance ho získat zpět, a když už se ti zubožení lidé dostanou k tomu, že po mnoha letech strádání se dosoudí toho, že došlo k nějakým omylům, tak nejen že za to není nikdo potrestán, ale odnesou to všichni, odnese to stát. A to je chyba.
Na tuto situaci upozorňuje naši vládu Bezpečnostní informační služba, ÚOOZ, zahraniční služby varují investory. Nejen to. Známý případ Rybenor, který asi všichni znáte z televize, ale třeba teď čerstvý případ Hudsoncar - holandští investoři. Čekám na rozsudek, který jakmile dostanu od investorů, budu interpelovat ministra, aby vůči soudkyni, která tuto věc zavinila - a je tam jasné provinění - vyvodil nějaké závěry. A uvidíte, že se zase nic nestane. Čili skutečně podnikatelské prostředí je tímto velice znepokojeno.
My jsme se pokusili opravit ty největší chyby, a protože jsme to nedělali my, ale dělalo to mnoho právníků a lidí postižených těmito věcmi, dělali jsme na tom rok, tak to prosím vás berte v potaz, že to není nějaký výkřik lobbistické skupiny, která by se přes nás sem pasírovala a snažila se upravit zákon. Je to skutečně poctivá snaha zastupovat ty lidi, kteří byli konkurzem postiženi, kteří se nemohou jinak bránit. My chceme upozornit na problémy, které tady jsou.
Pokud si přečtete důvodovou zprávu, kterou jsme napsali k našemu pozměňovacímu návrhu, tam je to všechno podrobně popsáno a těch zhruba 71 bodů je tam zdůvodněno. Pokud to ale nepřečtete a budete hlasovat nějakým systémem koaličního stroje nebo něčeho podobného, tak vám dám pár rad od těch právníků. Jestli podnikáte, tak si denně kontrolujte insolvenční rejstřík, jestli tam nevisíte. Zabřemeňte si preventivně svoje firmy, zatěžte je užívacími právy, nezveřejňujte, tajte své výsledky, snažte se majetek nějakým způsobem nezveřejňovat, snažte se rozdrobit své firmy a uvažujte o daňových rájích.
Prosím o naprosto vážné zamyšlení nad tím, co vám tady předkládáme. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Dále je přihlášen do rozpravy pan poslanec Michal Babák, po něm pan kolega Radek John. Jenom připomínám, ještě jsme v obecné rozpravě, pane kolego.
Poslanec Michal Babák: Ano. Vážené poslankyně a poslanci, dámy a pánové, dovolte mi krátké vyjádření k vládnímu návrhu zákona, jehož úkolem bylo doplnění legislativní mezery, k legislativě, která se měla stát významným protikorupčním nástrojem, tedy k insolvenčnímu zákonu.
O tom, že je nutné, aby byl součástí našeho práva, není nejmenších pochyb. Musím s povzdechem konstatovat, že pokud by vznikl už začátkem 90. let, nemuselo dojít k řadě konkurzních krádeží doslova za bílého dne. Nemuselo dojít k řadě konkurzních krádeží. A já si osobně myslím, že existuje i mnoho případů nejen krádeží majetku, ale i krádeží na zdraví, ale i životy mnoha lidí. Mohu zmínit např. příklady pánů Excela, pana Hlaváče z Blanska, již zmiňovaného pana Vébra.
Vzhledem k tomu, že některé úpravy v tomto zákoně přicházejí až nyní a navíc do prostředí propleteného sítí konkurzní mafie, čelíme hrozbě, že efekt této dlouho očekávané normy bude opačný, než by měl být. Obávám se, že návrh zákona nepřináší do insolvenčního práva takovou požadovanou změnu, která by zpřetrhala vazby skupin dlouhodobě parazitujících na stávajícím insolvenčním systému a které se díky velmi úzkým vazbám na policisty, státní zástupce, soudce a politiky často cítí nepostižitelní a beztrestní. Pokud nedojde k podstatné změně v zákonné úpravě insolvenčního práva, hrozí, že časem dojde k úplné rezignaci na dodržování zákonnosti a státní orgány budou pouhým tupým nástrojem k prosazení zájmů mocenských skupin. Na tento fakt ostatně již dlouhou dobu upozorňuje i Bezpečnostní informační služba.
Považujeme za velkou chybu, že vládní návrh zákona nepočítá s možností dobrat se nápravy případných chyb insolvenčního řízení pomocí civilního soudu. Poškození mají škody nově vymáhat na státu a to v praxi znamená, že v konečném důsledku padne náprava chyby nikoli na toho, kdo tuto škodu způsobil, ale na stát, a tedy v konečném dopadu na daňového poplatníka.
Dalším významným nedostatkem je nadřazenost rychlosti insolvenčního řízení nad spravedlivostí. Budeme-li upřednostňovat rychlost před spravedlivým procesem, stěží vybudujeme skutečný právní stát.
Problém vidíme také v novém pojmu hrozící úpadek, který by měl tento zákon zavést. Navrhovaný pojem je právně i ekonomicky zcela neuchopitelný a obávám se, že pouze poskytuje základ pro šikanu dlužníků.
Rozhodně nesdílíme předpoklad, že vládní návrh zákona odstraní mafiánské konkurzní vazby tím, že předsedové insolvenčních soudů budou mít pravomoc jmenovat insolvenčního správce. Ve skutečnosti to otevírá další prostor pro lepší zamaskování právě problematických insolvenčních správců. ***