(12.50 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi a požádám o vystoupení poslance Břetislava Petra. Prosím pana poslance Petra, aby se ujal slova. Prosím.
Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, hovoříme tady o tom, zda rozsah půdy nárokované, která má být vydána církvím, je určen správně. Je třeba říci, že o způsobu určení rozsahu církevní půdy toho mnoho nevíme. Víme pouze, že se sešla komise, která disponovala pouze údaji jedné strany, tedy církevních organizací a arcibiskupství, a dala dohromady nějaký seznam rozsahu půdy, která by měla být církvím vrácena. Půda byla oceněna částkou 134 mld. korun.
Ministerstvo kultury si nechalo zpracovat studii firmou Ernst & Young, která konstatovala dost závažné okolnosti, o kterých se tu nějak nehovoří, že si dovede představit jiný způsob stanovení a ocenění majetku, tedy klasicky výčtový způsob, který byl použit i při vracení majetku fyzickým osobám. Tyto osoby byly povinny dokázat, že majetek vlastnily, a dokonce musely prokazovat i podmínky, za jakých jim byl odňat, což je v absolutním rozporu s tím, na základě čeho chceme půdu vracet církvím. Takže co se týká rozsahu majetku, nevíme, zda je jeho seznam správný, protože to nemáme jak ověřit. Uvedená firma odhadla, že výčet každé části půdy, která má být vrácena, by stál asi 300 mil. Je to hodně, ale je to nepatrný zlomek toho, co církvím chceme vrátit. V číselném vyjádření to je 0,2 %.
Není pravdou, že nezávislá firma Ernst & Young ověřovala seznamy církevního majetku, jak zde bylo několikrát prezentováno. Tato firma pouze prověřovala systém ocenění tohoto majetku a konstatovala, že způsob je možný, ale že je ho třeba prověřit, neboť se nemusí ukázat jako výhodný při skutečném vydávání majetku. Je tedy otázkou, proč se Ministerstvo kultury tak vehementně brání přesné identifikaci majetku. Je tu námitka, že tento přezkum by byl časově náročný a drahý. Odhad firmy, která prováděla toto hodnocení, je, že 300 mil. korun je ve srovnání s tím, co má být převedeno, pouhý pakatel a že na provedení identifikace pozemku by bylo třeba 200 pracovníků po dobu jednoho roku. Hovoří se o tom, že tyto pracovníky nemáme. Odborníci však tvrdí - lidí, kteří pracují v obdobné branži, je v České republice dostatek. Jednak máme 4,5 tis. lidí na katastrálních a zeměměřických úřadech, máme 1 800 lidí pozemkových úřadů a máme také 800 lidí bývalého Pozemkového fondu ČR, kteří jsou schopni tuto agendu zpracovat a do jisté míry, když jsme zrušili Pozemkový fond, nevíme, co by tito lidé mohli dělat.
Nenechme se zmást neochotou vlády prověřit seznam pozemků o vydání církvím, neboť čísla, kolik má být pozemků vráceno, a čísla, která vyplývají z toho, jaký byl stav půdy církve před první reformou při jejím ukončením v roce 1938, ukazují jednoznačně, že vydáváme více pozemků, než tomu bylo na počátku reformy a při jejím ukončení v roce 1938. Chceme vydat 262 tis. hektarů. Z dostupných podkladů před zahájením reformy měla církev k dispozici pouze 235 tis. hektarů. Po provedení pozemkové reformy první, kdy bylo převedeno z církevního majetku 37 tis. hektarů na jiné subjekty, už to bylo jenom 198 tis. hektarů půdy. Čili chceme vydat církvi o 18 tis. hektarů více, než bylo před zahájením reformy, a o 55 tis. hektarů více, než bylo při ukončení první reformy v roce 1938.
Druhá pozemková reforma byla v podstatě zahájena nástupem vlády v květnu 1945, kdy na základě Benešových dekretů v roce 1945 a zákona o druhé pozemkové reformě, který začal platit v roce 1948, církev v uvedeném období už přihlásila pouze 180 tis. hektarů. Čili dochází zde, pokud budeme brát majetek v církvi na začátku druhé pozemkové reformy, k tomu, že chceme církvím vydat o 73 tis. hektarů více. A převedeme-li to na korunové vyjádření nějakým váženým poměrem, kolik stojí zemědělská a lesní půda, tak nám vychází, že chceme církvím vydat více o 62 mld. korun, než by jim skutečně patřilo. (Silný hluk v sále.)
Je otázkou, jak se mohlo dojít k číslu 262 tis. hektarů. Není to tiché překročení onoho magického data 25. února, kdy jsme do majetku církve zahrnuli i pozemky, které církvím přešly nebo si je přivlastnila z toho, co bylo znárodněno nebo odebráno Němcům, šlechtickým rodům a sudetským Němcům?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: (Přerušuje řeč se zvoncem v ruce.) Promiňte, já se omlouvám, pane poslanče, ale tady nějak strašně stoupla hladina hluku. Já bych chtěl požádat poslance, aby nechali těch řečí a nechali taky poslance opravdu mluvit.
Prosím, máte slovo.
Poslanec Břetislav Petr: Situace je taková, že možná do toho výčtu těch 262 tis. hektarů byly zařazeny i pozemky v řádu německých rytířů, bratří a sester Panny Marie Jeruzalémské a vyšebrodských cisterciáků, které byly odňaty na základě dekretů prezidenta Beneše. Mám dojem, že by nám vláda měla vysvětlit, jak je možné, že vydáváme církvi, nebo chceme vydat, tolik majetku, který církev v žádném období od roku 1918 u nás neměla. ***