(14.50 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Jiroutovi. Nyní je tedy prostor pro odpověď předsedy vlády. Prosím tedy pana předsedu o slovo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, tyto strategie lze rozčlenit podle ekonomické a politické situace v konkrétních zemích a je zároveň nutné chápat řadu souvislostí.
Nejdříve je potřeba rozumět situaci v zemích nejvíce zasažených dluhovou krizí. Zde můžeme již více než rok pozorovat intenzivní snahu o úspory. Některé země jsou v tomto snažení úspěšné, jiné méně. Radikální škrty zvedly vlnu protestů, politici jsou obviňováni z toho, že zavinili zastavení ekonomického růstu. Víme ale, jak by se jejich ekonomika vyvíjela, jak by rostla, kdyby škrty nebyly prosazeny? Je poměrně logické se domnívat, že důsledky neřešení dluhů by byly daleko horší. Exponenciální nárůst výnosů státních dluhopisů by jistě přinesl bankroty několika států. Chci jenom připomenout, že i čerstvé informace, které se týkají např. Španělska, ukazují, že úroky státních obligací přesáhly onu kritickou a magickou hranici 7 %. Země jako Itálie, Portugalsko a Španělsko se hrozí úroků kolem těch 6 až 7 %. Je to sice kritická mez, ale jak vidno, jejich státy i ekonomika stále fungují. Kdyby neprováděly konsolidaci, patrně by eurozóna řešila krizi o několik řádů horší. Například u Řecka je vidět, že horní hranice tohoto úroku je téměř neomezená. Může být i v desítkách procent. Právě tomu škrty v ostatních zemích zabránily.
Souběžně v těchto zemích probíhají i tzv. prorůstová opatření. Snaží se např. o změny na trhu práce. Ve Španělsku jsou totiž skupiny privilegovaných zaměstnanců, což ekonomiku velmi tíží. Většina států z jihu eurozóny se nyní snaží zjednodušit zaměstnávání a propouštění pracovníků, protože to je jeden z mála způsobů, jak řešit vysokou nezaměstnanost. Prorůstovým krokem je v jejich situaci i privatizace státního majetku. Odvětví, kde se státy zbavují majetkových podílů, mohou a budou fungovat i bez státu. Například prodej portugalské letecké společnosti nemůže mít na kvalitu a dostupnost letecké přepravy negativní vliv, spíše možná dokonce naopak. Jedinou nevýhodou pro stát je, že za majetek dostane o něco nižší cenu, než kdyby jej prodával o pár let dříve. Krize ale nemá bezbolestná řešení. Noví majitelé mohou přinést investice, což si státy jako vlastníci těžko mohly dovolit, a to pomůže akumulovat tržby, takže stát na daních získá dostatečný příjem. Na klasické masivní rozpočtové stimuly, které prosazuje např. nový francouzský prezident, nejzadluženější země nemají a mít nebudou. Proto využívají výše zmíněných opatření.
V jiné situaci jsou země, které sice dluhová krize přímo neohrožuje, ale přesto se obávají ekonomického propadu. Jde např. o Francii, která trpí nezdravou kombinací několika faktorů: strukturální problémy, silné a aktivistické odbory, a tím pádem stále nedostatečně pružný trh práce a navíc výhra socialistů v prezidentských i parlamentních volbách. Ale to je moje osobní poznámka, nikoli jako premiéra, ale jako předsedy pravicové ODS. Socialisté svými návrhy chtějí současné zadlužení ještě více prohloubit a dostatečné dluhové peníze nasměrovat do investic. Jestli ale růst nepřinesl současný gigantický francouzský rozpočet, tak několik dalších investic růst také nezajistí.
Poslední skupinkou jsou ekonomicky poměrně zdravé země patřící k tzv. severu Evropy. Zde se v minulosti nebáli prosazovat strukturální reformy. Německá sociální demokracie na začátku tohoto století provedla neobvykle odvážné sociální reformy a též reformy trhu práce, tzv. reformy Hartz. I díky nim má dnes sílu na záchranu ohrožených zemí eurozóny.
Názorových proudů ohledně řešení krize je v Evropě mnoho, ale na konkrétních příkladech lze najít logicky správné recepty, které se v minulosti osvědčily. Některé z nich provádí i moje vláda. Zobecněné rozčlenění může být na státy, které prováděly strukturální reformy, nebály se liberalizovat trh práce a nyní dluhové ani růstové problémy nemají. Naopak populistický přístup k hospodářské politice vedl k naprostému selhání. Současná krize je ale průnikem několika nových faktorů, které Evropa v minulosti v jednom okamžiku ještě neřešila. Horizont vyřešení problémů ale neznáme a stejně nejasné jsou obtíže, s jakými se ještě můžeme setkat.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu předsedovi vlády. Pan kolega Radim Jirout může využít prostoru pro doplňující dotaz. Prosím.
Poslanec Radim Jirout: Vážený pane premiére, dovolil jsem si ještě doplňující dotaz konkrétně k České republice. K jakému způsobu podpory růstu v Evropské unii a eurozóně se tedy Česká republika hlásí a co se konkrétně snaží Česká republika v Evropě prosazovat?
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám a pan předseda vlády má také prostor na odpověď.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, moje vláda se hlásí k nepopulistickému řešení těchto problémů. Chválíme státy, které se nebojí řešit nepříjemnou dluhovou situaci, a to i přesto, že si tím politici podkopávají svoji vlastní popularitu. Jsem naopak rád, že v Evropské unii ještě takoví politici jsou.
Společně s dalšími premiéry jsme letos v únoru předložili ostatním kolegům návrh konkrétních kroků k oživení růstu a vnitřního trhu. Jde především o odstranění bariér v rámci jednotného trhu služeb, které v mnoha zemích podléhají národním bariérám. Odstraňování bariér se týká i jednotného energetického trhu, neboť odstranění regulačních bariér by mohlo pomoci zintenzivnit investiční úsilí, a dále také vnitřního digitálního trhu. Zde chceme umožnit rychlejší rozvoj on-line obchodu, vytvoření bezpečného systému pro přeshraniční systém plateb.
Naprosto stěžejní je otevírat trhy mezi Evropou a světem. Globální trhy skýtají obrovský potenciál. Jedná se o obchod se strategickými partnery - Indií, Spojenými státy, Ruskem, Čínou a Japonskem.
Po staletích šermování s protekcionismem a recipročním zvyšováním či snižováním cel je jasně prokázáno, že ekonomické výhody přinese i jednostranné snížení cel. Nedojde-li k likvidaci domácích výrobců, snížením cel získáme levnější vstupy a levnější zboží a k likvidaci domácích výrobců prakticky skutečně nedojde. Zahraniční relace nám také ukáže, jakým směrem se mají podnikatelé ubírat a kde je na světovém trhu mezera.
Pro Evropu i pro nás je důležitější také budování společného evropského trhu práce bez zbytečných lokálních rigidit. Je nutné pokročit ve vzájemném uznávání profesních kvalifikací a zvýšení mobility pracovníků. Tyto návrhy neznamenají žádné umělé vybuzení růstu, které po skončení stimulačního programu odezní. (Předsedající: Čas, pane předsedo!) Nová místa vytvořená díky těmto opatřením mají šanci existovat dlouhodobě.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji předsedovi vlády za odpověď na třetí interpelaci. Budeme se věnovat interpelaci čtvrté. Přichází s ní pan poslanec Ivan Ohlídal, interpeluje předsedu vlády Petra Nečase ve věci kauza letounů CASA. Prosím, pane kolego.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážený pane premiére, po dohodnuté zdržovací interpelaci předcházejícího pana poslance přijde teď opět interpelace naostro.
Vážený pane premiére, vy jste byl členem Topolánkovy vlády, která v závěru svého působení, když už byla v tzv. demisi, schválila nákup vojenských letounů CASA za cenu 4,5 mld. českých korun. Tento nákup provedla bez výběrového řízení. Už tehdy se objevovaly názory, že tyto letouny nejsou vhodné pro naši armádu, že nejsou kvalitní, a objevovaly se také názory, že tento nákup je předražený. Předražený skutečně byl, protože např. Portugalsko a Polsko dokázaly tyto letouny nakoupit podstatně levněji než Česká republika. Možná je to tím, že Česká republika tento nákup uskutečnila prostřednictvím zprostředkovatelské firmy Omnipol.
Proto se ptám, jaký by byl rozdíl v ceně, vážený pane premiére, kdyby toto zprostředkování nebylo uskutečněno. ***