(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem našeho pořadu jsou
115.
Ústní interpelace
Interpelace jsou určeny předsedovi vlády České republiky a poté ostatním členům vlády.
Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, jak jsem řekla, nejprve na předsedu vlády pana Petra Nečase či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 hodin do 16 hodin, na ostatní členy vlády je potom vymezen čas od 16 hodin do 18 hodin.
Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Já jenom připomenu, že platí omluvy, které byly přečteny z dnešního jednání dnes dopoledne. Týkají se členů vlády. To je pro interpelující poslance, aby věděli, kdo z ministrů je nebo není omluven. Omluveni jsou Leoš Heger, Tomáš Chalupa, Kamil Jankovský, Miroslav Kalousek, Martin Kuba, Karel Schwarzenberg, ministr Kubice a ministryně Hanáková. Tolik k omluvám.
Nyní už dávám slovo panu poslanci Petru Hulinskému. Byl vylosován na prvním místě a přednáší ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Nečase, a to ve věci čerpání fondů Evropské unie. Prosím, slovo má pan poslanec Petr Hulinský.
Poslanec Petr Hulinský: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, pane premiére. Vláda na svém zasedání 6. června vzala na vědomí materiál Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Podklad pro přípravu dohody o partnerství na programové období 2010 až 2012, vymezení operačních programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání evropských fondů. Ačkoliv se jedná o naprosto zásadní materiál k budoucnosti fondů Evropské unie v České republice a jejich využívání pro rozvoj naší země, byl materiál poskytnut vládě pouze pro informaci a následně vzat pouze na vědomí, nikoliv schválen, s tím, že na jeho finální podobě se bude ještě pracovat. Z tohoto materiálu je navíc zřejmé několik věcí. Naprostá nekoordinace prací na tomto materiálu s kraji, kdy i ve variantních podobách se nepočítá s dnešními regionálními operačními programy v gesci krajů, což je naopak velmi striktní stanovisko Asociace krajů České republiky. Velké zpoždění přípravných prací proti harmonogramu, který byl předložen Evropské komisi.
Mé otázky na vás, pane premiére, jsou proto tyto: Jaký bude nyní proces schvalování tohoto materiálu? Kdy bude materiál poskytnut krajům jako standardním připomínkovým místům? Je s konečnou platností vyloučen model samostatných regionálních operačních programů v gesci krajů? A počítá vláda v krátké době s tím, že představí svůj pohled na podobu operačních programů pro programovací období 2014-2020 na půdě Poslanecké sněmovny, například formou samostatného bodu v podobě informace premiéra o stavu příprav?
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane kolego. Nyní má slovo předseda vláda Petr Nečas. Prosím, pane premiére, o odpověď na tuto první interpelaci.
Ještě sdělím, že mi byly doručeny dvě omluvy. Pan poslanec Jiří Krátký se omlouvá dnes z odpoledního jednání, pan poslanec Miroslav Petráň dnes od 14 hodin do konce dnešního jednání.
Prosím, pane předsedo vlády.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já chci v prvé řadě zdůraznit, že materiál, o kterém mluvil pan poslanec Hulinský, je pracovní materiál, živý materiál, není to žádné rozhodnutí vlády, není to dokonce ani materiál, který by předkládalo jako svůj výsledný názor Ministerstvo pro místní rozvoj.
Vláda diskutovala strukturu operačních programů pro nové programovací období především na základě toho, že již dříve byla ustavena pracovní skupina pro kohezní politiku vytvořená pouze z některých ministerstev, to znamená z těch ministerstev, která spravují v současném programovacím období jednotlivé operační programy a mají je jako řídicí orgán na starosti. Pracuje jak na ministerské, tak na pracovní úrovni. To znamená, že v tuto chvíli jsou tyto věci podrobeny diskusi.
Já chci říci, že v prvé řadě musíme vzít v potaz i zkušenosti z tohoto programovacího období. Debata je vedena ve dvou klíčových okruzích. První je způsob řízení těchto operačních programů a peněz ze strukturálních fondů, protože musíme znovu probrat všechny pozitivní i negativní zkušenosti z tohoto programovacího období, to znamená včetně věcí, které souvisí například s umístěním NOK, čili národního koordinačního orgánu, jeho pravomoci, musíme probrat všechny věci, které se týkají systému auditu, kontroly a řízení těchto programů, a potom také samozřejmě struktury operačních programů.
Již mnohokrát tady v průběhu diskuse bylo prezentováno, že se jednoznačně ukazuje, že struktura více než dvaceti operačních programů v zemi naší velikosti s její administrativní kapacitou je poměrně komplikovaná z hlediska kontroly řízení a auditu. To znamená, že snahou vlády je razantní snížení počtu operačních programů, aby se jejich počet pohyboval někde okolo čísla pět. Z tohoto pohledu nás debata ještě čeká, protože - teď budu velmi otevřený - samozřejmě řídicí orgány, všechny stávající, které jsou složeny částečně z politiků, ať již kolektivní orgány typu jednotlivých regionálních rad u jednotlivých regionálních operačních programů, nebo i u monokratických institucí typu jednotlivých ministerstev, jsou také složeny z velkého množství úředníků, kteří tyto věci mají na starosti jak na ministerstvech, která jsou řídicími orgány, tak na ministerstvech, která jsou zprostředkujícími orgány, tak i v krajích, resp. v úřadech jednotlivých regionálních operačních programů.
Tam je samozřejmě maximální zájem o to, aby se struktura co nejméně lišila od současné, protože to představuje za prvé samozřejmý vliv spočívající ve směrování finančních toků, ale pak také pracovní místa. To znamená, kdybychom to ponechali samovolnému vývoji, tak by to s vysokou pravděpodobností dospělo do stavu, kdy sice v novém programovacím období bude dejme tomu jiný systém auditu oproti současnosti, to znamená, bude centralizovaný, tedy překlopený do podoby, ve které ho chceme vidět nejpozději od začátku příštího roku, zůstane zřejmě stejný systém centrálního řízení včetně národního orgánu koordinace a počet operačních programů, kdybychom to ponechali samovolnému vývoji, se razantně sníží, mým odhadem asi o tři. Já si myslím, že to nemůžeme ponechat tomuto vývoji. To znamená, že potřebujeme znovu definovat celý systém řízení včetně postavení národního koordinačního orgánu. Je otázkou, zda uspořádání, kdy národní koordinační orgán je umístěn pouze na jednom řadovém ministerstvu, kde i ministr je pouze jedním z mnoha členů vlády, je ten efektivní způsob, a pak samozřejmě redukování počtů jednotlivých operačních programů.
Co se týče regionálních operačních programů, musím říci, že tak jako se bude razantně redukovat počet těch celostátních programů, tak se musí razantně redukovat i počet regionálních operačních programů.
Já bych chtěl připomenout, že po vstupu do Evropské unie v tom prvním částečném programovacím období 2004 až 2006 působil takzvaný SROP, Společný regionální operační program, a nikdo to nijak úkorně necítil.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji předsedovi vlády. Zeptám se pana poslance Hulinského, zda chce položit doplňující otázku. Nechce.
Tím se tedy dostáváme k interpelaci druhé. Vznáší ji pan poslanec Jiří Paroubek na předsedu vlády Petra Nečase ve věci situace na Nejvyšším státním zastupitelství. Prosím.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, dámy a pánové, tento týden v pondělí přinesl týdeník Euro článek s názvem Kdo práskl korunního svědka, z něhož vyplývá velmi závažné obvinění, totiž že jméno klíčového svědka v kauze nákupu transportérů Pandur zřejmě uniklo přes náměstka nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, a že dokonce nemá jít o první takový únik informací. ***