(16.40 hodin)
(pokračuje Semelová)
Upozorňuji přitom, že počet studentů soukromých vysokých škol vzrostl zhruba za posledních deset let téměř třicetinásobně. V roce 2000 to bylo 1 %, tedy 2 000 studentů. V roce 2010 přes 57 tisíc studentů, to už bylo 14 % všech vysokoškoláků. Namísto toho, aby stát pečoval o kvalitu, dostupnou síť a financování vzdělávání na veřejných školách, věnuje pozornost především soukromé sféře a tomu, jak na studentech vydělávat, a nepoučí se ani na základě zkušeností ze zahraničí. Představy o výhodnosti školného či zápisného, nebo jak to chcete nazvat, se tam vůbec nenaplnily. Naopak. Změnilo to fungování celého systému financování vysokých škol tak, že se nakonec stává nákladnějším. Univerzity kvůli nedostatku finančních prostředků postupně zavírají celá pracoviště. Náklady vzrostly za různé servisní služby včetně reklam. Nepotvrdil se ani předpoklad, že příliv peněz od studentů povede ke zkvalitnění vzdělávání. Peníze jdou jinam. Školy se orientují především na obory, které jim co nejlevněji a nejrychleji přinesou peníze, a zároveň se krátí prostředky ze státního rozpočtu a školné se dál zvyšuje. Systém grantů a půjček, tak jak se o něm uvažuje u nás, také neuspěl. Takže výsledek je takový, že systém zpoplatnění vysokoškolského studia nevede k ničemu pozitivnímu, ale naopak zhoršuje přístup ke vzdělání talentovaným a dává šance těm, kteří si to mohou zaplatit, což je tak jediný předpoklad k jejich studiu. Zároveň se tím snižuje laťka, snižují se nároky na studenty, a to jak při přijímání, tak v průběhu studia samotného i při jejich zakončování. A to nám má být vzorem?
Navíc mnozí absolventi u nás po zakončení studia rovnou odcházejí na úřady práce. Na mnoha místech republiky pracovní místa však nejsou. Pro absolventy škol, pro lidi po padesátce věku, pro kohokoliv. V okrese Teplice je na jedno pracovní místo 41,8 uchazeče, na Bruntálsku 43 zájemců a v okrese Třebíč dokonce 62,7 uchazeče o práci. A jak jim pomáhá vaše vláda? Uchazečům o práci jste zpřísnili podmínky pro podporu v nezaměstnanosti, šikanujete je tím, že musí v přesně stanovený čas docházet na poštu a hlásit se jak u raportu, vyřazujete je z evidence, jen aby se nabylo dojmu, že snižujete nezaměstnanost. Za každou schůzku platí stát České poště 45 korun. Pošta za dva roky vydělá 234 mil. korun. Stejnou službu přitom dokázaly poskytovat v rámci svého rozpočtu úřady práce, které byly i za tímto účelem zřízeny. Teď ještě může dojít k rušení poboček pošt. Dopravní spoje už mnohé zrušeny byly. Víte vůbec, na kolik nezaměstnaného tyto dojížďky přijdou? Z čeho to má zaplatit?
Vláda Petra Nečase však řeší všechno možné, jen ne problémy, které se za jejího úřadování nahromadily. Jediné, co dokáže, dlouze vykládat o tom, jak levice lže, jak odbory politizují protestní akce, jak jen ona vláda vyvolených nás vede ku světlým zítřkům. Není to však nic jiného než přetvářka, faleš a pokrytectví. Obyčejný člověk u vás zastání nemá. Běda, kdyby se ozval. Stačí, kdyby nesouhlasil s názorem svého zaměstnavatele, který byl uchazeči o práci určen, a ten ho propustil. Pak dotyčný nemá nárok na nic a ještě mu seberete dávky v hmotné nouzi. Přímo ho tak naženete do kolotoče zadlužení, přičemž v televizních debatách se předháníte v razanci, jak s lichváři, vymahačskými firmami a všehoschopnými exekutory zatočíte.
Problém je v jednom. Těmi nejhoršími vymahači vykrádajícími děravé kapsy stále chudších spoluobčanů jste vy sami. Jedněm berete, abyste těm vyvoleným dali z našich kapes pěkně přivydělat. Vidíme to denně. Veřejné zakázky vybraným zájemcům, soukromé agentury, které inkasují horentní sumy, spřátelené firmy, jimž jsou zadávány lukrativní projekty přímo z ministerstev. Aféry na denním pořádku, korupce v nejvyšších patrech politiky, sledování a slídění, nahrávání a práskání. To je ta vaše představa demokracie, které už mají lidi plné zuby. Jen vy si dáváte klapky na oči a špunty do uší, abyste neviděli a neslyšeli, co si o vás myslí.
Kdybyste přišli minulou sobotu na Václavské náměstí, mohli jste si poslechnout i přečíst, co vám vzkazují: Rozkradli jste kasu, teď táhněte k ďasu! Tupý kapitalismus, tupé škrty, tupá vláda. Stop ponižování nezaměstnaným! Stát jsme my a my vás propouštíme. - To jsou jen některé ze vzkazů vládě, které byly na transparentech víc jak sto tisíc demonstrantů. Byli mezi nimi mladí lidé, lidé středního věku i důchodci, zástupy lidí, které se sešly na tomto protivládním protestu.
Podle dubnového průzkumu CVVM vládě věří 16 % lidí. S politickou situací je nespokojeno 79 % občanů. To vám opravdu nestačí? Nestačí vám to, že odbory připravují další protesty, že se do ulic chystají občanské iniciativy, že některé svazy jsou ve stávkové pohotovosti a že se stále hlasitěji mluví, a to zcela oprávněně, o generální stávce?
Vláda Petra Nečase důvěru dávno ztratila, protože naší zemi a jejím občanům škodí. Proto budu hlasovat proti důvěře této vlády.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: S faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Jaromír Drábek.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já samozřejmě tady nebudu zpochybňovat, to asi všichni uznáte, kritiku opozičních poslanců směrem k vládě. Myslím si, že o většině z těch témat už tady byly dlouhé diskuse při projednávání jednotlivých návrhů zákona. Nicméně chtěl bych se trochu ohradit proti tomu, aby byla kritizována vláda za to, že jedna a jedna jsou dvě. Prostě matematická pravidla platí a vždycky to bude tak, že méně než průměrnou mzdu bere 60 až 70 % zaměstnanců, to je prostě matematické pravidlo a vláda s tím může těžko něco udělat.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Nyní zvu k mikrofonu paní poslankyni Marii Nedvědovou. Připraví se pan poslanec Stanislav Huml.
Poslankyně Marie Nedvědová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, tato vláda, holedbající se přívlastky, jak už tady bylo nesčíselněkrát řečeno, vláda rozpočtové odpovědnosti, vláda bojující proti korupci a já nevím ještě jakými přívlastky, je však současně jedním slovem vláda pohřbívající český stát. Jestliže totiž v této republice něco doteď fungovalo, byť třeba i jen setrvačností, tato vláda pohřbila i to. A opravdu nevím, kam až to bude muset zajít, aby si odpovědní vládní představitelé uvědomili, že v této republice nefunguje již téměř nic, a to ani tolik avizované odrážení ode dna.
O nefungujícím zdravotnictví a školství již tato Sněmovna slyšela hodně. Méně se již hovoří o tom, že přestává fungovat policie. Naopak se hovoří o tom, že za hranou fungování je Vězeňská služba, a o fungování justice se nemluví pro změnu vůbec, snad jen občas lze zaslechnout povzdech, jak je justice přetížená a jaké jsou v soudních řízeních průtahy. Tyto problémy však nikdo neřeší. Léta se hovořilo například o tom, že justice má sice dostatek soudců, ale nemá k tomu dostačující administrativní aparát, avšak nikdo tuto otázku dosud neřešil. Proč? To přece nemá nic společného s vládou rozpočtové odpovědnosti. A navíc, aby se tato otázka vyřešila, justice by musela dostat přidáno na financích. ***