(16.30 hodin)
(pokračuje Strnadlová)
Nevyplatí se to ani vám. Je jen otázkou času, kdy pořádně narazíte. Nejhorší na tom ale je, že na to doplatí jako vždy obyčejní pasažéři, občané této republiky. Naše společnost, spíše než vládní Titanic, potřebuje ledoborec, který by za široké spolupráce politických stran proplul bez úrazu ledovcovým polem při řešení životně důležitých reforem v naší zemi.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní zvu k mikrofonu paní poslankyni Martu Semelovou. Připraví se paní poslankyně Marie Nedvědová.
Poslankyně Marta Semelová: Dobré odpoledne, dámy a pánové.
Vyslovování důvěry či nedůvěry vládě Petra Nečase už patří ke koloritu jejího vládnutí. Obliba tohoto seskupení mezi obyvatelstvem je úměrná vládním krokům, skandálům a aférám jednotlivých koaličních stran. Agresivita a arogance vládních představitelů přímo vybízí občany k protestům a demonstracím, ke stávkám a dalším akcím. Reformy, jak honosně vláda nazývá okrádání většiny jednotlivců i celých rodin, dopadají s takovou tvrdostí, že lidem už nezbývá nic jiného, než vyjít do ulic.
Během tří let chce na nich vláda uspořit zhruba 300 miliard korun. Bere jim to, na co mají ve skutečnosti nárok a na co přispívají svými daněmi a svou prací. Nutí je stále víc si připlácet na důchody, na zdravotní péči, sociální zabezpečení nebo vzdělání. Prostřednictvím daňových změn jim zdražuje všechno, co potřebují k životu. Stále více tak sociálním sítem propadají nezaměstnaní, zdravotně postižení, rodiny s dětmi, samoživitelky, senioři.
Na druhou stranu dbá tato vláda na to, aby netrpěly soukromé fondy, kam se rozhodla přesměrovat peníze z důchodového systému, dále banky, jež chce nakrmit z kapes platících vysokoškoláků, soukromé agentury, které mají dostat tučnou odměnu za práci, kterou dřív odváděly např. úřady práce. Starostlivě pečuje i o své kamarády, oblíbence a ty, které si chce zavázat. Ti dostávají odměny v řádech statisíců. Spokojeny mohou být také církve. Ty mají přislíbený takový dar, že se jim o tom nikdy ani nesnilo.
Zato občanům se z toho protáčejí panenky. Bodejť ne. Přes 60 % rodin řeší problém, jak vyjít s měsíčními příjmy. A to jste se teď ještě dohodli středně- a nízkopříjmové skupiny dorazit. Doplatek na bydlení: dosud na něj měli nárok ti, kterým po zaplacení všeho, co souvisí s bydlením, nezůstalo na živobytí, teď má být tento doplatek na bydlení zrušen. Uhlíková daň, která může zdražit cenu uhlí až o 20 %, topných olejů o 15 a plynu o 10 %. Zvýšení poplatků u praktického lékaře: ty mají stoupnout ze současných 30 na 50 korun, za návštěvu u specialisty bez doporučení na 200 i víc korun a z hrazení od zdravotních pojišťoven mají být vyjmuty další zákroky. Vyšší odvody z platů zaměstnanců, kteří tak mohou očekávat snížení mezd až o 500 korun měsíčně.
Víte o tom, že více než dvě třetiny zaměstnanců nedosahují na úroveň průměrné mzdy? Že se lidem měsíc od měsíce, rok od roku prudce snižuje životní úroveň? V pásmu příjmové chudoby je podle statistiků již téměř každý desátý Čech, včetně dětí a seniorů. Díky tomu se občané zadlužují. Díky tomu soudy loni rozhodly o téměř milionu exekucí, což je dosavadní meziroční rekord, přičemž na jednoho dlužníka směřuje často i deset řízení. A většina z těchto dlužníků se dostala do situace, za kterou sami nemohou. Mnozí jsou bez práce, ztratili příjem, ale nájmy a složenky se platit musí. Jíst se musí. Děti musí chodit do školy.
Mimochodem, průzkumy také vypovídají o tom, že více než jedna třetina dětí v naší zemi nenavštěvuje žádné zájmové kroužky, protože jejich rodiče na to jednoduše nemají.
Naprosto nedostatečný je pak příjem důchodců. Průměrná výše starobního důchodu činila k 31. březnu 2012 celkem 10 740 korun, z toho u mužů 11 908 a u žen 9 750 korun. Myslíte si, že s takovou sumou, kdy navíc tisíce seniorů na tuto výši zdaleka nedosahují, si mohou dovolit v poklidu užívat stáří poté, co celý život pracovali a odváděli daně? Teď jste se ještě k tomu dohodli, že jim zrušíte různé slevy a že penze v následujících letech ani neporostou tak, jak by měly, ale pouze o třetinu růstu reálných mezd a třetinu inflace.
Za vaší vlády se hroutí kdeco. Hroutí se podfinancovaný systém sociálních služeb, systém dávek a podpor, na nichž chce ministr Drábek ušetřit 3 miliardy korun. V rozkladu je systém zdravotnictví, kde privatizujete a rozprodáváte, co se dá. Školství, jež se drží nad vodou jen díky nadšení kantorů, kterým to prostě nedá. Díky všem těm pedagogům, ale i nepedagogickým pracovníkům na školách, jimž opět snižujete platy. Oslavné tirády kolem jejich nárůstu velmi rychle ztratily svůj lesk a nastupuje tvrdá realita. Ono nestačí, že byl zrušen tzv. věkový automat, takže kantoři už nemohou počítat se zvyšováním platu v souvislosti s počty odpracovaných let za katedrou. Škrtem ve výši 2,5 miliardy přijdou učitelé, kteří nesou zodpovědnost za vzdělání a kteří nezřídka nahrazují výchovu v rodině o 500 až 1000 korun měsíčně. U nepedagogických pracovníků si už vůbec nedovedu představit jejich další pokles, protože už dnes jsou jejich platy tak nízké, že se z nich nedá vyžít. Úspory ve školství souvisejí i s nezodpovědným návrhem na propuštění 17 tisíc učitelů během dvou let či s návrhem na změnu financování regionálního školství. Nejde o nic jiného než o to, jak ušetřit, jak přenést zodpovědnost za financování na někoho jiného. Na kraje, na obec, na rodinu. Očekávat tak můžeme rušení venkovských základních škol, učňovských a odborných škol a zhoršení dostupnosti vzdělání. Navíc návrh na financování bez ohledu na zřizovatele má zřejmě posílit roli soukromých škol, za které se platí. Zřizovatel bude muset kvůli nedostatku peněz zrušit školy veřejné, ale soukromé v jejich okolí budou dále vzkvétat a plnit třídy nově uvolněnými žáky.
Tato vláda stejně jako všechny před ní si dala za svou prioritu vzdělání. Papír unese vše. Skutečnost má zcela jiné kontury. Kvalita vzdělávání se díky všem těm nepromyšleným změnám a mnohdy doslova pokusům na dětech a učitelích zahlcených administrativou, na koleně, zdarma tvořících školní vzdělávací plány a další nesmysly, tak prudce zhoršila, že jsme se v mezinárodních průzkumech naprosto propadli. Což potvrdily i výsledky státní maturity, kterou nezvládlo 20 % studentů, a to si naprostá většina zvolila nižší úroveň.
Vláda Petra Nečase však jako by to neviděla a znovu chce aktivně přispět k dalšímu snížení úrovně vzdělanosti v České republice. Nárok na studium na vysoké škole by totiž do budoucna neměl mít uchazeč, který k tomu studiu má předpoklady a znalosti, ale ten, který má předpoklady finanční. Školné, schovávané za zástěrku zápisného, ve výši až 4000 korun za semestr povede k tomu, že mnozí talentovaní studenti vysokoškolské studium pod vidinou nejisté perspektivy raději oželí, zatímco banky se napakují. Tento vládní počin se však bude náramně hodit do karet vysokým školám soukromým, do jejichž náruče bude ministr Kalousek studenty přímo nahánět. ***