(15.20 hodin)
(pokračuje Bohdalová)
Vážené kolegyně, vážení kolegové ze stran vládní koalice. Programy, se kterými jsme my i vy přistupovali před voliče, se samozřejmě výrazně liší. V jednom se však podobají jako vejce vejci. Jak my, sociální demokraté, tak strany vládní koalice hovoří o podpoře vzdělání a vzniku vzdělanostní společnosti. Opravdu si myslíte, že důkazem těchto věcí, které jsou napsány ve volebních programech, je to, co řekl nedávno pan Gazdík - že je třeba Ministerstvo školství zrušit?
Obracím se na kolegy z Věcí veřejných, kteří jste voličům slibovali zřízení funkce stálého sekretáře pro školství, který by dlouhodobě garantoval jeho rozvoj a naplňování strategických koncepcí. To vám v této souvislosti opravdu nevadí, že už měsíc nemáte ministra? A že na postu tohoto jakéhosi státního tajemníka se během necelých dvou let vystřídalo asi osm lidí?
Vážení kolegové a kolegyně z vládních stran, máte nyní při tomto hlasování unikátní možnost ukázat, o co vám jde doopravdy. Pokud o tuto zemi, uznáte sebekriticky, že se pod vaší taktovkou politika posunula někam, kde ještě před 20 lety nebyla a po celých 20 let taky ne, a že se nejen naše školství ubírá nežádoucím směrem, a zvednete ruku pro nové volby, které vám dají možnost sebereflexe a hlavně reformy a ozdravení vašich stran. Anebo dáte přednost partikulárním zájmům a budete v této, obrazně řečeno, jízdě na mrtvém koni pokračovat až do úplného konce. V takovém případě bych vás ráda ubezpečila, že půjde asi o konec definitivní. Vaše strany asi skončí jako mimoparlamentní a naše školství - to bude ve velmi hluboké krizi.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď poprosím Jana Hamáčka a připraví se Václav Klučka.
Poslanec Jan Hamáček: Děkuji.Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi také, abych přičinil pár poznámek k aktuální situaci, jakkoli jsme bytostně přesvědčen, že ve standardní demokracii, ke které se Česká republika hlásí, by takováto debata nebyla. A chce se mi věřit, že kdyby pan premiér opravdu myslel vážně to, že jeho vláda je vládou prozápadní, proevropsky orientovanou a že patříme do rodiny evropských demokracií, tak by si ušetřil tuto agonii a nechal se inspirovat zeměmi, jako je Holandsko, kde při nesouladu ve vládě a vládní krizi se řešení našlo velmi rychle v předčasných volbách a nebyli v Holandsku občané svědky toho, co dnes my vidíme v Poslanecké sněmovně.
Já jsem pana premiéra velmi pečlivě sledoval, když tady odůvodňoval, proč má vláda zůstat. Snažil se nás přesvědčit a spolu s tím i naše spoluobčany, že řešení, které nabízí, je to jediné správné. Já jsem se trošku zamyslel a vzpomněl jsem si na billboardovou kampaň, kterou v loňském roce dělal Fidel Castro na Kubě a nechal celou zemi oblepit billboardy s titulky Vamos bien. Děláme to dobře. A já jsem přesvědčen o tom, že i kdybyste celou republiku oblepili billboardy, že vaše řešení je jediné správné, tak ti lidé vám to neuvěří. A důkazem toho jsou demonstrace na náměstích a těch sto tisíc na náměstí Václavském.
A jakkoli tady asi není příliš prostoru na věcné výhrady k fungování vlády, tak mi stejně dovolte pár postřehů z oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky.
Co se týká politiky zahraniční, tak tam jsem přesvědčen, že řešení, které vláda nabízí, není to jediné správné. Pokud chcete důkaz, tak tím důkazem může být poslední vyjednávání o evropské fiskální smlouvě, kdy namísto toho, abychom logicky působili v hlavním proudu evropské integrace, tak jsme si vybrali velmi podivné a nepřirozené spojenectví s Velkou Británií a zapomněli jsme na to, co říkal klasik britské diplomacie lord Palmerston, že Velká Británie nemá stálé spojence, ale pouze stálé zájmy.
Další oblastí, které se chci dotknout a souvisí s tím, je ekonomická diplomacie. Pokud vláda, a na té tiskové konferenci pan premiér byl osobně přítomen, tvrdí, že má nový plán v oblasti ekonomické diplomacie a že nyní se naše země, která je proexportně orientovaná, bude zaměřovat na trhy, které jsou pro nás prioritní, a současně mezi prioritní země zařadí Čínu, Rusko a Ukrajinu, tak mám pocit, že si není vědoma toho, co dělala česká diplomacie v posledních letech. Protože pokud máme charakterizovat naše vztahy s těmito zeměmi, tak můžeme říci cokoliv, ale rozhodně nemůžeme tvrdit, že by to byly vztahy vynikající.
V oblasti obrany je situace ještě smutnější. Nebudu debatovat o kauzách pana ministra, to si musí vyřídit pan ministr sám se svým svědomím, ale chtěl bych upozornit na to, že v důsledku škrtů a omezování výdajů v oblasti armády bude velmi pravděpodobně tato vláda první vládou, která bude muset přijít do Bruselu, do centrály NATO za našimi spojenci, a bude jim muset říci: Vážení přátelé, jakkoli jsme vstoupili do Aliance, jakkoli jsme se zavázali k tomu, že budeme nabízet a dáme k dispozici nějaké kapacity naší armády v oblasti společné obrany, tak my vám tady říkáme, že na to nemáme. To bude obrovská blamáž a já jsem zvědav jak ti, kteří dávají jako hlavní prioritu naše ukotvení v Alianci a kolektivní bezpečnost, budou vysvětlovat našim spojencům, že prostě naše armáda nemá peníze. A jsem také zvědav, jak to budou vysvětlovat našim občanům. Protože jestli jsem si v poslední době ze svých různých jednání a návštěv na vojenských základnách něco odnesl, tak to je dojem a vzpomínka na návštěvu v Přerově u vrtulníkového letectva, kde nám byla představena situace této složky našich ozbrojených sil - a pochopil jsem, že pokud mají být povodně, tak by bylo dobré, aby byly v červenci, protože v srpnu už dojdou peníze a ty vrtulníky pravděpodobně lítat nebudou.
Chápu, že tady není prostor na věcnou argumentaci, že tady se nacházíme spíše v rovině politické a to hlavní, o čem to je, je o tom, jakým způsobem se tato vláda rozhodla složit parlamentní většinu a dále vládnout. A mě mrzí, že tady není pan ministr Kalousek, protože bych ho požádal, aby nám provedl jistou aktualizaci stavu, protože když ještě byly Věci veřejné kompaktní jednotkou, tak mluvil o tom, že to je jakási parta na pomezí polostínu a organizovaného zločinu, tak bych byl rád, kdyby nám teď ozřejmil, která část z Věcí veřejných je ten polostín a která část je organizovaný zločin a s kým tedy bude tato vláda pokračovat.
Závěrem mi dovolte říci ještě jednu věc. Pročítal jsem si stenozáznamy z Poslanecké sněmovny z různých minulých obdobných debat a našel jsem paradoxně své vystoupení z 19. 1. 2007 při důvěře vládě Mirka Topolánka. A to, co jsem tehdy říkal, citát, který jsem tehdy použil, historickou paralelu, kterou jsem použil, ta je velmi platná i dnes. Já jsem tehdy říkal, že bych se chtěl zastavit u způsobu, jakým tato vláda zamýšlí dnes získat svou důvěru. A chtěl bych připomenout větu, kterou kdysi před 200 lety pronesl rakouský císař František I. a adresoval ji ruskému carovi, když na jedné slavnostní večeři u jeho slavnostní tabule spatřil zběha, francouzského generála Jiominiho, který tam seděl. A František tehdy řekl: "Já chápu, že vladaři musí čas od času spolupracovat se zrádci a dezertéry. Nechápu však, proč z nich činí své pobočníky." (Potlesk poslanců sociální demokracie.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Tejce.
Poslanec Jeroným Tejc: Pane předsedo vlády, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, to, co teď tady držím v ruce, jsou texty, které byly podepsány drtivou většinou poslanců Věcí veřejných. Je to tzv. etický kodex Věcí veřejných. K tomuto kodexu se až na dva z poslanců, pokud mám správné informace, a kolegové mě jistě opraví, připojili všichni poslanci Věcí veřejných. Ten kodex je velmi zajímavý. Článek 5, poslední věta, hovoří o tom, že zástupce občanů nesmí v průběhu své funkce změnit politickou stranu, za kterou byl zvolen. Tím zástupcem občanů jsou míněni mimo jiné poslanci Věcí veřejných. A závěrečné ustanovení tohoto kodexu je také jasné. Zástupce občanů se svým podpisem ztotožňuje s principy tohoto etického kodexu a zavazuje se jimi řídit. Dále se zavazuje, že se v případě prokázaného porušení tohoto etického kodexu vzdá svého mandátu.
Dámy a pánové, myslím, že to je docela zásadní věc. Je docela zásadní, pokud tady někdo podepsal etický závazek, pokud poslanci Věcí veřejných se rozhodli, že před voliči tento závazek učiní, dokonce tak učinili před volbami, a tito poslanci se dnes rozhodnou, že změní svůj dres. A je jedno, jestli to budeme nazývat platforma, jestli politická strana vznikne za týden, nebo za měsíc.***